Co je chartalismus?
Chartalismus je monetární teorie, která definuje peníze jako výtvor vlády, která odvozuje jejich hodnotu od jejich statusu zákonného platidla. Argumentuje tím, že peníze jsou hodnotné při používání, protože vlády vyžadují, abyste z těchto peněz platili daně.
Klíčové způsoby
Pochopení chartalismu
Chartalismus může být v kontrastu s běžnými teoriemi o penězích, které tvrdí, že peníze původně odvozují svou hodnotu od své užitečnosti jako prostředku směny. Teorii chartalismu poprvé rozvinul německý ekonom Georg Friedrich Knapp z počátku 20. století, který definoval peníze jako zúčtovací jednotku s hodnotou, která je určena tím, co vláda přijme jako platbu za daňové závazky. Jinými slovy, chartalismus uvádí, že peníze nemají vnitřní hodnotu, ale je jim přisuzována hodnota vládou.
V ekonomii je mainstreamovou teorií peněz to, že vznikají jako prostředek směny na trzích založených na fyzikálních vlastnostech, které činí určité komodity vhodnými pro použití jako peníze. Chartalismus vznikl na počátku 20. století jako výzva této teorii, které chartisté přezdívají metalismus.
Knapp zavedl tento termín ve své knize The State Theory of Money (Státní teorie peněz), která vyšla v němčině v roce 1905 a v angličtině v roce 1924, a tvrdil, že „peníze jsou stvořením práva“, spíše než zbožím. Termín „chartalismus“ pochází z latinského slova „charta“, což znamená lístek nebo žeton – předměty, které mohou být přijaty jako platba, ale které nemají vnitřní hodnotu.
V době Knappovy knihy existoval zlatý standard a většina národních měn na něm byla založena. Lidé mohli vykoupit papírové náhražky peněz a bankovní vklady výměnou za legálně nebo smluvně stanovené množství zlatých mincí nebo v některých případech zlatých cihel, například ve Federální rezervní bance. V té době převládající ekonomická teorie peněz popisovala peníze jako obecně přijímaný prostředek směny a vysvětlovala použití drahých kovů, jako je zlato, ale nevysvětlovala plně proces, kterým by se kovová komodita mohla stát penězi (a ne jen další užitečnou komoditou).
Knapp tvrdil, že k tomu došlo proto, že vládci a vlády to tak prohlásili a vnutili trhům používání zlata nebo jiných drahých kovů jako peněz. Tvrdil, že stát je konečnou autoritou, přičemž peníze pocházejí z jeho pokusů řídit hospodářskou činnost.
Knapp dále kritizoval praxi „metalismu“ a místo toho argumentoval, že vlády mohou definovat cokoliv, co chtějí být penězi, fiatem a vynutit si jejich použití jako prostředku směny pomocí zákonů o zákonném platidle. Místo toho, aby akceptovaly fiskální omezení, která jim vnucuje vzácná, mezinárodně obchodovaná komodita, jako je zlato, mohly by vlády vydávat chartu jako peníze (tj. čisté papírové peníze nebo fiatové peníze).
Chartalismus se stal velmi vlivným ve 20. století, a to jak proto, že vlády na celém světě přijaly jeho myšlenky alespoň implicitně v praxi a to přišlo tvořit základ pojmu peněz v ekonomických a finančních teorií, které se staly dominantní, jako keynesiánská ekonomie a Monetarismus.
Dnes je zlatý standard dávno pryč a v podstatě všechny peníze jsou (nebo jsou na nich založeny) chartalistické fiat peníze – nemají žádnou užitnou hodnotu a jejich použití jako prostředku směny se obecně shoduje se sférou vlivu vlády, nebo vlád, které je vydávají a nutí je používat jako zákonné platidlo pro všechny veřejné i soukromé dluhy.
Chartalismus vs. neochartalismus
Knappova představa, že peníze jsou dluh vytvořený státem, později přilákala pozornost ekonomů stojících za Moderní měnovou teorií (MMT). Neochartalisté v rozšíření Knappovy práce předpokládali, že vlády nepotřebují daně ani půjčky na výdaje, protože mohou být monopolními emitenty měny a mohou jednoduše tisknout tolik peněz, kolik potřebují.
Teorie praví, že vlády s fiat měnovým systémem mohou (a měly by) tisknout peníze volně, protože nemohou zkrachovat nebo být nesolventní, pokud se politici nerozhodnou jinak. Ekonomové a politici samozřejmě budou muset ještě zvážit skutečný dopad, který by to mohlo mít na míru inflace.
Kryptoměna a chartalismus
V posledních letech se kryptoměna objevila jako potenciální výzva pro chartalismus a MMT. Virtuální měny jako Bitcoin jsou vydávány na svobodném a otevřeném trhu, nemají žádnou vazbu na žádnou vládu. Kromě jejich (v současnosti) převažující hodnoty jako vysoce rizikových spekulativních investic, za určitých okolností mohou mít hodnotu mezi některými lidmi, kteří s nimi obchodují jako s médii směny. Prozatím je to většinou omezeno na černé a šedé trhy používají kvůli jejich nedostatečnému statusu zákonného platidla, což má tendenci podporovat chartalistickou teorii o původu peněz jako stvoření vlády prostřednictvím zákonů o zákonném platidle.
To se však může v budoucnu změnit; pokud by se bitcoin nebo jiné tržně založené kryptoměny staly na trzích všeobecně akceptovatelnými, mohly by představovat výzvu pro stávající peníze a mohly by sloužit jako přímý důkaz tržně založené teorie o původu peněz.V tomto ohledu stojí hnutí kryptoměn v opozici vůči národním a bankovním měnovým systémům i jako základ chartalismu. Jeho rostoucí popularita naznačuje, že část světové populace je pro alternativní měnový systém osvobozený od vládní vlády, který se vrací ke kořenům peněz.