Kopie knihy Příběhy barda Beedlea od Hermiony Grangerové
Tvorba a raná historie
Držení Hermiony Grangerové
Kniha se dostala do Hermionina vlastnictví 31. července 1997. Předtím ji jednatřicet dní zkoumalo britské ministerstvo kouzel na příkaz ministra Rufuse Scrimgeoura, který měl podezření na povahu věcí, které Brumbál odkázal ve své závěti. Ani po krátkém výslechu Hermiony nebyl schopen určit, jaký význam by kniha mohla mít, a tak byl nucen jí knihu předat.
Hermiona se svým výtiskem této knihy
Když Hermiona doprovázela Harryho na cestě za Voldemortovými viteály, přečetla si tuto knihu obsáhle a použila to, co se naučila ve Studii starověkých run, aby přeložila původní runové písmo knihy do angličtiny. Nakonec objevila stopu, kterou po sobě zanechal Brumbál, a spojila ji s náhrdelníkem, který nosil Xenophilius Lovegood. Všichni tři pak putovali do domu Lovegoodových.
Když tam Hermiona byla, přečetla původní verzi Příběhu tří bratrů a s dalšími informacemi od Lovegooda se všichni tři dozvěděli o existenci posvátných relikvií smrti. Tyto informace budou později použity k určení, že Voldemort hledá bezovou hůlku.
Mudlovsky vydaná kopie Příběhů barda Beedlea, která byla silně založena na této konkrétní kopii
Někdy po druhé čarodějnické válce Hermiona dokončila svůj překlad runového textu. Tento překlad spolu s poznámkami Albuse Brumbála ke knize sestavila a vydala J. K. Rowlingová pro čarodějnické i mudlovské čtenáře, přičemž druhý z nich obsahoval dodatečný komentář Rowlingové definující čarodějnické termíny pro mudly.