Definice prostředí záporných úrokových sazeb

Co je prostředí záporných úrokových sazeb?

Prostředí záporných úrokových sazeb existuje tehdy, když nominální jednodenní úroková sazba klesne pro určitou ekonomickou zónu pod nula procent. To znamená, že banky a další finanční instituce by musely platit za to, aby měly své přebytečné rezervy uložené v centrální bance, místo aby dostávaly kladný úrokový výnos.

Politika záporných úrokových sazeb (NIRP) je nekonvenční nástroj měnové politiky, kdy jsou nominální cílové úrokové sazby stanovovány se zápornou hodnotou, tedy pod teoretickou dolní hranicí nula procent.

Klíčové způsoby

Pochopení prostředí záporných úrokových sazeb

Impulsem pro zápornou úrokovou sazbu je stimulace hospodářského růstu povzbuzováním bank, aby raději půjčovaly nebo investovaly přebytečné rezervy, než aby zažívaly garantovanou ztrátu. Teorie říká, že při úrokových sazbách pod nulou budou banky, firmy a domácnosti stimulovat ekonomiku utrácením peněz, místo aby je spořily. Předpokládá se, že prostředí záporných úrokových sazeb povzbudí banky, aby poskytovaly více úvěrů, domácnosti, aby kupovaly více produktů, a podniky, aby investovaly další hotovost, místo aby ji ukládaly v bance.

Vzhledem k tomu, že je logisticky obtížné a nákladné převádět a ukládat velké částky fyzické hotovosti, některým bankám stále nevadí platit záporné úroky ze svých vkladů. Pokud je však úroková sazba nastavena dostatečně záporně, začne převyšovat náklady na skladování.

Prostředí záporných úrokových sazeb má banky penalizovat za to, že drží hotovost místo toho, aby poskytovaly půjčky. Mělo by, alespoň teoreticky, zlevnit podnikům a domácnostem čerpání půjček, podpořit další půjčky a napumpovat více hotovosti do ekonomiky.

Rizika prostředí záporných úrokových sazeb

S prostředím záporných úrokových sazeb jsou spojena určitá rizika. Pokud banky penalizují domácnosti za spoření, nemusí to nutně motivovat drobné spotřebitele k tomu, aby utráceli více hotovosti. Místo toho si mohou hotovost hromadit doma. Zavedení prostředí záporných úrokových sazeb může dokonce inspirovat k runu na hotovost, což domácnosti přiměje k tomu, aby si hotovost vytáhly z banky, aby nemusely platit záporné úrokové sazby za spoření.

ČTĚTE:   USA Patriot Act

Banky, které se chtějí vyhnout náhlému masivnímu odlivu hotovosti, se mohou zdržet uplatňování záporné úrokové sazby na relativně malé vklady střadatelů v domácnostech. Namísto toho uplatňují záporné úrokové sazby na velké zůstatky v držení penzijních fondů, investičních firem a dalších firemních klientů. To motivuje firemní střadatele investovat do dluhopisů a dalších nástrojů, které nabízejí lepší výnosy a zároveň chrání banku a ekonomiku před negativními dopady náhlého masivního odlivu hotovosti.

Příklady prostředí záporných úrokových sazeb

Švýcarská vláda na počátku 70. let zavedla de facto záporný režim úrokových sazeb, aby čelila svému zhodnocování měny kvůli tomu, že investoři prchali před inflací do jiných částí světa.

Mezi nedávné příklady prostředí záporných úrokových sazeb patří Evropská centrální banka (ECB), která v roce 2014 snížila své úrokové sazby pod nulu. O rok a půl později, v roce 2016, přijala záporné úrokové sazby také japonská centrální banka. Na záporné úrokové sazby přešly v letech 2009-2012 také centrální banky Švédska, Dánska a Švýcarska.

Tyto země používaly záporné úrokové sazby, aby zastavily horké peněžní toky do svých ekonomik, aby si udržely kontrolu nad svými měnovými kurzy, když do těchto ekonomik proudil zahraniční kapitál.

Zvláštní úvahy

Centrální banky vytvořily v těchto zemích prostředí záporných úrokových sazeb ve snaze zastavit deflaci, která by se, jak se obávají, mohla rychle vymknout kontrole, devalvovat měny a zhatit hospodářský pokrok dosažený od velké recese. Záporné úrokové sazby jsou však zatím malé.

Centrální banky váhají se snižováním záporných úrokových sazeb příliš hluboko pod nulu, protože praxe vytváření prostředí záporných úrokových sazeb nezačala až donedávna, kdy ECB byla první velkou finanční institucí, která takové prostředí vytvořila. ECB účtuje bankám za držení hotovosti přes noc úrok 0,4 procenta. Japonská centrální banka účtuje za držení hotovosti přes noc úrok 0,10 procenta a švýcarská centrální banka účtuje za držení hotovosti úrok 0,75 procenta.