Pachyrhachis je vyhynulý rod hada s dobře vyvinutými zadními končetinami známý z fosilií objevených v Ejn Jabrudu nedaleko Ramalláhu na Centrálním Západním břehu Jordánu.
Je to poměrně malý had, asi 1 metr (3-4 stopy) dlouhý. Pachyrhachis byl zřejmě starověký mořský had; fosilie se vyskytují v mořském vápencovém ložisku a zesílená kost žeber a obratlů by fungovala jako zátěž, která by snížila vztlak zvířete a umožnila mu potápět se pod starobylá křídová moře, která kdysi obýval.Pachyrhachis je jedním ze tří rodů kenomanských hadů se zadními končetinami. Ačkoli mnoho moderních krajt a hroznýšů si stále uchovává zbytky nohou v podobě malých ostruh, drobné nohy Pachyrhachis zahrnovaly kyčelní, kolenní a kotníkový kloub. Pachyrhachis byl původně popsán Haasem (1979, 1980), který poznamenal, že má záhadnou směsici hadích a ještěřích rysů; jeho status raného hada byl později potvrzen (Caldwell a Lee 1997).
O postavení Pachyrhachis v hadech se vedou debaty (např. Lee a Scanlon 2002; Rieppel et al. 2003). Pachyrhachis patří mezi nejstarší známé hady a zachovává si dobře vyvinuté zadní končetiny, což naznačuje, že představovala přechodnou formu spojující hady s mořskými ještěry (Lee a Scanlon 2002), i když jiné studie řadí Pachyrhachis do moderní hadí radiace Macrostomata (Zaher & Rieppel, 1999).