Antioch Peverell (fl. 1214) byl čistokrevný čaroděj, nejstarší z bratrů Peverellových. Antioch, stejně jako jeho bratři, byl zručný v magickém umění, ale osobně byl popisován jako „bojovný muž“. Antioch a jeho bratři byli inspirací pro Příběh tří bratrů a tím i původní mistři Smrtelných svatyní.
Antioch prý vlastnil bezovou hůlku, i když kromě Brumbálovy teorie, že ji sám vyrobil, a příběhu, který říká, že byl kvůli ní zavražděn ve spánku, přesné okolnosti nejsou známy.
Smrt vytvoří hůlku pro Antiochii
V pohádce o třech bratrech jsou bratři Peverellovi popisováni jako ti, kteří obdrželi posvátné světlo od samotné smrti poté, co použili své magické nadání k překročení zrádné řeky, která by je jinak zcela jistě zabila.
Antioch si pro svou kořist vyžádal „hůlku mocnější než kterákoli jiná, která existuje: hůlku, která musí vždy vyhrávat souboje pro svého majitele, hůlku hodnou čaroděje, který zvítězil nad Smrtí!“ A tak Smrť přešel k jednomu staršímu stromu na břehu řeky, vyrobil hůlku z větve a dal ji Antiochovi.
Vlastnictví starší hůlky a smrti
Později se tři bratři rozešli. Antioch se vydal do vzdálené vesnice a potkal čaroděje, se kterým se pohádal. S bezovou hůlkou jako zbraní Antioch snadno vyhrál souboj, který následoval, a zabil svého protivníka. Nechal svého nepřítele mrtvého a ubytoval se v hostinci, aby to oslavil. V hostinci se opilecky chlubil mocnou hůlkou, kterou ukradl „samotné Smrti“, a tím, jak ho činí neporazitelným.
Té noci, když spal, se k němu připlížil jiný čaroděj, ukradl mu hůlku a podřízl mu hrdlo, aby se ujistil, že Antioch nebude moci po zloději jít.
Po jeho smrti byl Antioch uložen k odpočinku na hřbitově u farního kostela sv. Klementinky v Godrikově kotlině spolu se svými bratry Kadmem a Ignotem.
Antioch byl vzdáleným příbuzným Toma Marvolo Raddlea a Harryho Pottera, protože každý z nich byl potomkem jednoho ze svých bratrů, Cadmuse Peverella a Ignotuse Peverella.
Podle Příběhu tří bratří byl Antioch mužem, který si nade vše přál být všemocným čarodějem. Přestože už byl velmi mocný, nebyl spokojen a okamžitě využil své šance získat od Smrti hůlku, která by ho učinila neporazitelným.
Antiochova touha po takové moci ho však učinila slepým ke skutečným záměrům Smrti a později se projevil jako velmi shovívavý a slabomyslný, když se před veřejností chlubil, jak mocná je jeho nová hůlka. Antioch byl v tomto směru velmi nezodpovědný a nemoudrý, požil nebezpečné množství alkoholu a pak nechal hůlku a sebe nechráněného v noci, kdy byl zavražděn. Antiochova lehkomyslnost a egoismus způsobily, že se stal prvním z bratrů Peverellových, kteří padli do rukou Smrti.