Co je Just-in-Time (JIT)?
Just-in-time (JIT) inventory system je manažerská strategie, která přizpůsobuje objednávky surovin od dodavatelů přímo výrobním harmonogramům. Firmy používají tuto skladovou strategii ke zvýšení efektivity a snížení odpadů tím, že přijímají zboží pouze v době, kdy ho potřebují pro výrobní proces, což snižuje náklady na skladové zásoby. Tato metoda vyžaduje, aby výrobci přesně předpovídali poptávku.
Klíčové způsoby
Just In Time
Jak funguje Just-in-Time Inventory?
Systém just-in-time (JIT) minimalizuje skladové zásoby a zvyšuje efektivitu. Výrobní systémy JIT snižují náklady na skladové zásoby, protože výrobci dostávají materiál a díly potřebné pro výrobu a nemusí platit náklady na skladování. Výrobcům také nezůstávají nechtěné zásoby, pokud je objednávka zrušena nebo nesplněna.
Jedním z příkladů inventárního systému JIT je výrobce automobilů, který pracuje s nízkou úrovní zásob, ale silně spoléhá na svůj dodavatelský řetězec, který dodává díly, které vyžaduje k výrobě automobilů podle potřeby. Výrobce si proto objednává díly potřebné k montáži vozidel až po obdržení objednávky.
Aby JIT výroba uspěla, musí mít firmy stálou výrobu, kvalitní zpracování, zařízení bez závad a spolehlivé dodavatele.
Systém JIT inventur kontrastuje se strategiemi „just-in-case“, kdy výrobci disponují dostatečnými zásobami, aby měli dostatek produktů pro absorpci maximální poptávky na trhu.
Výhody a nevýhody JIT
Nevýhodou skladových systémů JIT je možné narušení dodavatelského řetězce. Pokud se dodavatel surovin zhroutí a nemůže zboží dodat včas, může to případně zdržet celou výrobní linku. Náhlá neočekávaná objednávka zboží může zpozdit dodání hotových výrobků koncovým zákazníkům.
Příklad JIT
Toyota Motor Corporation, která je proslulá svým systémem JIT pro inventuru, objednává díly pouze tehdy, když obdrží nové objednávky automobilů. Přestože společnost tuto metodu instalovala v 70. letech, trvalo 20 let, než ji zdokonalila.
Je smutné, že inventarizační systém JIT společnosti Toyota v únoru 1997 málem způsobil, že se společnost se skřípěním zastavila poté, co požár u japonského dodavatele automobilových dílů Aisin zdecimoval její schopnost vyrábět P-ventily pro vozidla Toyoty. Protože Aisin je jediným dodavatelem tohoto dílu, jeho několikatýdenní odstávka způsobila, že Toyota na několik dní zastavila výrobu. To způsobilo vlnový efekt, kdy ostatní dodavatelé dílů Toyoty museli také dočasně zastavit výrobu, protože automobilka v tomto časovém období jejich díly nepotřebovala. Následkem toho tento požár stál Toyotu 160 miliard jenů na tržbách.
Na počátku pandemie COVID-19 a jejího vlnivého efektu na ekonomiku a dodavatelský řetězec věci jako papírové chirurgické masky, toaletní papír a dezinfekce rukou zažívaly poruchy. Důvodem bylo, že vstupy ze zámořských továren a skladů nemohly být dodány včas, aby uspokojily prudký nárůst poptávky způsobený pandemií.
Zvláštní úvahy
Kanban je japonský plánovací systém, který se často používá ve spojení s lean manufacturing a JIT. Taiichi Ohno, průmyslový inženýr Toyoty, vyvinul kanban ve snaze zlepšit efektivitu výroby.
Systém Kanban upozorňuje na problémové oblasti měřením doby vedení a cyklu v celém výrobním procesu, což pomáhá určit horní limity pro inventuru v procesu výroby, aby se zabránilo nadměrné kapacitě.
Co přesně myslíte tím Just-in-Time?
Systém just-in-time (JIT) inventarizace je strategie řízení, která má firmu obdržet zboží co nejblíže tomu, kdy je skutečně potřeba. Pokud tedy továrna na montáž automobilů potřebuje nainstalovat airbagy, nedrží si zásoby airbagů ve svých regálech, ale obdrží je v okamžiku, kdy tyto vozy přijdou na montážní linku.
Nezní to trochu riskantně? Co když věci nepřijdou včas?
Hlavním přínosem systému JIT je, že minimalizuje potřebu společnosti skladovat velké množství zásob, což zvyšuje efektivitu a přináší značné úspory nákladů. Pokud však dojde k šoku na straně nabídky nebo poptávky, může to vše zastavit.
Například na začátku hospodářské krize v roce 2020 zažívalo narušení vše od ventilátorů po chirurgické masky, protože vstupy ze zámoří nemohly dorazit do svých destinací včas, aby uspokojily prudký nárůst poptávky.
Jaké typy firem používají JIT?
Inventární systém JIT je oblíbený u malých podniků i velkých korporací, protože zvyšuje cash flow a snižuje kapitál potřebný k provozování podniku. Prodejci, restaurace, vydavatelství na vyžádání, technologická výroba a automobilová výroba jsou příklady odvětví, která těží z just-in-time zásob.
Kdo vymyslel JIT Inventory Management?
JIT je připisována japonské automobilce Toyota Motor Corporation. Vedoucí pracovníci Toyoty v 70. letech zdůvodňovali, že společnost se může rychleji a efektivněji přizpůsobit změnám trendů nebo požadavkům na změny modelů, pokud nebude mít v zásobě více zásob, než bylo bezprostředně potřeba.