Co je to Mezinárodní organizace práce (ILO)?
Mezinárodní organizace práce (ILO) je agenturou OSN (OSN). Cílem ILO je prosazovat sociální a ekonomickou spravedlnost stanovením mezinárodních pracovních standardů. ILO má 187 členských států a sídlí ve švýcarské Ženevě s přibližně 40 pobočkami po celém světě. Standardy prosazované ILO mají obecně zajistit přístupnou, produktivní a udržitelnou práci na celém světě v podmínkách svobody, spravedlnosti, bezpečnosti a důstojnosti.
Klíčové způsoby
Pochopení MOP
Mezinárodní organizace práce (ILO) byla založena v roce 1919 v rámci Společnosti národů a začleněna do OSN jako specializovaná agentura v roce 1946. ILO je první a nejstarší specializovanou agenturou OSN. Cílem organizace je sloužit jako sjednocující síla mezi vládami, podniky a zaměstnanci. Zdůrazňuje potřebu, aby se zaměstnanci prostřednictvím svého zaměstnání těšili podmínkám svobody, spravedlnosti, bezpečnosti a lidské důstojnosti.
Mezinárodní organizace práce prosazuje mezinárodní pracovní standardy prostřednictvím svých terénních kanceláří v Africe, Latinské Americe a Karibiku, arabských státech, Asii a Tichomoří a v Evropě a střední Asii. Organizace poskytuje školení o spravedlivých pracovních standardech, nabízí technickou spolupráci na projektech v partnerských zemích, analyzuje statistiky práce a zveřejňuje související výzkum a pravidelně pořádá akce a konference, které zkoumají kritické sociální a pracovní otázky. Mezinárodní organizace práce obdržela v roce 1969 Nobelovu cenu za mír. Organizace byla uznána za zlepšování bratrství a míru mezi národy, prosazování důstojné práce a spravedlnosti pro pracující a poskytování technické pomoci rozvojovým státům.
Pracovní normy stanovené MOP byly publikovány ve 190 úmluvách a šesti protokolech. Tyto normy uznávají právo na kolektivní vyjednávání, pokoušejí se eliminovat nucenou nebo povinnou práci a zrušit dětskou práci a eliminovat projevy diskriminace v zaměstnání a povolání. V důsledku toho jsou protokoly a úmluvy MOP významným přispěvatelem k mezinárodnímu pracovnímu právu.
Organizace má třístupňovou strukturu, která sdružuje vlády, zaměstnavatele a zaměstnance. Třemi hlavními orgány MOP jsou Mezinárodní konference práce, Správní rada a Mezinárodní úřad práce. Mezinárodní konference práce se schází každý rok, aby formulovala mezinárodní pracovní normy; Správní rada se schází třikrát ročně, slouží jako výkonná rada a rozhoduje o politice a rozpočtu agentury; a Mezinárodní úřad práce je stálým sekretariátem, který organizaci spravuje a realizuje činnosti.
Seznam mezinárodních pracovních norem MOP
Existují také čtyři úmluvy o řízení, které jsou považovány za důležité pro „fungování systému mezinárodních pracovních norem“:
Programy MOP
MOP sloučila své současné technické projekty do pěti „stěžejních programů určených ke zvýšení účinnosti a dopadu své rozvojové spolupráce s voliči v celosvětovém měřítku“. Těmito programy jsou:
BetterWork
Tento program, zaměřený na zlepšování pracovních podmínek v továrnách oděvního a obuvnického průmyslu, je řízen společně s Mezinárodní finanční korporací skupiny Světové banky. Důraz je kladen na „trvalé zlepšování spíše než rychlá řešení“ a zahrnuje osm zemí na třech kontinentech, které pracují na vlastní pěst s 1 250 továrnami a více než 1,5 milionu pracovníků. Cílem programu je „dokázat, že bezpečná, důstojná práce znamená produktivnější továrny a ziskovější obchodní model, který prospívá pracovníkům, manažerům, zemím i spotřebitelům.“
Globální stěžejní program pro budování speciálních ochranných pater (SPF) pro všechny
Tento program byl spuštěn v roce 2016 a jeho dlouhodobým záměrem je „rozšířit sociální ochranu na pět miliard lidí, kteří jsou částečně kryti nebo žijí bez sociální ochrany a důstojnosti, kterou poskytuje“.
Podle MOP postrádá sociální ochranu 73% obyvatel zeměkoule, přičemž pět miliard lidí žije s každodenní úzkostí. MOP doufá, že to změní vytvořením „celostátně vhodných systémů sociální ochrany a opatření pro všechny, včetně pater“. Bude „podporovat vlády, konfederace pracujících a zaměstnavatelů a organizace občanské společnosti v 21 zemích, ve spolupráci s dalšími agenturami OSN“.
Prvním cílem Globálního stěžejního programu bylo „změnit 130 milionů životů do roku 2020 zavedením komplexních systémů sociální ochrany v 21 zemích a vedením celosvětové kampaně pro rozvoj znalostí a vzdělávání“. K dubnu 2021 webové stránky neuvádějí, zda byl tento cíl splněn či nikoli.
S příchodem pandemie COVID-19 se také ujala úkolu zahrnout reakce zemí na pandemii do svého poslání chránit pracovníky.
Mezinárodní program pro odstranění dětské práce a nucené práce (IPEC+)
Podle MOP je 152 milionů dětí vykonávajících dětskou práci, 40 milionů mužů, žen a dětí v „moderním otroctví“, 24,9 milionu lidí v nucené práci a 15,4 milionu lidí v nucených manželstvích. Tento program doufá, že tyto pohromy ukončí. Jde o relativně nový program, který spojil dvě starší v oblasti dětské práce a nucené práce. IPEC+ spolupracuje s vládami, zaměstnavateli a zaměstnanci s cílem:
Cílem je odstranit dětskou práci do roku 2025 a ukončit nucenou práci a obchod s lidmi do roku 2030 v souladu s Agendou udržitelného rozvoje OSN 2030, která byla přijata v roce 2015.
Bezpečnost + Zdraví pro všechny
Tento program, původně známý jako Global Action for Prevention on Occupational Safety and Health (GAP-OSH), měl za cíl „zlepšit zdraví a bezpečnost pracovníků v malých a středních podnicích prostřednictvím podpory globální kultury prevence“. Byl vytvořen v roce 2016 a působí v 15 zemích a celosvětově.
Podle MOP zemře každý rok 2,78 milionu pracovníků v důsledku pracovních úrazů a nemocí a dalších 374 milionů utrpí úrazy, které nejsou smrtelné. Ztracené pracovní dny představují téměř 4 % světového ročního hrubého domácího produktu (HDP). Jejími konkrétními cíli jsou:
S příchodem COVID-19 byl přepracován tak, aby nabízel „na míru šitý soubor intervencí k řešení okamžitých a dlouhodobějších bezpečnostních a zdravotních potřeb složek souvisejících s COVID-19“.
Jobs for Peace and Resilience
Tento program se zaměřuje na vytváření pracovních míst v zemích, kde dochází ke konfliktům a katastrofám, s důrazem na zaměstnanost mladých lidí a žen. Jeho klíčové cíle, kterých chce dosáhnout budováním institucí, sociálním dialogem a stanovením základních principů a práv v práci, jsou:
24 milionů
Počet nových pracovních míst, která by mohla být vytvořena po celém světě přechodem na zelenou ekonomiku.
Budoucnost Mezinárodní organizace práce (ILO)
V roce 2019 MOP svolala Globální komisi pro budoucnost práce. V rámci příprav na konferenci se dialogů na regionální a národní úrovni zúčastnilo asi 110 zemí.Následná zpráva vydala doporučení pro vlády, jak nejlépe přistupovat k výzvám pracovního prostředí 21. století. Mezi těmito doporučeními byla univerzální záruka práce, sociální ochrana od narození do stáří a nárok na celoživotní vzdělávání.
MOP také posuzovala, jaký dopad by měl přechod na zelenou ekonomiku na zaměstnanost. Podle MOP by v případě zavedení správných politik mohl přechod na ekologičtější ekonomiku do roku 2030 vytvořit na celém světě 24 milionů nových pracovních míst.