Thrinaxodon je vyhynulý rod cynodonta, gymnotheriána velikosti kočky. Pity na lebce naznačují, že Thrinaxodon měl vousy, a proto měl pravděpodobně také pokrývku srsti. Existují domněnky, že byl teplokrevný. I tak měl stále plazí kostru a nakladl vajíčka.
Jeho pozůstatky byly nalezeny v Jižní Africe a Antarktidě, což podporuje myšlenku, že oba kontinenty byly kdysi spojeny. Toto zvíře žilo v období triasu (před 248-245 miliony let).
Thrinaxodon liorhinus in Cosmocaixa, Barcelona
Thrinaxodon pravděpodobně žil v mělkých norách vyhrabaných do svahů nebo břehů řek. Žil v párech nebo malých rodinných skupinách a pravděpodobně byl teritoriální, používal pachové žlázy k vyznačení hranic a pak bránil toto území před vetřelci.
Thrinaxodon byl nízko zavěšený masožravec s ostrými zuby, který žil v norách a požíral drobné tvory jako hmyz, plazy atd. Stopy k jeho ostatkům ukazují, že tento tvor byl spíše savčí než jeho synapsidní předci. Měl poměrně velkou hlavu/lebku s prohlubněmi v kostech, které naznačovaly, že měl vousy, což zase naznačovalo, že jeho tělo bylo chlupaté. Zvětšená zubní kost zpevňovala obě strany dolní čelisti a obsahovala důlky pro zuby. Jeho hrudník a dolní části zad byly pravděpodobně odděleny bránicí – svalovou plachtou, která se smršťovala, aby vyplnila plíce, a umožnila by Thrinaxodonovi dýchat efektivněji než jeho předci.
V období pozdního triasu žilo mnoho velkých predátorů, včetně některých prvních masožravých dinosaurů, jako byl například Coelophysis. Thrinaxodon měl proti nim jen málo obranných prostředků a jeho hlavní strategií přežití by bylo krmit se v noci a vycítit a pak se schovat před blížícími se zvířaty.
V reakci na široké denní teplotní výkyvy raného triasu mohl být eurytermický, schopný fungovat v širokém rozmezí teplot; to mohlo položit základy pro rozvoj homeotermické endotermie. Stejně jako jeho předchůdci i Thrinaxodon nakladl vajíčka a v jeho kostře bylo mnoho rysů plazů.