Co je Rollover Riziko?
Riziko Rollover je riziko spojené s refinancováním dluhu. Riziku Rollover běžně čelí země a společnosti, když se blíží splatnost úvěru nebo jiného dluhového závazku (jako je dluhopis) a je třeba jej přeměnit, nebo překlopit, na nový dluh. Pokud mezitím úrokové sazby vzrostly, musely by refinancovat svůj dluh vyšší sazbou a v budoucnu by jim vznikaly vyšší úrokové poplatky – nebo v případě emise dluhopisů vyplatit vyšší úroky.
Klíčové způsoby
Jak funguje Rollover Risk
Riziko rolloveru existuje také u derivátů, kde musí být futures nebo opční kontrakty „překlopeny“ do pozdějších splatností, protože krátkodobé kontrakty vyprší, aby si člověk udržel pozici na trhu. Pokud tento proces způsobí náklady nebo prodělá, představuje to riziko.
Týká se zejména možnosti, že zajišťovací pozice zanikne se ztrátou, což si vyžádá platbu v hotovosti, když je končící zajištění nahrazeno novým. Jinými slovy, pokud chce obchodník držet futures kontrakt až do jeho splatnosti a pak ho nahradit novým, podobným kontraktem, vystavuje se riziku, že nový kontrakt bude stát více než starý – zaplatí prémii za prodloužení pozice.
Riziko překlopení vs. Refinanční riziko
Také známý jako „roll risk“, rolovací riziko se někdy používá zaměnitelně s refinančním rizikem. Ve skutečnosti je to však spíše podkategorie tohoto rizika. Refinanční riziko je obecnější pojem, odkazující na možnost, že dlužník není schopen nahradit stávající úvěr novým. Rolovací riziko se konkrétněji zabývá nepříznivým účinkem rolování nebo refinancování dluhu.
Významný je také stav ekonomiky. Věřitelé často nejsou ochotni obnovit úvěry s končící splatností během finanční krize, kdy hodnota zajištění klesá, zejména pokud se jedná o krátkodobé úvěry – to znamená, že jejich zbývající doba splatnosti je kratší než jeden rok.
Příklad rizika převrácení
Na začátku října 2018 vydala Světová banka obavy týkající se dvou asijských států. „Rizika překlopení jsou potenciálně akutní pro Indonésii a Thajsko, vzhledem k jejich značným zásobám krátkodobého dluhu (kolem 50, respektive 63 miliard dolarů),“ konstatovala.
Nicméně v následujících letech centrální banky po celém světě snižovaly úrokové sazby – po vzoru Fedu, který v březnu 2020 podruhé od finanční krize v roce 2008 snížil sazbu federálních fondů do rozmezí 0,0 až 0,25%. Tento krok byl učiněn na podporu ekonomiky uprostřed hospodářské krize v roce 2020. Od prosince 2020 Fed uvedl, že má v úmyslu držet sazbu federálních fondů ve stejném rozmezí, dokud inflace nevystoupí o 2% a není na dobré cestě k mírnému překročení 2% po nějakou dobu.