Ernesto:
Musím zpívat, musím hrát!
Ta hudba není jen ve mně, ale ve mně.
Když mě život dostane dolů, hraju na kytaru.
Zbytek světa se může řídit pravidly, ale já se musím řídit svým srdcem.
Znáš ten pocit? Jako by ve vzduchu visela písnička a hrála jen pro tebe?
Pocit tak blízký, že můžete natáhnout ruku a dotknout se ho
Nevěděl jsem, že můžu něco tak moc chtít, ale je to pravda
Musíš mít víru, sestro.
Žena:
Ach, ale padre, ten nikdy neposlechne!
Ernesto:
Bude poslouchat – hudbu!
a)
Jen píseň, jen píseň má sílu změnit srdce
Nikdy nepodceňujte sílu hudby
Žena:
Ale můj otec, nikdy nedá své svolení!
Ernesto:
Skončil jsem s žádáním o svolení; když vidíš svůj okamžik, nesmíš si ho nechat ujít. Musíte…se jí chopit.
Tazatel:
Seňore de la Cruzi, co vás stálo, abyste se chopil příležitosti?
Ernesto:
Musel jsem mít víru ve svůj sen. Nikdo mi ho nechtěl dát, bylo na mně, abych… sáhl po tom snu, pevně ho uchopil a uskutečnil ho.