Nejnebezpečnější temní čarodějové všech dob (The Most Dangerous Dark Wizards of All Time) byl hypotetický seznam, který sestavila Rita Holoubková během svého rozhovoru s Denním věštcem ohledně vydání své knihy The Life and Lies of Albus Brumbál (Život a lži Albuse Brumbála) a který údajně označoval nejnebezpečnější temné čaroděje v historii čarodějnictví.
Je málo známo, o kom se Skeeter domníval, že si místo na tomto seznamu zasloužil, i když právě dva čarodějové stanovili měřítko své hanebnosti, lord Voldemort a Gellert Grindelwald. Stejně jako ostatní čarodějové i Rita považovala lorda Voldemorta za nejnebezpečnějšího Temného čaroděje všech dob a Grindelwalda odsunula na místo číslo dvě.
Gellert Grindelwald, považovaný za nejnebezpečnějšího temného čaroděje počátku 20. století
Gellert Grindelwald byl číslo dvě na seznamu fanatické revoluce, kterou zosnoval proti evropským ministerstvům kouzel při svém hledání všech tří bájných Posvěcení smrti, kterými zamýšlel svrhnout Mezinárodní statut čarodějnického tajemství a nastolit benevolentní, hierarchický světový řád řízený čarodějnickými vládci, přičemž mudlové se stali podřízenými čarodějnicím a čarodějům a on sám byl prohlášen za nejvíce neporazitelného diktátora všech dob.
Grindelwald, narozený v roce 1883, vyrůstal s živým zájmem o tradice a mystiku magických artefaktů, ale byl tak fascinován legendou o svatých v Příběhech barda Beedla, že přijal jejich runový symbol jako svůj osobní znak. V roce 1893 navštěvoval Durmstrangský institut pro magické učení, kde vynikal jako nejgeniálnější student v historii školy, ale na konci šestého ročníku byl vyloučen za provádění pokřivených experimentů a tak pokračoval ve svém vlastním magickém vzdělávání v zahraničí.
Podařilo se mu vytvořit Nurmengardskou pevnost, která zadržovala jeho vězně, a jeho revoluce zabila mnoho lidí, takže se ho všichni báli, takže jeho pozice nejnebezpečnějšího temného čaroděje číslo 1 byla zasloužená, až ho o mnoho desetiletí později překonal stále mocnější lord Voldemort. S bezovou hůlkou, která zvětšovala jeho již tak hrozivou moc, Grindelwald zavraždil mnoho lidí a inspiroval mnoho dalších, aby se chopili zbraní pro jeho věc. Jak pokračoval v hromadění další moci, magické i politické, veřejnost rychle začala prosit Brumbála, aby s ním bojoval, protože byl jediný, o kom bylo známo, že je Grindelwaldův nadřízený. Ačkoli se Brumbál snažil ze všech sil tomu vzdorovat kvůli svému strachu, že Grindelwald bude vědět, kdo zabil Arianu, nakonec Grindelwaldova zvěrstva nemohla být nadále ignorována a Brumbál byl nakonec nucen se mu postavit. Brumbál ho našel a pustil se s ním do boje, do souboje, který byl považován za jeden z největších čarodějnických soubojů všech dob, a Brumbál nakonec vyšel jako vítěz, nárokoval si bezovou hůlku a Grindelwalda zanechal naprosto poraženého. Brumbál se později stal proslulým svým výkonem. Grindelwald byl zavřený ve svém vlastním vězení a žil tam, dokud ho nezavraždil jediný temný čaroděj mocnější a nebezpečnější než on sám, lord Voldemort. Místo toho, aby Grindelwald prozradil umístění bezové hůlky Temnému pánovi, však zemřel, když se snažil ochránit ji nebo Brumbálovu hrobku před ním jako pokus dosáhnout určitého stupně vykoupení.
Lord Voldemort, považovaný za nejnebezpečnějšího temného čaroděje konce 20. století, ne-li všech dob.
Tom Raddle byl znám jako nejmocnější a nejnebezpečnější temný čaroděj všech dob. Podněcoval dvě civilní subverze proti britskému ministerstvu kouzel pod pseudonymem „Lord Voldemort“, kterými zamýšlel svrhnout Základní zákony kouzel a nastolit zlověstný, tyranský světový řád řízený čistokrevnými rasisty, s vyhlazením mudlů a mudlů-rodáků a sám prohlášen za nesmrtelného vládce všech dob.
Narozen 31. prosince 1926, Riddle byl počat pod nátlakovými účinky magie, kterou používala jeho matka Merope Riddle (rozená Gauntová), čistokrevná tulácká rodová čarodějnice, aby polapila jeho otce Toma Riddla Snra, mudlovského squirearcha, do vztahu bez lásky. Když magie po třech měsících jejich manželství vyprchala, Riddle Snr uprchl zpět do svého rodného panství a zanechal Merope těhotnou a strádající na ulicích Londýna, dokud nezemřela při porodu zlomeného srdce, když byla ukryta v nedalekém Vlněném sirotčinci. Výsledkem bylo, že osiřelý Riddle strávil prvních jedenáct let svého života ve zmíněném sirotčinci a používal své rozvíjející se magické schopnosti k ovládání a zastrašování svých spolusirotků.
Raddla přivedl do kouzelnického světa v létě roku 1938 Albus Brumbál a ještě téhož roku začal navštěvovat Bradavickou školu čar a kouzel, kde byl zařazen do Zmijozelského domu. Ačkoli se jeho nezdravý duševní stav zhoršoval, když začal svou cestu za nadvládou, zároveň ji lépe skrýval a využíval svůj hezký vzhled a šarm k tomu, aby se zavděčil svým učitelům (s pozoruhodnou výjimkou Brumbála) a spolužákům. Mnohé z nich jeho charisma zaujalo a na začátku druhého ročníku se Raddle stal vůdcem podobně smýšlející party zmijozelských chlapců. Členové této party, kteří všichni pocházeli z bohatých čistokrevných rodin, se během školních let zapletli do řady ošklivých incidentů, ačkoliv Raddle si dával pozor, aby se nikdy nezapletl do žádného provinění a byl obecně považován za vzorného studenta. Postupem času byl Raddle posedlý objevováním svého magického původu. Došel k závěru, že jeho otec musel být čaroděj, protože jeho matka trpěla smrtí, což byl záhadný a děsivý osud, o kterém předpokládal, že se mocným čarodějkám a čarodějům může vyhnout. Když nemohl najít žádnou stopu po žádném Raddlovi s magickou krví, byl nucen přijmout, že jeho otec byl „špinavý mudla“ a že magicky mocní mohli skutečně zemřít. Rozzuřený tímto objevem přeskupil písmena svého vlastního celého jména („Tom Marvolo Raddle“), aby si dal nové: „Jsem lord Voldemort“, které používal mezi svými přáteli.
Své magické předky nakonec Raddle našel ve čtvrtém roce, když použil své prostřední jméno Marvolo (odvozené od jeho dědečka z matčiny strany Marvolo Gaunta), aby objevil Gauntovy a jejich potomky ze zmijozelské rodiny. To vysvětlovalo, že jeho výjimečně vzácná schopnost mluvit hadí řečí z něj udělala „dědice Zmijozela“, o němž se povídalo, že je jedinou osobou, která dokáže otevřít legendární Tajemnou komnatu. Jeho nejpalčivější posedlostí však zůstala samotná Komnata, po jejímž skrytém vchodu strávil většinu pátého roku pátrání, přestože většina lidí tvrdila, že to není nic jiného než mýtus. Nakonec, ke konci roku, uspěl tam, kde neuspěl bezpočet jiných, když objevil vchod v dívčí koupelně, která vedla dolů do kanalizace pod bradavickým jezerem. Když Raddle vstoupil do komnaty, potkal tisíciletého Baziliška žijícího uvnitř a potvrdil své spojení s historickým temným čarodějem, který ho vypěstoval.
Dne 13. června 1943 vypustil Raddle bestii do Bradavic, aby pokračovala v „ušlechtilé práci“ Salazara Zmijozela, spočívající v očištění školy od mudlovských studentů. Několik jich zkamenělo a jedna jménem Myrtle Warrenová byla zabita. To však přimělo ředitele Armanda Dippeta a Nejvyšší radu Bradavic, aby v zájmu bezpečnosti jednali o uzavření školy. Tváří v tvář návratu do mudlovského sirotčince, kterým tak opovrhoval, opustil Raddle Tajemnou komnatu a obvinil ze zločinů poloobřího třetího ročníku Nebelvíru Rubea Hagrida a jeho oblíbenou akrobatku Aragog. V důsledku toho byl Hagrid vyloučen, ale na Brumbálovu žádost mu bylo nabídnuto, aby byl vycvičen jako školní strážce klíčů a pozemků, zatímco Raddle byl nespravedlivě odměněn Zvláštní cenou za služby škole. Protože jeho strach ze smrti byl ještě umocněn tím, že se mu díval do tváře, použil vraždu Myrtle k tomu, aby ze svého školního deníku udělal svůj první viteál, metodu k vytvoření, kterou horečně zkoumal v omezené sekci bradavické knihovny a učil se z kopie Tajemství nejtemnějšího umění, která tam byla uložena.
Kolem srpna 1943 Raddle vystopoval své příbuzné z Gauntu do Malého Visánku, kde mu jeho strýc z matčiny strany Morfin Gaunt podal neobjektivní svědectví o tom, jak jeho otec opustil jeho matku, aby zemřela, a zanechal ho v sirotčinci. V touze po pomstě vstoupil do Raddlova domu a použil vražednou kletbu, aby zabil svého otce po boku svých mudlovských prarodičů Thomase a Mary, načež na Gaunta hodil tyto zločiny tím, že ho uvedl pod vlivem kouzla Falešné paměti. Výsledkem bylo, že se Gaunt vychloubačně přiznal k zabití vlastních příbuzných a byl odsouzen k doživotnímu vězení v mozkomory zamořeném čarodějnickém vězení Azkaban (zatímco Raddlův správce Frank Bryce byl podezřelý, i když ne stíhaný, z vražd uvnitř mudlovské komunity), zatímco Raddle ukradl prsten Gauntů (který obsahoval Kámen vzkříšení) a začal ho nosit jako trofej. Krátce poté se vrátil do Bradavic na svůj šestý rok a diskutoval o teoretické možnosti vytvoření šesti viteálů (čímž by se duše rozdělila na sedm kusů) s profesorem Horacem Slughornem, mistrem lektvarů a jeho vedoucím koleje, který byl zaskočen Raddleovým zájmem o takovou černou magii. I když se zpočátku zdráhal, přesto mu Slughorn poskytl přehled o takovém experimentu s příslibem, že jejich rozhovor zůstane jen mezi nimi. To zřejmě poskytlo Raddleovi to, co chtěl slyšet, a on využil vraždy svého vlastního otce k tomu, aby prsten proměnil ve svůj druhý viteál.
Raddle vystudoval Bradavice a rychle se ucházel o místo profesora obrany proti černé magii, které právě uvolnila Galatea Merrythoughtová. Brumbál argumentoval proti tomu, aby ho měl ve sboru, takže Dippet nakonec Raddlea srdečně odmítl na základě toho, že je příliš mladý. Nicméně začal projevovat zájem o pozůstatky bradavických zakladatelů a před odchodem okouzlil Šedou dámu, ducha havraspárského domu, který byl členem havraspárské rodiny, aby odhalil, kde ukryla diadém Roweny Ravenclawové: v odlehlém lese v Albánii. A tak tam cestoval a získal ho z dutého stromu, přičemž využil vraždy albánského rolníka, na kterého cestou narazil, aby diadém proměnil ve svůj třetí Horcrux. Když se vrátil do Anglie, nabídli Raddleovi několik míst na britském ministerstvu kouzel, ale všechny je odmítl a začal pracovat v Borginu a Burkesovi, špinavém a pochybném obchodě s černým uměním v Knockturn Alley, který provozoval Caractacus Burke a o němž mnozí věřili, že je to plýtvání jeho talentem. Měl za úkol s uhlazenými lidmi se rozloučit se svým majetkem za mnohem nižší cenu, než byla skutečná cena, a tak využil svého postavení, aby se dozvěděl více o černé magii a navázal jednostranné přátelství s Hepzibah Smithovou, bohatou starou sběratelkou starožitností pocházející z mrzimorské rodiny, kterou přitahoval.
Voldemort pomocí svého charismatu inspiroval armádu, kterou nazval Smrtijedi. Tato skupina, s mnoha temnými stvořeními na jejich straně, podnítila První čarodějnickou válku, trvající jedenáct let. Čelil svému prvnímu pádu poté, co se pokusil zavraždit ročního Harryho Pottera. Strávil třináct let v exilu bez těla, dokud se znovu nenarodil. Další válka vedla až do jeho konečné porážky o tři roky později.
Byl považován za jednoho z nejzlejších čarodějů, kteří kdy žili, a měl tak nesmírnou magickou moc a dovednost, že byl považován za neporazitelného. Jeho magické schopnosti byly obrovské a zcela překonal sílu a schopnosti jakéhokoliv temného čaroděje před ním. Voldemort se rychle stal natolik obávaným, že většina čarodějnického světa jeho jméno ani nevyslovila, přičemž většina z nich sebou při jeho slovech trhla a místo toho ho označovala jako „Ty-víš-koho“, „Toho-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit“ nebo prostě „Temného pána“. Mnozí věřili, že Voldemort je příliš mocný a ne dost lidský na to, aby po svém prvním pádu zemřel, což jen podpořilo jeho pověst nejmocnějšího a nejnebezpečnějšího temného čaroděje. Jiní se rozhodli utápět v sebezapření a trvali na tom, že zemřel, jednoduše proto, že nesnesli konfrontaci s hrůznou skutečností, že je stále naživu.
Voldemortovi se v mládí podařilo své aktivity utajit a absolvoval s nejlepšími známkami, považovanými mnohými i samotným Albusem Brumbálem za nejgeniálnějšího studenta, jakého kdy Bradavice viděly. Voldemort dával přednost tajnému působení na rozdíl od Grindelwaldovy otevřené revoluce, aby zasel sémě nedůvěry a udržel své nepřátele zmatené. Voldemort také studoval tajemnou a obskurní magii po maturitě, přičemž se držel při zemi a tak neuváženě experimentoval s hranicemi magie, aby získal moc, která přesahuje to, co jiní považují za „normální zlo“. Voldemortův první a konečný pád v rukou Harryho Pottera z něj udělal světově proslulého hrdinu. Teprve když jeho smrt sledovaly stovky, ne-li tisíce lidí, svět konečně zbavil jejich strachu vyslovit jeho jméno nahlas.
K velkému střetu mezi Grindelwaldem a Raddlem nikdy nedošlo, neboť první z nich byl po většinu času vězněn druhý působil jako Temný čaroděj. Vychrtlý, postarší a desítky let vězněný Grindelwald zemřel Raddleovou rukou nicméně koncem března 1998, jen něco málo přes měsíc před vlastní smrtí druhého dne 2. května 1998.