Co to bylo?
Byl jsem to já? Byl to on?
Opravdu mě princ políbil,
A políbil mě .. a políbil mě ..
A já jsem mu polibek oplatila?
Bylo to špatné? Jsem naštvaná?
Bylo to všechno? Chybím mu?
Začal se se mnou najednou nudit?
Probuď se! Přestaň snít,
Přestaň poskakovat po lese.
To není prosba.
Co je to s tím lesem?
Zpátky k životu, zpátky k rozumu, zpátky k dítěti, zpátky k manželovi.
Nikdo nežije v lese!
Jsou sliby, jsou vazby,
Jsou potřeby, jsou normy,
Jsou by měly a měly by.
Proč ne obojí místo toho?
Tady je odpověď, pokud jsi chytrý.
Měj dítě pro teplo, a pekaře pro chléb,
A prince, pro .. cokoliv ..
Nikdy! Jsou to tyhle lesy!
Postav se faktům, najdi chlapce, připoj se ke skupině, zastav obra
Prostě vypadni z těch lesů.
Byl to on? Ano byl. Byl jsem to já? Ne to nebyl ..
Jen trik z lesa!
Jen okamžik,
Jeden zvláštní pomíjivý okamžik.
Musí to být všechno buď méně nebo více,
Buď prosté nebo velkolepé?
Je to vždy ‘nebo’?
Je to nikdy ‘a’?
Od toho jsou lesy:
Pro ty chvíle v lese…
Ach, kdyby byl život stvořen z okamžiků,
I teď a pak z těch špatných!
Ale kdyby byl život jen okamžiky,
Pak byste nikdy nevěděli, že nějaký máte.
Nejdřív čarodějnice, pak dítě, pak princ, pak okamžik
Kdo může žít v lese?
A dostat to, co si přejete, jen na chvíli
Tohle jsou nebezpečné lesy..
Nechte ten okamžik být..
Nezapomeňte na něj ale ani na chvíli.
Jen si vzpomenout, že jste měli ‘a’, když jste se vrátili k ‘nebo,’
Znamená to ‘nebo’ víc než předtím.
Teď tomu rozumím
A je čas opustit lesy.