Syllipsimopodi bideni je vyhynulý druh vampyropodního cefalapoda.
Přehled neooleoidních vztahů a časových odhadů divergence, ukazující pozici Syllipsimopodi bideni
Syllipsimopodi bideni měl 10 paží, ploutví a řady přísavek k uchopení kořisti. Žil před 328 miliony let a představuje nový druh vampyropoda, skupinu mořských živočichů, která zahrnuje moderní chobotnice a upíří oliheň. Výzkumníci z Yaleovy univerzity a Amerického přírodovědného muzea identifikovali nejstaršího známého příbuzného chobotnic a upíří olihně – a pojmenovali ho po 46. prezidentovi Spojených států.
Vědci pojmenovali zvíře po prezidentu Josephu R. Bidenovi, aby uctili nového prezidenta, který byl právě inaugurován v době, kdy byla studie předložena ke zveřejnění, a aby uznali jeho oddanost vědě.
Prezidentské jméno je ale jen jednou částí významu zvířete.
„Naše poznatky naznačují, že nejstarší upíři, alespoň povrchně, připomínali olihně, které žijí dnes,“ řekl Christopher Whalen, postdoktorand National Science Foundation z Yaleovy katedry pozemských a planetárních věd a z Amerického přírodovědného muzea.
Relavence a vysvětlování
Whalen je hlavním autorem studie v časopise Nature Communications o objevu.
„Syllipsimopodi bideni také zpochybňuje převažující argumenty pro původ vampyropodů a nabízí nový model vývoje vnitřně skořápkových hlavonožců,“ řekl.
Whalen a spoluautor Neil Landman z Amerického přírodovědného muzea provedli identifikaci z exempláře původně objeveného v centrální Montaně, který je nyní součástí sbírky Královského Ontarijského muzea.
Syllipsimopodi bideni rozšiřuje fosilní rekord vampyropodů o téměř 82 milionů let. Je to jediný známý vampyropod, který má 10 funkčních paží. Oproti tomu oktopodi mají osm paží a moderní upíří oliheň má osm paží a dvě vlákna. Ostatní moderní olihně a sépie mají 10 paží. Raní vampyropodi jako Syllipsimopodi bideni také vlastnili kus anatomie zvaný gladius – zploštělý, poloprůhledný zbytek vnitřní schránky.
„Dnes mají gladius jen olihně a jejich příbuzní a upíří oliheň,“ řekl Whalen. „Oktopodi ji zredukovali na ploutvovou podpěru nebo stylety, což jsou malé, tvrdé stavby ve tvaru tyčí.“
Whalen řekl, že Syllipsimopodi bideni měl tělo ve tvaru torpéda. Jeho ploutve byly dost velké na to, aby možná fungovaly jako stabilizátory a pomáhaly mu plavat. Jeden pár jeho paží byl podstatně delší než ostatní čtyři páry, podobně jako dvě protáhlá chapadla moderních olihní. Výzkumníci spekulují, že Syllipsimopodi bideni používal své delší paže k chytání kořisti – možná menších zvířat s krunýři – a své kratší paže k věznění a manipulaci s kořistí.
Pokud jde o to, proč výzkumníci pojmenovali zvíře po Bidenovi, Whalen řekl, že publikace byla přijata brzy po prezidentově inauguraci a povstání 6. ledna v Kapitolu.
„Chtěl jsem ten moment nějak ocenit způsobem, který byl pozitivnější a perspektivnější,“ řekl.
„Povzbudily mě plány, které předložil prezident Biden s cílem čelit antropogenní změně klimatu, a jeho obecný názor, že by politici měli naslouchat vědcům,“ dodal Whalen.