Co je skupina sedmi (G-7)?
Skupina G-7 byla nějakou dobu známá jako Skupina osmi (G-8), a to až do roku 2014, kdy byl bývalý člen Rusko odstraněn poté, co byl region Krym nezákonně anektován z Ukrajiny. Evropská unie (EU) je někdy považována za de facto osmého člena skupiny G-7, protože má všechna práva a povinnosti řádných členů s výjimkou předsedání nebo pořádání schůzí.
Klíčové způsoby
Jak funguje skupina sedmi (G-7)
Hlavním účelem skupiny G-7 je diskutovat a někdy jednat ve shodě, aby pomohla vyřešit globální problémy, se zvláštním zaměřením na ekonomické otázky. Od svého založení na počátku 70. let skupina diskutovala o finančních krizích, měnových systémech a velkých světových krizích, jako je nedostatek ropy.
Skupina G-7 také zahájila iniciativy k financování otázek a zmírnění krizí tam, kde vidí příležitost ke společné akci. Tyto snahy zahrnují několik iniciativ zaměřených na oddlužení rozvojových států.
V roce 1996 skupina G-7 ve spolupráci se Světovou bankou zahájila iniciativu pro 42 silně zadlužených chudých zemí (HIPC), spolu s Multilateral Debt Relief Initiative (MDRI), příslibem z roku 2005 zrušit dluh Mezinárodní rozvojové asociace zemí, které prošly programem MDRI.
300 milionů dolarů
Objem peněz, které G-7 poskytla v roce 1997 na pomoc při stavbě kontejnmentu havárie reaktoru v Černobylu.
V roce 1999 se skupina také rozhodla příměji zapojit do „řízení mezinárodního měnového systému“ vytvořením Fóra pro finanční stabilitu (FSB). FSB se skládá z významných národních finančních orgánů, jako jsou ministři financí, centrální bankéři a mezinárodní finanční orgány.
Historie skupiny sedmi (G-7)
Počátky skupiny sahají do počátku 70. let, kdy se představitelé USA, Velké Británie, Francie, západního Německa a Japonska neformálně sešli v Paříži, aby diskutovali o tehdejší recesi a ropné krizi. To zase inspirovalo francouzského prezidenta Valéryho Giscarda d’Estainga, aby v roce 1975 pozval lídry těchto zemí plus Itálie do Rambouilletu k dalším diskusím o globální ropě, tentokrát s představiteli země, kteří se připojili k ministrům financí – seznam účastníků, který přetrval. Příští rok byla ke skupině přizvána Kanada.
Hostitel summitu G7, známý také jako předsednictví, se každoročně střídá mezi členskými zeměmi v následujícím pořadí: Francie, Spojené státy, Velká Británie, Německo, Japonsko, Itálie a Kanada.
Rozšíření na G8
Skupina G-7 reagovala tak, jak se vyvíjela globální ekonomika, včetně toho, když se Sovětský svaz zavázal vytvořit ekonomiku se svobodnějšími trhy a v roce 1991 uspořádal své první přímé prezidentské volby. Po schůzce skupiny G-7 v Neapoli v roce 1994 uspořádal prezident Boris Jelcin schůzky s členskými zeměmi skupiny G-7, které vešly ve známost jako P-8 (Politická 8). V roce 1998, po naléhání vedoucích představitelů včetně amerického prezidenta Billa Clintona, bylo Rusko přidáno do skupiny G-7 jako řádný člen, čímž vznikla formální skupina osmi, neboli G-8.
Skupina G-8 nakonec neměla dlouhého trvání. V roce 2014 bylo Rusku pozastaveno členství ve skupině po anexi Krymu a napětí na Ukrajině. Od roku 2021 nebylo Rusko pozváno zpět do skupiny G-7.
Skupina sedmi (G-7) vs. skupina 20 (G-20)
Jak rozvojové státy začaly představovat větší část globální ekonomiky, absence fóra o mezinárodních finančních záležitostech, které by zahrnovalo i tyto rozvíjející se ekonomiky, se stala křiklavější.
V reakci na to byla v roce 1999 vytvořena Skupina 20 (G-20), která se skládala ze všech členů skupiny G-7 a dalších 12 zemí a EU. Jak se ekonomiky a obchodní aktivita trhů, jako je Čína, Brazílie, Indie, Mexiko a Jižní Afrika – všichni členové skupiny G-20 – vzmáhají, mnoho pozorovatelů nyní vidí, že si skupina G-20 uzurpuje velkou část role a proslulosti, kterou kdysi měla skupina G-7.
Summit G7 v roce 2021
V reakci na klimatickou krizi se skupina zavázala k následujícím krokům: dosažení čistých nulových emisí uhlíku do roku 2050, omezení nárůstu globálních teplot na 1,5 stupně, zvýšení a zlepšení financování opatření v oblasti klimatu a zachování nejméně 30 % naší pevniny a oceánů do roku 2030.