Hesperocyon je vyhynulý rod psovitých, čeledi Canidae a podčeledi Hesperocyoninae, který byl endemický pro Severní Ameriku od jižní Kanady až po objevení se v době Uintan age-Bridgerian (NALMA) ve středním eocénu 42,5 mya—31,0 Ma. (AEO). Hesperocyon existoval přibližně 11,5 milionu let.
Hesperocyon byl nejstarší z psovitých šelem, který se vyvinul po rozdělení Caniformia-Feliformia před zhruba 42 miliony let. Fosilní důkazy datují stáří Hesperocyon gregarius na nejméně 37 milionů let, ale nejstarší Hesperocyon byl datován na 39,74 mya z doby vévodského severoamerického suchozemského savce.
Podčeleď Canidae Hesperocyoninae pravděpodobně vznikla z Hesperocyonu a stala se první ze tří velkých psích skupin: Hesperocyoninae (~40-30 Ma), Borophaginae (~36-2 Ma) a rodokmen Caninae, který vedl k současným Canidae, včetně novodobých vlků, lišek, kojotů, šakalů a psů (Canis familiaris). Z Hesperocyonu se vyvinulo nejméně dvacet osm známých druhů Hesperocyoninae, včetně Ectopocynus (32-19 mya), Osbornodon (32-18 mya), Paraenhydrocyon (20-25 mya), a Mesocyon-Enhydrocyon (31-15 mya).
Takto časný, 80 cm dlouhý psík připomínal spíše cibetka nebo malého mývala než psíka. Jeho tělo a ocas byly dlouhé a pružné, zatímco končetiny slabé a krátké. Přesto stavba kostí a rozložení zubů ukazovaly, že je to psoun. Přestože to byl rozhodně masožravec, mohl to být také všežravec – na rozdíl od hypermasožravců Borophaginae, kteří se později z této psí linie oddělili.
Dva vzorky byly zkoumány Legendrem a Rothem na tělesnou hmotnost. U jednoho vzorku byla odhadnuta hmotnost 1,67 kg (3,7 lb). U druhého byla odhadnuta hmotnost 1,73 kg (3,8 lb).