Co je spravedlivé subrogace
Spravedlivá subrogace je právní doktrína, která umožňuje straně, která provedla platby jménem jiné strany, uplatnit nárok na náhradu škody nebo finančních prostředků od třetí strany. Spravedlivá subrogace je právní pojem, který umožňuje jedné straně nahradit jinou stranu, pokud jde o právní nárok. Nejčastěji je spojována s pojišťovnictvím, konkrétně ve vztahu k vypořádání nároků.
Spravedlivá subrogace se považuje za spravedlivou, protože jedna strana platí závazek druhé strany. Strana, která platí závazek, se označuje jako subrogovaná a strana, která má zaplacený závazek, se nazývá subrogovaná.
Odbourání spravedlivého subrogace
Spravedlivá subrogace je jedním z klíčových prvků moderních pojistných smluv a procesu nárokování a vyplácení pojištění. Jednotlivci a firmy si pořizují pojištění, aby se chránili před konkrétními riziky. Za tuto ochranu platí pojistné pojistiteli, přičemž pojistitel pojištěnému odškodňuje za rizika krytá pojistkou. Pojistitel odpovídá za vypořádání nároků, které jsou vůči pojistce uplatněny. V některých případech, například při povodních, není pravděpodobné, že by za škody nesla odpovědnost třetí strana. V jiných případech však může být škoda způsobena třetí stranou. V takových případech pojistitel pojistnému za pojistnou událost zaplatí a na oplátku si ponechá právo žalovat třetí stranu – pokud neexistuje ustanovení o vzdání se subrogace.
Například majitel nemovitosti si koupí pojištění majitelů nemovitosti od pojišťovny. Soused pojistníka ztratí kontrolu nad požárem před svým domem a požár v konečném důsledku způsobí škodu na domě pojistníka. Majitel nemovitosti podá pojistnou událost u své pojišťovny a pojišťovna vyplatí pojistnou událost, aby majitel nemovitosti mohl nemovitost opravit. Když je pojistná událost vyřízena, majitel nemovitosti postoupí svá práva žalovat souseda pojišťovně, která pak může majitele nemovitosti žalovat o vrácení prostředků, o které přišel při vyplacení pojistné události.
Nepojišťovací využití ekvitního subrogačního práva
Pojem spravedlivého přechodu práv se teoreticky může vztahovat na řadu situací týkajících se odpovědnosti, ale v praxi se uplatní pouze v případech, kdy jedna strana naváže s jinou stranou mandátní vztah. To znamená, že pokud jedna strana právně jedná jako zmocněnec druhé strany, tato první strana může být zmocněncem tím, že uhradí závazek třetí strany druhé straně. V praxi by se však tato situace spíše obrátila na soud a třetí strana by byla povinna zaplatit druhé straně přímo.