Alicia Roanne Wittová (* 21. srpna 1975, Worcester, Massachusetts, USA) je americká herečka.
Wittovou objevil David Lynch, když se v roce 1980 objevila v první epizodě filmu To je neuvěřitelné, kde recitovala Shakespearova Romea a Julii. Poté ji obsadil do filmu Duna (1984), kde hrála Muad’Dibovu mladou sestru Alii z nože.
Poté Wittová na šest let opustila Hollywood a soustředila se na školu a hudbu. Absolvovala hodiny klavíru na Bostonské univerzitě a vyhrála několik národních a mezinárodních klavírních soutěží, včetně Bartok-Kabalevsky International Piano Competition.
Ve čtrnácti letech si Alicia vysloužila středoškolský diplom a krátce nato se natrvalo přestěhovala se svou matkou (která je v Guinessově knize rekordů zapsána jako nejdelší vlasy na světě) do Hollywoodu, aby se mohla věnovat kariéře herečky na plný úvazek. Brzy nato David Lynch, o kterém mluví jako o mentorovi, vytvořil roli Gerstena Haywarda ve svém úspěšném seriálu Twin Peaks speciálně pro ni. Znovu ji obsadil do segmentu Blackout ve svém krátkém seriálu HBO Hotel Room. To byla prozatím poslední spolupráce mezi oběma. V té době se Alicia již živila hraním na klavír v hotelu Regent Beverly Wilshire.
Poté pokračovala v malých rolích ve filmu Mika Figgise Liebestraum (ve kterém se objeví i její bratr Ian), dramatu Gen-X Bodies, Rest & Motion a televizním filmu Zmizení Vonnie.
V roce 1994 získala Alicia svou první hlavní roli v celovečerním filmu, kde hrála narušenou teenagerku Bonnie in Fun. Na festivalu Sundance obdržela zvláštní cenu poroty a na Independent Spirit Awards byla nominována na nejlepší herečku. Tento výkon přiměl Madonnu, aby chtěla Witta obsadit do role jejího milovníka čarodějnic v prvním segmentu Chybějící ingredience seriálu Čtyři pokoje.
Širšímu publiku se představila rolí Zoey Woodbine, dcery herečky Cybill Shepherdové v sitcomu Cybill z let 1995 až 1998. Mezi sezónami hrála i v celovečerních filmech: Opus pana Hollanda, potratová komedie Občan Ruth Alexandra Payna, Cesta vášně a Bongwater.
Rok 2000 byl pro Wittovou rušným rokem s hostujícími rolemi v seriálech Ally McBealová a The Sopranos, hlavní role v komedii Playing Mona Lisa, okamžitý klasický obrat jako hvězda análního porna v Cecil B. Demented od Johna Waterse a její divadelní debut v muzikálu The Gift od Robbieho Foxe v nyní zavřeném divadle Tiffany Theater v Los Angeles, ve kterém hrála draze placenou striptérku s nemocí.
V následujících letech se situace kolem Wittové zklidnila. Měla malou roli ve filmu Camerona Crowea Vanilkové nebe, který byl ve skutečnosti zamýšlen jako odkaz na její role ve filmech Duna a Liebestraum. Hrála také absolventku vysoké školy, která mluví o ztrátě panenství v experimentálním filmu Deset maličkých milostných příběhů a v trailerové trash girl Barbie ve filmu Americká dívka, který byl vydán na video v roce 2005. Svůj comeback do hlavního proudu kinematografie zaznamenala v roce 2002 v romantické komedii Dva týdny na pováženou.
V letech 2003 a 2004 se obrátila zády k Hollywoodu a většinu času žila ve Velké Británii, natáčela Vzhůru hněvu po boku Kevina Costnera a hrála Evelyn v nové divadelní inscenaci Neila LaButeho The Shape of Things. Mezi těmito dvěma koncerty odjela do Jižní Afriky natáčet německý televizní film Království za soumraku. V této filmové interpretaci epické básně Das Nibelungenlied hraje Kriemhildu.
14. června 2004 vytvořil Witt model, který je považován za nejdražší klobouk, jaký byl kdy vyroben, pro aukční síň Christie’s v Londýně. Champrau d’Amour, navržený Louisem Mariettem, je oceněn na 2,7 milionu dolarů (USA) a je pokryt diamanty.
V roce 1999 začala Wittová chodit s Nathanem Foulgerem. Pár se v roce 2001 zasnoubil a 7. července 2003 se vzali. Manželství skončilo rozvodem v roce 2006.