Tento článek se zabývá informacemi o sedmém ročníku bradavické školy čar a kouzel. Student sedmého ročníku v Bradavicích byl nazýván sedmým ročníkem (s pomlčkou). Studenti sedmého ročníku byli obvykle ve věku od sedmnácti do osmnácti let.
Sedmý ročník obsahoval nejdůležitější zkoušky v Bradavicích – zkoušku N.E.W.T., která se týkala každého z předmětů, a uzavíral jejich studium na úrovni N.E.W.T., které zahájili v šestém ročníku a pokračovali v sedmém ročníku.
Student sedmého ročníku by měl stejný rozvrh jako v šestém ročníku a seděl by pouze v těch třídách, ve kterých by obdržel třídu O.W.L. potřebnou a pro tento předmět stanovenou profesorem. Ne všichni studenti však chodili na N.E.W.T.s., protože mnoho povolání přijímalo uchazeče, kteří dostávali pouze O.W.L.s. Bylo pravděpodobné, že specializované předměty nabízené pouze od šestého ročníku by pokračovaly na úrovni N.E.W.T.
Každý rok, muž a žena sedmý ročník byl jmenován jako vedoucí chlapec a vedoucí dívka, respektive ředitel nebo ředitelka.
Studentský program v Nemocnici sv. Munga pro kouzelné nemoci a úrazy
Díky speciálnímu ujednání mezi Školou čar a kouzel v Bradavicích a různými dalšími místy po celém světě byla studentům, kteří dosáhli tohoto stupně vzdělání, nabídnuta možnost prozkoumat různé kouzelnické profese z první ruky tím, že se přihlásí do programu stáží. Studenti si mohli vyhledat programy stáží v Nemocnici sv. Munga pro kouzelné neduhy a zranění, aby se naučili, jak se stát léčiteli.
Jeden z těchto programů byl na ministerstvu kouzel v Londýně a v jeho čele stál v jednu chvíli Amos Diggory z Oddělení pro regulaci a kontrolu kouzelných tvorů. Od školního roku 1990–1991 však tento úkol dostal místo něj Wilkie Twycross z Oddělení kouzelné dopravy.