Aragog (str. 1942 – 20. dubna 1997) byla Acromantula vlastněná Rubeusem Hagridem. Aragog měl stejně jako zbytek svého druhu zálibu v lidském mase a byl schopen komunikovat s lidmi řečí. V mládí byl velký jako pekinéz a ke konci svého života byl velký asi jako malý slon s osmnáctimetrovým rozpětím nohou.
Aragog měl ženu Mosagovou a byl vůdcem velké akromantulské kolonie složené ze všech jeho synů a dcer. Během svého života byl Aragog obviňován ze Zmijozelovy nestvůry, i když tohle byl ve skutečnosti bazilišek. Ironií osudu se všichni pavouci baziliška báli, protože to byl jejich úhlavní nepřítel. Poté, co Aragog zemřel, část jeho jedu sebral Horác Slughorn a s největší pravděpodobností byl později prodán.
Aragog byl původně přivezen jako vejce do vzdálené země a do Velké Británie se dostal v kapse cestovatele. Vejce se nějak dostalo do vlastnictví Rubeuse Hagrida, který byl v té době studentem bradavické školy čar a kouzel. Poté, co se z něj Aragog vylíhl, ho Hagrid držel ve skříni v jedné ze školních kobek a krmil ho zbytky.
Otevření Tajemné komnaty
Aragog v mládí v Bradavicích
V roce 1943 otevřel Tom Marvolo Raddle, potomek Salazara Zmijozela, který se později stal lordem Voldemortem, Tajemnou komnatu a vypustil na hrad zdejší monstrum, zmijozelského hada, aby vyhubil jeho populaci narozenou v mudlech, tedy ty, kteří nebyli „hodni“ studia magie. Aragog byl falešně označen za monstrum a Hagrid byl obviněn, že je Zmijozelovým dědicem. Několik studentů ve škole po vypuštění monstra zkamenělo. Ale když jedna z jeho obětí, Ufňukaná Uršula, zemřela v koupelně, motivovalo to ředitele školy, aby uvažovali o uzavření školy. Tom, který považoval Bradavice za svůj jediný domov, se o Aragogovi dozvěděl poté, co zjistil, že mladý Hagrid pečuje o Acromantulu, a uvědomil si, že by mohl Aragoga použít jako obětního beránka za řádění monstra. Tom přišel tvora zajmout, ale Hagrid pomohl Aragogovi utéct do Zapovězeného lesa. Hagrid byl později potrestán vyloučením ze školy za údajnou roli v útocích a za tento postup. Aragog byl mezitím poslán žít do Zapovězeného lesa.
Hagrid byl sice vyloučen, ale díky zásahu Albuse Brumbála (který měl podezření, že je nevinný) mu byla přidělena pozice hajného v Bradavicích, což mu umožnilo zůstat v kontaktu s Aragogem. Hagrid Aragoga občas navštěvoval a nosil mu jídlo. Při jedné konkrétní návštěvě přivedl Hagrid Aragogovi manželku Mosag, další Acromantulu. Oba Acromantulové založili velkou kolonii. O něco později Aragog oslepl.
V roce 1993 byl na hrad opět vypuštěn bazilišek Salazara Zmijozela. Tentokrát však řádění nevedlo k žádným úmrtím, pouze ke zkamenění několika muggle-born studentů. Guvernéři opět zvažovali uzavření školy kvůli útokům. Guvernéři školy opět obvinili Hagrida z toho, že je Zmijozelův dědic. Hagrid neurčitě řekl Ronu Weasleymu a Harrymu Potterovi, aby „sledovali pavouky“, ale tuto radu vložil do prohlášení ministru kouzel Korneliovi Popletalovi, protože se oba skrývali pod Harryho neviditelným pláštěm. I když neochotně, rozhodli se oba pokračovat ve vyšetřování netvora a sledovat pavouky, jak jim Hagrid nepřímo řekl. To je zavedlo do Zapovězeného lesa.
Harry Potter, Ron Weasley a Fang se v Zapovězeném lese setkají s Aragogem a jeho potomky
Když dorazili do Aragogova doupěte, setkali se s Aragogem a jeho kolonií. Aragog jim prozradil Hagridovu nevinu, nález Myrtlina těla v koupelně a dodal, že není v Komnatě zabydleným monstrem, nicméně jim o něm poskytl malou stopu; monstrum se narodilo na hradě na rozdíl od něj a že jeho druh o něm nikdy nemluví, ani nezmiňuje jeho jméno nebo cokoliv jiného, protože se ho bojí více než jiných tvorů, a to nemalou měrou kvůli její zlomyslné povaze. Prozradil pouze, že to stvoření v Komnatě je prastaré. Aragog jim dvěma řekl, že i když se nad Hagridem slitoval, neodepře svým mnoha dětem čerstvé maso – i kdyby to byli Hagridovi přátelé. Nicméně díky Létajícímu fordu Anglia se Aragogovým dětem nepodařilo oba chlapce sníst, protože oba utekli z lesa tím, že odletěli v kouzelném autě. Poté Harry a Ron skutečně zjistili, že skutečné monstrum je ve skutečnosti bazilišek a skutečný dědic, Tom Raddle, který samozřejmě nebyl nikdo jiný než Temný pán Voldemort.
Ronovo a Harryho setkání s Aragogem a jeho kolonií způsobilo, že se Ronův bubák projevil ve tvaru Aragoga, kvůli jeho arachnofobii.
V roce 1996 se Harry a Hermiona Grangerovi ve snaze nalákat Dolores Umbridgovou do pasti v Zakázaném lese vydali směrem k Aragogově kolonii, ale bezprostřednímu nebezpečí, že narazí na Aragogovy děti, se vyhnuli, když je zadrželi místní Kentauři.
Horace Slughorn, Hagrid, Harry Potter a Fang se zúčastní Aragogova pohřbu
Téhož roku Aragog v létě onemocněl neznámou chorobou a navzdory Hagridovým pokusům Aragoga uzdravit a utěšit krmením obřími larvami nakonec 20. dubna 1997 zemřel. Do té doby bylo pro Hagrida nebezpečné Aragoga navštívit, protože jeho rodina, která vycítila slabost obřího pavouka, začínala být poněkud neklidná a pravděpodobně se připravovala ho (Aragoga) sežrat. Když Aragog zemřel, Hagridovi se podařilo dostat Aragogovu mrtvolu z kolonie dříve, než se jeho děti mohly pokusit jeho mrtvolu kanibalizovat, i když jen tak tak, protože už se ve snaze Hagrida sežrat nechtěly držet zpátky. Aragog byl následujícího večera pohřben v hluboké jámě poblíž Hagridova domu. Aragogova pohřbu se zúčastnili Hagrid, Harry a profesor Horace Slughorn, kteří využili příležitosti k „získání“ Aragogova velmi cenného jedu.
V roce 1998 byla kolonie Acromantula vytlačena ze Zakázaného lesa Voldemortem, jeho Smrtijedy a jeho shromážděnou armádou temných tvorů, kteří zde poté založili svůj tábor jako předehru k bitvě o Bradavice. Aragogovy děti však přežily a napadly Bradavice a zaútočily jak na Smrtijedy, tak na obránce Bradavic. Není známo, zda kolonie a její obyvatelstvo přežily i po skončení bitvy, která byla ve prospěch Fénixova řádu.
V roce 1993 byl Aragog popisován jako velký zhruba jako malý slon, s šedočerným chlupatým tělem, s mléčně bílýma očima, jako by byl slepý.
Aragog měl se svým bývalým majitelem Hagridem blízké přátelství. Přiznal, že by byl jeho instinktem pokusit se napadnout lidi, ale z úcty a vděčnosti k Hagridovi se ovládl a na rozdíl od baziliška samotného nikdy v životě člověku osobně neublížil. Hagrid byl vlastně jediný člověk, kterému Aragog zabránil v útoku svých synů a dcer. Jinak by je nepřipravil o čerstvé maso a dovolil by svým synům a dcerám útočit na nic netušící lidi. Jedním takovým případem bylo, když Ron Weasley a Harry Potter našli Aragoga, i když to byl více než pravděpodobný projev rodičovské péče na rozdíl od hněvu nebo nenávisti. Nicméně oběma se podařilo uniknout čirou náhodou, když se objevil zakletý Ford Anglia Weasleyových, aby je z nebezpečí vytáhl.
Aragog, jako všichni pavouci, se Bazilišků bál (i když osobnost baziliška číhajícího v Bradavicích k tomu s největší pravděpodobností přispívala) a o žádném nemluvil, dokonce ani Hagridovi samotnému, i když se ho na to mnohokrát ptal. Způsob, jakým Aragog nemluvil o jejich jméně ani o nich, se podobal způsobu, jakým čarodějové a čarodějnice (mezi jinými tvory, jako jsou domácí skřítci a skřeti) nemluvili o Voldemortově jméně, nebo o něm nemluvili ani nepřímo víc, než bylo nezbytně nutné, což bylo vhodné, protože on sám tomu tvorovi v mládí velel.
Aragogovo doupě podle ilustrace Mary GrandPré
Aragogův pohřeb podle ilustrace Mary GrandPré
Plyšová hračka Aragog z The Making of Harry Potter and The Wizarding World of Harry Potter