Deprecated: File registration.php is deprecated since version 3.1.0 with no alternative available. This file no longer needs to be included. in /home/html/jardakral.savana-hosting.cz/public_html/menstruacni-pomucky.cz/wp-includes/functions.php on line 6031
Teorie zájmu o preferenci času - Magazín MP.cz

Teorie zájmu o preferenci času

Co je Teorie zájmových časových preferencí?

Teorie časové preference úroků, známá také jako agio teorie úroků nebo rakouská teorie úroků, vysvětluje úrokové sazby z hlediska preference lidí utrácet v současnosti před budoucností.

Tuto teorii vypracoval ekonom Irving Fisher v knize „Teorie zájmu, jak ji určuje netrpělivost utrácet příjmy a příležitost je investovat“. Úrok popsal jako cenu času a „index preference komunity za dolar současnosti nad dolarem budoucích příjmů“.

Klíčové způsoby

Jak funguje teorie časových preferencí zájmu

Pro vysvětlení úrokových sazeb byly vyvinuty jiné teorie, kromě teorie časové preference úroků. Klasická teorie vysvětluje úroky z hlediska nabídky a poptávky kapitálu. Poptávka po kapitálu je tažena investicemi a nabídka kapitálu je tažena úsporami. Úrokové sazby kolísají a nakonec dosahují úrovně, na které nabídka kapitálu odpovídá poptávce po kapitálu.

Teorie preference likvidity naproti tomu předpokládá, že lidé preferují likviditu a je třeba je přimět, aby se jí vzdali. Úroková sazba má lidi nalákat, aby se vzdali určité likvidity. Čím déle se od nich vyžaduje, aby se jí vzdali, tím vyšší musí být úroková sazba. Úrokové sazby například u desetiletých dluhopisů jsou obvykle vyšší než u dvouletých dluhopisů.

Neoklasicistní názory na Teorii zájmu o preferenci času

Neoklasické názory Irvinga Fishera na teorii zájmu o časové preferenci uvádějí, že časová preference se vztahuje k užitné funkci jedince nebo do jaké míry měří hodnotu či hodnotu zboží a jak tento jedinec zvažuje kompromis užitku mezi současnou a budoucí spotřebou. Fisher se domnívá, že se jedná o subjektivní a exogenní funkci. Spotřebitelé, kteří si vybírají mezi utrácením a spořením, reagují na rozdíl mezi vlastním subjektivním pocitem netrpělivosti při utrácení nebo subjektivní mírou časové preference a tržní úrokovou sazbou a podle toho upravují své chování při utrácení a spoření.

ČTĚTE:   Hloubka trhu (DOM)

Podle Fishera závisí subjektivní míra časové preference na hodnotách a situaci jedince; člověk s nízkými příjmy může mít větší časovou preferenci a dává přednost utrácení nyní, protože ví, že budoucí potřeby znesnadní spoření; zatímco rozhazovačný člověk může mít nižší časovou preferenci a dává přednost spoření nyní, protože je méně starostí o budoucí potřeby.

Rakouští myslitelé o teorii zájmu o časové preferenci

Rakouský ekonom Eugen von Böhm-Bawerk, který tuto teorii rozvedl ve své knize Kapitál a úroky, se domnívá, že hodnota zboží se snižuje s tím, jak se prodlužuje doba potřebná k jeho dokončení, i když jeho množství, kvalita a povaha zůstávají stejné. Böhm-Bawerk jmenuje tři důvody pro inherentní rozdíl v hodnotě mezi současným a budoucím zbožím: tendence ve zdravé ekonomice k tomu, aby nabídka zboží v průběhu času rostla; tendence spotřebitelů podceňovat své budoucí potřeby; a preference podnikatelů zahajovat výrobu s aktuálně dostupnými materiály, místo aby čekali na to, až se budoucí zboží objeví.