Vévodství Massa a Carrara
Vévodství Massa a Carrara bylo vévodství existující v letech 1473-1829, které ovládalo města Massa a Carrara. Dnes je oblast součástí sjednocené Itálie, ale zachovává si svou místní identitu jako Massa-Carrara.
Marie Beatrice d’Este, poslední vládkyně vévodství.
Původní jádro území bylo oficiálně vytvořeno 22. února 1473 koupí Signorie Carrara od Signorie Massa Iacopem Malaspinou, který ji získal od hraběte Antoniotta Filorema z Janovské republiky.
V roce 1554 se Alberico I. Cybo-Malaspina rozhodl podřídit mocné, vlivné a sousední Římské říši, které v té době vládl Karel V. V roce 1568 povýšil Maxmilián II. Massu na knížectví.
V roce 1664 se Massa stala vévodstvím, zatímco Carrara knížectvím.
V roce 1796 vpadla vojska Napoleona Bonaparta do vévodství Massa a Carrara. Území bylo připojeno k Cispadánské republice a později k Cisalpinské republice. V roce 1806 Napoleon předal knížectví Massa a Carrara knížectví Lucca a Piombino, kterému vládla Elisa Bonapartová, Napoleonova starší sestra.
Po obnovení vévodství Massa a Carrara se Marie Beatrice d’Este stala poslední vévodkyní tohoto vévodství. Po její smrti v roce 1829 bylo území připojeno k vévodství Modena a Reggio, které vedl Francesco IV. d’Este.
Různé mince vévodství Massa a Carrara.
Hospodářství vévodství bylo zpočátku poměrně stabilní, ale během války o španělské dědictví se začalo dostávat do období hluboké hospodářské krize. Svatá říše římská potrestala Cybo-Malaspiny vysokými pokutami za poskytnutí špitálu francouzským vojskům na svém území. Alberico III. a Alderamo Cybo-Malaspina se ocitli v situaci, kdy byli nuceni prodávat městské zboží. Z této krize je vyvedlo až dynastické spojení rodů Malaspina a d’Este, kterého bylo dosaženo sňatkem Marie Terezie a Ercola III. d’Este v průběhu roku 1741.
V roce 1751 se uskutečnil pokus o vybudování přístavu ve městě Carrara. Měl být funkční pro vývoz množství mramoru z tohoto území, ale bohužel se náklady v průběhu let spíše zvyšovaly a stavba musela být pozastavena. Druhý pokus o vybudování přístavu se uskutečnil v roce 1830, ale ani tentokrát nebyl plán dokončen. Další navrhovaný projekt, mramorová železnice, byl rovněž pozastaven kvůli nedostatku finančních prostředků.
Vévodství Massa a Carrara během své historie několikrát změnilo měnu. Předpokládá se, že v době vzniku vévodství vydávalo vlastní měnu nebo používalo stejnou měnu jako jeho předchůdce. Po podřízení Svaté říši římské začalo s největší pravděpodobností používat její měnu, tolar. Poté, během svého připojení k Cispadánské republice, používalo boloňskou liru a následně scudo, liru, soldo a denaro Cisalpinské republiky. Po připojení ke knížectví Lucca a Piombino používalo toto území jako měnu francouzský frank. Později je možné, že knížectví Massa a Carrara vydávalo vlastní měnu.