Co je sdružování zájmů?
Sdružování podílů byla účetní metoda, která upravovala způsob, jakým byly při akvizici nebo fúzi sečteny rozvahy dvou společností. Rada pro účetní standardy (FASB) vydala v roce 2001 prohlášení č. 141, kterým ukončila používání metody sdružování podílů.
FASB tehdy určil pouze jednu metodu – nákupní účetnictví – pro účtování podnikových kombinací. V roce 2007 FASB dále rozvinul svůj postoj, když vydal revizi prohlášení č. 141, že nákupní metoda má být nahrazena další vylepšenou metodikou – nákupní akviziční metodou.
Klíčové způsoby
Pochopení sdružování zájmů
Metoda sdružování podílů umožňovala převést aktiva a závazky z nabyté společnosti na nabyvatele v účetních hodnotách. Nehmotná aktiva, jako je goodwill, nebyla do výpočtu zahrnuta. Aktiva a závazky byly při kombinaci obou rozvah jednoduše sečteny za čisté číslo v každé kategorii.
Metoda nákupního účetnictví zaznamenávala aktiva a závazky v reálné hodnotě na rozdíl od účetní hodnoty a veškerý přeplatek zaplacený nad cenu v reálné hodnotě byl zaznamenán jako goodwill, který bylo nutné odepsat a zaúčtovat v určitém časovém období, což v případě metody sdružování podílů neplatilo.
Metoda akvizice nákupu je stejná jako metoda účtování nákupu s tím rozdílem, že goodwill je předmětem každoročních testů snížení hodnoty místo amortizace, která byla provedena pro uklidnění podniků, které musely začít platit výdaje kvůli amortizaci goodwillu.
Eliminace sdružování zájmů
Jedním z důvodů, proč FASB v roce 2001 tuto metodu ukončil ve prospěch metody nákupního účetnictví, je skutečnost, že metoda nákupního účetnictví poskytovala pravdivější znázornění směny hodnoty v podnikové kombinaci, protože aktiva a závazky byly oceněny reálnou tržní hodnotou.
Dalším zdůvodněním bylo zlepšení srovnatelnosti vykazovaných finančních informací společností, které prošly kombinovanými transakcemi. Dvě metody, které přinášely rozdílné výsledky, někdy diametrálně odlišné, vedly k problémům při porovnávání finančních výsledků společnosti, která použila metodu poolingu, s protějškem, který použil metodu nákupního účetnictví v podnikové kombinaci.
Primárním důvodem a tím, který vyvolal největší odpor vůči změně metod, bylo zahrnutí goodwillu do transakce. FASB se domníval, že vytvoření účtu goodwillu zajistilo lepší porozumění hmotným aktivům oproti nehmotným aktivům a tomu, jak každé z nich přispělo k ziskovosti a peněžním tokům společnosti.
Firmy by však nyní musely odpisovat a utrácet goodwill po určitou dobu. Vzhledem k tomu, že metoda sdružování podílů nezahrnovala goodwill, cena nad cenou v reálné hodnotě by se nemusela vyplácet ani zaúčtovávat. To se změnilo podle metody nákupního účetnictví, což mělo tedy negativní dopad na zisk. Tento problém byl vyřešen úpravou za použití přístupu bez odpisu začleněním testu snížení hodnoty, který by určil, zda je goodwill vyšší než jeho reálná hodnota, a teprve poté by se musel odepisovat a zaúčtovávat.