Deprecated: File registration.php is deprecated since version 3.1.0 with no alternative available. This file no longer needs to be included. in /home/html/jardakral.savana-hosting.cz/public_html/menstruacni-pomucky.cz/wp-includes/functions.php on line 6031
Náklady na prodané zboží (KÓDY) - Magazín MP.cz

Náklady na prodané zboží (KÓDY)

Jaké jsou prodané náklady na zboží (KÓDY)?

Náklady na prodané zboží (COGS) se vztahují k přímým nákladům na výrobu zboží prodaného společností. Tato částka zahrnuje náklady na materiál a pracovní sílu přímo použitou k vytvoření zboží. Nezahrnuje nepřímé výdaje, jako jsou náklady na distribuci a náklady na prodejní sílu.

Náklady na prodané zboží se také označují jako „náklady na prodej“.

Klíčové způsoby

Zkoumání nákladů na prodané zboží (COGS)

Porozumění nákladům prodaného zboží (COGS)

COGS je důležitým měřítkem účetní závěrky, protože se odečítá od výnosů společnosti, aby se určil její hrubý zisk. Hrubý zisk je měřítkem ziskovosti, které hodnotí, jak efektivní je společnost při řízení své pracovní síly a dodávek ve výrobním procesu.

Protože COGS je náklad na podnikání, zaznamená se ve výsledovce jako obchodní výdaj. Znalost nákladů na prodané zboží pomáhá analytikům, investorům a manažerům odhadnout výsledek hospodaření společnosti. Pokud se COGS zvýší, čistý příjem se sníží. Tento pohyb je sice výhodný pro účely daně z příjmu, ale podnik bude mít menší zisk pro své akcionáře. Podniky se tak snaží udržet své COGS na nízké úrovni, aby čistý zisk byl vyšší.

Náklady na prodané zboží (COGS) jsou náklady na pořízení nebo výrobu výrobků, které společnost prodává během určitého období, takže jediné náklady zahrnuté do opatření jsou ty, které jsou přímo spojeny s výrobou výrobků, včetně nákladů na pracovní sílu, materiál a výrobní režii. Například COGS pro automobilku by zahrnovaly náklady na materiál pro díly, které jdou na výrobu vozu, plus náklady na pracovní sílu použitou na sestavení vozu. Náklady na zaslání vozů do autobazarů a náklady na pracovní sílu použitou na prodej vozu by byly vyloučeny.

Kromě toho náklady vzniklé na vozy, které nebyly prodány v průběhu roku, nebudou zahrnuty do výpočtu COGS, ať už jsou náklady přímé nebo nepřímé. Jinými slovy, COGS zahrnuje přímé náklady na výrobu zboží nebo služeb, které byly zakoupeny zákazníky v průběhu roku. Zpravidla, pokud chcete vědět, zda výdaj spadá do COGS, zeptejte se: „Byl by tento výdaj výdajem, i kdyby nebyl generován žádný prodej?“

COGS se vztahuje pouze na ty náklady, které přímo souvisejí s výrobou zboží určeného k prodeji.

COGS

=

Beginning Inventory

+

P

Ending Inventory

where

ČTĚTE:   Aktivita účtu

P

=

Purchases during the period

\begin{aligned} &\text{COGS}=\text{Beginning Inventory}+\text{P}-\text{Ending Inventory}\\ &\textbf{where}\\ &\text{P}=\text{Purchases during the period}\\ \end{aligned}

​COGS=Beginning Inventory+P−Ending InventorywhereP=Purchases during period​

Zásoby, které jsou prodány, se ve výsledovce zobrazují pod účtem KÓDY. Počáteční zásoby za rok jsou zásoby, které zbývají z předchozího roku – tedy zboží, které nebylo prodáno v předchozím roce. Veškeré další výroby nebo nákupy uskutečněné výrobní nebo maloobchodní společností se připočítávají k počátečním zásobám. Na konci roku se výrobky, které nebyly prodány, odečítají od součtu počátečních zásob a dodatečných nákupů. Konečné číslo odvozené z výpočtu je pořizovací cena zboží prodaného za rok.

Rozvaha má účet nazvaný účet běžných aktiv. Pod tímto účtem je položka nazvaná zásoby. Rozvaha zachycuje pouze finanční zdraví společnosti na konci účetního období. To znamená, že hodnota zásob zaznamenaná pod krátkodobými aktivy je konečnou zásobou.

Účetní metody a COGS

Hodnota ceny prodaného zboží závisí na metodě kalkulace zásob, kterou společnost přijala. Existují tři metody, které může společnost použít při zaznamenávání úrovně zásob prodaných během období: First In, First Out (FIFO), Last In, First Out (LIFO) a metoda průměrných nákladů. Speciální metoda identifikace se používá pro high-ticket nebo jedinečné položky.

FIFO

Nejdříve se prodá zboží, které se nakoupí nebo vyrobí nejdříve. Vzhledem k tomu, že ceny mají tendenci v průběhu času stoupat, společnost, která používá metodu FIFO, prodá nejdříve své nejméně drahé výrobky, což znamená nižší KZS než KZS zaznamenané v rámci LIFO. Čistý příjem, který používá metodu FIFO, se tedy v průběhu času zvyšuje.

LIFO

Nejnovější zboží přidané do zásob se prodává jako první. V obdobích rostoucích cen se zboží s vyššími náklady prodává jako první, což vede k vyšší částce COGS. Postupem času má čistý příjem tendenci klesat.

Metoda průměrných nákladů

Průměrná cena veškerého zboží na skladě, bez ohledu na datum nákupu, se používá k ohodnocení prodaného zboží. Převzetí průměrných nákladů na výrobek za určité časové období má vyhlazující účinek, který zabraňuje tomu, aby na ČGS měly velký dopad extrémní náklady jedné nebo více akvizic nebo nákupů.

Zvláštní identifikační metoda

Speciální identifikační metoda používá specifické náklady na každou jednotku zboží (také nazývané zásoby nebo zboží) pro výpočet koncových zásob a KÓD pro každé období. Při této metodě podnik přesně ví, která položka byla prodána a přesné náklady. Dále se tato metoda obvykle používá v odvětvích, která prodávají unikátní položky, jako jsou automobily, nemovitosti a vzácné a drahé šperky.

ČTĚTE:   Povinné zajištění

Vyloučení z odpočtu COGS

Mnoho společností poskytujících služby nemá vůbec žádné náklady na prodané zboží. KÓDY nejsou v obecně uznávaných účetních zásadách (GAAP) nijak podrobně řešeny, ale KÓDY jsou definovány pouze jako náklady na skladové položky prodané během daného období. Nejenže společnosti poskytující služby nemají žádné zboží k prodeji, ale čistě společnosti poskytující služby také nemají zásoby. Pokud KÓDY nejsou uvedeny ve výsledovce, nelze na tyto náklady uplatnit žádný odpočet.

Mezi čistě servisní společnosti patří například účetní firmy, advokátní kanceláře, odhadci nemovitostí, obchodní konzultanti, profesionální tanečníci apod. I když všechna tato odvětví mají obchodní výdaje a běžně utrácejí peníze za poskytování svých služeb, neuvádějí v nich SPOZ. Místo toho mají tzv. náklady na služby, které se nezapočítávají do odpočtu SPOZ.

Náklady na výnosy vs. KÓDY

Náklady na výnosy existují u průběžných smluvních služeb, které mohou zahrnovat suroviny, přímé pracovní síly, náklady na dopravu a provize vyplácené prodejním zaměstnancům. Tyto položky však nelze nárokovat jako KÓDY bez fyzicky vyrobeného produktu k prodeji. Na stránkách IRS jsou dokonce uvedeny některé příklady „podniků poskytujících osobní služby“, které ve svých výkazech příjmů KÓDY nepočítají. Patří mezi ně lékaři, právníci, tesaři a malíři.

Mnohé společnosti založené na službách mají některé výrobky na prodej. Například letecké společnosti a hotely jsou především poskytovateli služeb, jako je doprava, respektive ubytování, přesto prodávají také dárky, jídlo, nápoje a další předměty. Tyto předměty jsou rozhodně považovány za zboží a tyto společnosti rozhodně mají zásoby takového zboží. Obě tato odvětví mohou uvádět ve svých výsledovkách COGS a uplatňovat je pro daňové účely.

Provozní výdaje vs. KÓDY

Jak provozní náklady, tak náklady na prodané zboží (COGS) jsou výdaje, které společnosti vznikají při provozování jejich podnikání. Výdaje jsou však ve výsledovce odděleny. Na rozdíl od COGS jsou provozní náklady (OPEX) výdaje, které nejsou přímo vázány na výrobu zboží nebo služeb.

Obvykle jsou prodejní, režijní a správní náklady zahrnuty do provozních nákladů jako samostatná řádková položka. Prodejní, režijní a správní náklady jsou výdaje, které nejsou přímo vázány na produkt, jako jsou režijní náklady. Příklady provozních nákladů zahrnují:

ČTĚTE:   Emma Bownová

Omezení COGS

KÓDY mohou být snadno manipulovány účetními nebo manažery, kteří chtějí zfalšovat účetnictví. To může být změněno:

Když se zásoby uměle nafouknou, budou podhodnoceny COGS, což zase povede k vyššímu než je skutečná hrubá zisková marže, a tudíž k nafouknutému čistému příjmu.

Investoři, kteří procházejí účetní závěrku společnosti, mohou odhalit bezskrupulózní inventurní účetnictví kontrolou hromadění zásob, například zásoby rostou rychleji než výnosy nebo celková vykázaná aktiva.

Jak vypočítat cenu prodaného zboží (KÓDY)?

Náklady na prodané zboží (COGS) se vypočítají sečtením různých přímých nákladů nutných k vytvoření výnosů společnosti. Důležité je, že COGS je založeno pouze na nákladech, které jsou přímo využity při vytváření těchto výnosů, jako jsou zásoby společnosti nebo mzdové náklady, které mohou být přiřazeny ke konkrétním prodejům. Naproti tomu fixní náklady, jako jsou manažerské platy, nájemné a služby, nejsou do COGS zahrnuty. Zásoby jsou obzvláště důležitou složkou COGS a účetní pravidla umožňují několik různých přístupů, jak je zahrnout do výpočtu.

Jsou mzdy zahrnuty v KÓDECH?

COGS nezahrnuje platy a další obecné a administrativní výdaje. Do COGS však mohou být zahrnuty určité druhy mzdových nákladů za předpokladu, že mohou být přímo spojeny s konkrétními prodeji. Například společnost, která využívá dodavatele k vytváření příjmů, může těmto dodavatelům vyplatit provizi založenou na ceně účtované zákazníkovi. V takovém scénáři může být provize získaná dodavateli zahrnuta do COGS společnosti, protože tyto mzdové náklady jsou přímo spojeny s vytvářenými příjmy.

Jak ovlivňuje inventura KÓDY?

Teoreticky by měly COGS zahrnovat náklady na veškeré zásoby, které byly prodány během účetního období. V praxi však společnosti často přesně nevědí, které jednotky zásob byly prodány. Místo toho se spoléhají na účetní metody, jako jsou pravidla First In, First Out (FIFO) a Last In, First Out (LIFO), aby odhadly, jaká hodnota zásob byla v daném období skutečně prodána. Pokud je hodnota zásob zahrnutá v COGS relativně vysoká, pak to bude vytvářet tlak na snížení hrubého zisku společnosti. Z tohoto důvodu společnosti někdy volí účetní metody, které vytvoří nižší hodnotu COGS, ve snaze zvýšit jejich vykazovanou ziskovost.