Jméno „Emma“ bylo původně krátkou formou germánských jmen, která začínala slovem ermen ve smyslu „celá“ nebo „univerzální“. Do Anglie ho zavedla Emma Normandská, která byla manželkou jak krále Ethelreda II. (a jím matkou Edwarda Vyznavače), tak později krále Knuta. Nosila ho také rakouská světice z 11. století, které se někdy říká Hemma. Po normanském dobytí se toto jméno stalo v Anglii běžným. Oživilo se v 18. století, možná částečně díky básni Matthewa Priora Henry and Emma (1709). Používala ho také Jane Austenová pro ústřední postavu, dohazovačku Emmu Woodhousovou, ve svém románu Emma (1816).