Makedonská republika
Makedonská republika
Makedonie (makedonsky: Македонија), oficiálně známá jako Republika Makedonie (makedonsky: Република Македонија; Republika Makedonija), je stát na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě. Je jedním z pěti států, které vznikly po rozpadu Jugoslávie v roce 1992. Do Organizace spojených národů byla země přijata v roce 1993 pod prozatímním označením Bývalá jugoslávská republika Makedonie (zkráceně FYROM). Na severu sousedí se Srbskem, na východě s Bulharskem, na jihu s Řeckem, na západě s Albánií a na severozápadě s Kosovem.
Makedonské království kolem roku 336 př. n. l.
Předpokládá se, že lidské osídlení v oblasti Makedonie sahá až do paleolitu, ale nejstarší známá sídla vznikla pravděpodobně již v raném neolitu. Během starověku obývali většinu území dnešní Makedonské republiky Paeonové, Dardanisové, Enchelaeové, Pelagonové a Lynkestisové. Makedonský král Filip II. začlenil kolem roku 356 př. n. l. oblasti Horní Makedonie (patřící Lynkestům a Pelagonům) a jižní Paeonii do svého Makedonského království (známého také jako Makedonie). Jeho syn a nástupce Alexandr Veliký pak dobyl zbytek regionu a začlenil jej do říše, která sahala až ke Scupi na severu. Římská republika po úspěšné válce proti Makedonskému království v roce 146 př. n. l. Makedonii anektovala a zřídila na tomto území provincii. V roce 395 byla Makedonie předána Východořímské říši (později Byzantské říši). Zůstala byzantským územím až do začlenění částí oblasti Makedonie do První bulharské říše v roce 837 n. l. a dnešní Makedonská republika se nakonec stala politickým a kulturním jádrem říše v 10. století poté, co Byzantinci dobyli východní část bulharského státu během rusko-byzantské války v letech 970 až 971. Od 12. století si části Makedonie podmanilo srbské království Raška. O území Makedonie se později přeli byzantští Řekové, latinští křižáci ze Soluňského království a druhá bulharská říše. Většinu území dnešní Republiky Makedonie získali opět Bulhaři, dokud Byzantská říše po roce 1261 nezískala území zpět. Makedonie zůstala byzantským majetkem až do doby, kdy ji za vlády Štěpána Dušana získala Srbská říše. Po smrti císaře Štěpána Uroše V. a feudála Vukašina Mrnjavčeviće v bitvě u Marice v roce 1371 byly země říše rozděleny a území Makedonské republiky ovládl Vukašinův syn Marko Mrnjavčević. Po Markově smrti v bitvě u Rovin byla v roce 1395 připojena k Osmanské říši.
Prohlášení nezávislosti Makedonie
Oblast byla osmanským územím až do roku 1912, kdy ji během první balkánské války obsadilo Srbsko. Po první světové válce se Srbské království připojilo k nově založenému Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. V roce 1929 bylo království oficiálně přejmenováno na Království Jugoslávie a rozděleno na devět banovin. Vardarská banovina měla hlavní město Skopje a zahrnovala území, které se nakonec stalo Republikou Makedonie a částí dnešního Srbska. Po druhé světové válce byla Jugoslávie obnovena jako federativní stát pod vedením Josipa Broze Tita a jeho Komunistické strany Jugoslávie. Z Vardarské banoviny pak byla vytvořena Demokratická Makedonie, která se později v roce 1945 stala známou jako Makedonská lidová republika a v roce 1963 jako Socialistická republika Makedonie. V roce 1990 se forma vlády pokojně změnila ze socialistického státu na parlamentní demokracii. V tomto roce se konaly první volby s více stranami a prvním demokraticky zvoleným prezidentem Makedonské republiky se v roce 1991 stal Kiro Gligorov. Dne 7. června 1991 byl oficiálně stanoven název “Republika Makedonie” a 25. září téhož roku země formálně vyhlásila nezávislost. Její nezávislost později uznala i Organizace spojených národů v roce 1993. V současné době je země parlamentní republikou, v jejímž čele stojí premiér Nikola Gruevski a prezident Gjorge Ivanov.
Národní banka Makedonské republiky
V Makedonské republice se v současnosti používá denár, který vydává a reguluje Národní banka Makedonské republiky (makedonsky: Narodna Banka na Republika Makedonija). Republika Makedonie, která se v roce 2009 umístila na čtvrtém místě v žebříčku “nejreformnějších států” ze 178 hodnocených Světovou bankou, prošla od získání nezávislosti na Jugoslávii v roce 1991 významnou hospodářskou reformou. V současné době má země otevřenou ekonomiku, v níž obchod tvoří více než 90 % HDP. Makedonie zažívá stabilní, i když poněkud pomalý hospodářský růst, přičemž v roce 2005 vzrostl HDP o 3,1 %. V letech 2006 až 2010 se očekávalo zvýšení tohoto čísla na průměrných 5,2 %. Makedonská vláda dosáhla značných úspěchů v boji proti inflaci, když v roce 2006 činila pouze 3 % a v roce 2007 2 %, a zavedla politiku zaměřenou na přilákání zahraničních investic a podporu rozvoje malých a středních podniků. Makedonská vláda zavedla systém rovné daně s cílem zatraktivnit zemi pro zahraniční investory. V roce 2007 činila sazba 12 % a v roce 2008 byla snížena na 10 %.
Navzdory těmto několika reformám byla v roce 2005 míra nezaměstnanosti v Makedonii 37,2 % a v roce 2006 činila míra chudoby 22 %. V Makedonii žije velké množství občanů, kteří se potýkají s finančními problémy. 72 % jejích obyvatel prohlásilo, že s příjmem své domácnosti mohou hospodařit jen “s obtížemi” nebo “s velkými obtížemi”, a to i přesto, že Makedonie byla spolu s Chorvatskem jedinou zemí západního Balkánu, která nezaznamenala nárůst této statistiky. Dalšími významnými brzdami úspěšného hospodářského rozvoje v Makedonii jsou korupce a poněkud neefektivní právní systém. Makedonie má stále jeden z nejnižších HDP na obyvatele v Evropě. Kromě toho se odhaduje, že šedá ekonomika země tvoří přibližně 20 % jejího HDP.
V roce 2005 tvořil sektor služeb v Makedonii 57,1 % HDP, což představuje nárůst oproti 54,2 % v roce 2000. Průmyslový sektor tvoří 29,3 % HDP, což je pokles oproti 33,7 % v roce 2000, zatímco zemědělství představuje pouze 12,9 %, což je nárůst oproti 12 %. Nejvýznamnějším odvětvím obchodu je textil, který tvoří více než polovinu celkového vývozu. K dalším významným vývozním artiklům patří železo, ocel, víno a zelenina.
Podle údajů Eurostatu činil makedonský HDP na obyvatele v roce 2011 36 % průměru Evropské unie.
Pohled na rafinerii OKTA u Skopje
Jugoslávské války v 90. letech a sankce uvalené na Srbsko a Černou Horu způsobily Makedonské republice značné škody na jejím hospodářství, neboť Srbsko před rozpadem Jugoslávie ovládlo téměř 60 % jejích trhů. Hospodářství země bylo rovněž negativně ovlivněno, když na ni Řecko v letech 1994 až 1995 uvalilo embargo kvůli názvu země. Určitou úlevu přinesl konec bosenské války v listopadu 1995 a zrušení řeckého embarga, ale kosovská válka v roce 1999 a albánská krize v roce 2001 způsobily další destabilizaci národního hospodářství.
Od zrušení řeckého embarga v roce 1995 se Řecko stalo jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů Makedonie. Mnoho řeckých společností koupilo v republice bývalé státní podniky, jako je ropná rafinerie OKTA, pekárenská společnost Zhito Luks, mramorový důl v Prilepu, textilní závody v Bitole atd., a zaměstnává přibližně 20 000 lidí.
Mezi další významné zahraniční investory v Makedonii patří Rakousko, Německo, Itálie, Slovinsko, Turecko a Spojené státy.
Cestovní ruch je důležitou součástí makedonské ekonomiky. Díky velkému množství přírodních i kulturních zajímavostí je země častým cílem návštěvníků. Ročně ji navštíví přibližně 700 000 turistů.
Tetradrachmy paeonského krále Patraa
Republika Makedonie má bohatou numismatickou historii, která mohla začít někdy za vlády Aeropa I. Makedonského (602 až 576 př. n. l.), kdy byly vydávány mince nesoucí jméno místa, kde byly raženy, nikoli však panovníka, který je vydal. Teprve za vlády krále Alexandra I. začaly makedonské mince obsahovat jména svých vládců. Paeonia začala dávat do oběhu vlastní mince za vlády Lýkie a pokračovala v ražbě mincí až do zániku království za vlády Dropiona. Makedonské království vydávalo své mince až do porážky od Římské republiky na konci čtvrté makedonské války. Jako římská provincie vydávala Makedonie své vlastní mince od doby, kdy byla provincií Římské republiky, až do vlády císaře Filipa Araba. Poté začaly v makedonské oblasti obíhat standardní římské a byzantské mince, a to i v době, kdy její část patřila první bulharské říši, která nevydávala vlastní měnu. Srbské císařství zavedlo svou perperovou měnu poté, co získalo Makedonii od Byzance. Po rozpadu císařství bylo za vlády Marka a Andrijaše Mrnjavčevićových vyraženo několik mincí panství Prilep, které zahrnovalo velkou část dnešní Makedonie, ale mince ražené za vlády králů Vukašina a Štěpána Uroše V. se na tomto území nadále aktivně používaly. Nakonec začala v Makedonii obíhat osmanská měna, která se na území používala až do roku 1912.
Po získání Makedonie Osmanskou říší v roce 1912 zavedlo Srbské království v regionu srbský dinár. Po první světové válce, kdy se Srbsko připojilo k nově vzniklému Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (pozdějšímu Království Jugoslávie), se v Makedonii začal vydávat nový dinár, který po určitou dobu obíhal také spolu s korunovou měnou. Tato měna zůstala v oběhu až do invaze vojsk Osy do Jugoslávie během druhé světové války. V této době obsadilo velkou část Makedonie Bulharské království, jehož měna, lev, byla v oběhu v této oblasti. V roce 1944 se pak oblast dostala pod kontrolu Německa a během této doby byla v Makedonii vydávána říšská marka. V roce 1944 byl v obnoveném federativním státě Jugoslávie znovu zaveden jugoslávský dinár. Zůstal měnou státu až do zavedení nového revalvovaného dináru, který nahradil starý dinár v poměru 100:1. V roce 1944 byl dinár nahrazen dinárskou markou. Druhá revalvace jugoslávské měny proběhla v roce 1990, kdy se 1 nový dinár rovnal 10 000 starých dinárů. První makedonský dinár byl zaveden 26. dubna 1992 a nahradil jugoslávský dinár z roku 1990 v paritě. K její reformě došlo 5. května 1993, kdy se 1 nový denár rovnal 100 starým dinárům.