Preondactylus je rod dlouhoocasých pterosaurů z období pozdního triasu (pozdního karnského nebo raného norského věku, asi před 228 miliony let), který obýval dnešní Itálii. Obsahuje jediný známý druh, Preondactylus buffarinii, který objevil Nando Buffarini v roce 1982 poblíž Udine v údolí Preone v italských Alpách.
Preondactylus měl jeden špičatý zub, což znamená, že měl na každém zubu jeden bod. Jeho strava se skládala buď z ryb, hmyzu nebo z obou, ale stále se vedou diskuse, protože struktura zubů by mohla naznačovat buď stravu (nebo obě). Měl krátká křídla, jejichž celkové rozpětí bylo pouze 45 cm (18 palců). Byl celkem 30 cm (1 ft) dlouhý s poměrně dlouhýma nohama. Krátká křídla byla pro pterosaury „primitivním“ rysem, ale Preondactylus byl plně vyvinutý letec.
Když Buffarini poprvé objevil Preondactylus, tenká deska ze živičného dolomitického vápence obsahující fosilii byla při extrakci náhodně rozbita na kusy. Po opětovném složení byl kámen jím a jeho ženou a slínem očištěn vodou a v něm byla kost odplavena a ztracena. Vše, co zůstalo, byl negativní otisk na kameni, z něhož byl vyroben silikonový gumový odlitek, který umožnil následné studium jinak ztracených ostatků. Většina kostry je známa, ale zadní části lebky se nezachovaly. Tento první exemplář je holotyp: MFSN-1770.
Druhý, znetvořený exemplář, MFSN-1891, byl nalezen na stejném místě v roce 1984 asi 150-200 metrů (490-650 stop) hlouběji do vrstev než původní nález. Druhý exemplář byl zřejmě zakonzervován v žaludeční peletě dravé ryby, která pterosaura snědla a vyzvracela nestravitelné kusy, které později zkameněly. Podrobnější znalosti o variabilitě triasových pterosaurů učinily identifikaci tohoto exempláře jako Preondactylus nejistou.
Třetím exemplářem je MFSN 25161, částečná lebka, postrádající spodní čelisti.
Druh byl popsán a pojmenován Rupertem Wildem v roce 1984. Rodové jméno odkazuje na Preone, specifické jméno ctí Buffarini. Rupert zařadil nový druh do skupiny Rhamphorhynchidae, z níž jsou známy velmi staré druhy jako Dorygnathus, ale brzy se pochopilo, že forma je mnohem bazálnější. Kladistická analýza Davida Unwina zjistila, že Preondactylus je nejvíce bazální pterosaur, a druh byl podle něj použit pro definici uzlového kladu kladu kladu Pterosauria. Jiné analýzy však nalezly poněkud odvozenější pozici pro Preondactylus.
Následující fylogenetická analýza navazuje na topologii Upchurch et al. (2015).
Austriadactylus cristatus
Raeticodactylus filisurensis
Caviramus schesaplanensis
Arcticodactylus cromptonellus
Carniadactylus rosenfeldi