Co jsou vyspělé ekonomiky?
Vyspělá ekonomika je termín používaný Mezinárodním měnovým fondem (MMF) k popisu nejrozvinutějších zemí světa. I když neexistuje žádná zavedená numerická konvence, která by určila, zda je ekonomika vyspělá nebo ne, jsou obvykle definovány jako země s vysokou úrovní příjmu na hlavu, velmi významným stupněm industrializace, pestrou exportní základnou a finančním sektorem, který je integrován do globálního finančního systému.
Vyspělé ekonomiky jsou také někdy označovány jako rozvinuté, industrializované nebo vyspělé ekonomiky.
Klíčové způsoby
Pochopení vyspělých ekonomik
Termín „vyspělé ekonomiky“ je obecně používán v neformálním slova smyslu a označuje země se slušnou životní úrovní, značnou akumulací průmyslového kapitálu, moderními technologiemi a institucemi, které jsou pevně zakotveny v globální ekonomice.
Je to také formální klasifikace, kterou používá MMF pro svou databázi World Economic Outlook (WEO). Klasifikace MMF „není založena na přísných kritériích“ a „vyvíjela se v průběhu času“. Existuje však řada základních metrik, o nichž se předpokládá, že je organizace pravidelně používá k určení, zda by ekonomika měla být kategorizována jako vyspělá.
Kritéria pokročilých ekonomik
MMF používá tři hlavní kritéria pro klasifikaci zemí jako vyspělých ekonomik.
Země, které mají vysoký HDP na obyvatele, ale jejichž vývoz je silně koncentrován do určité komodity, nejsou MMF kategorizovány jako vyspělé ekonomiky.
Mezi další faktory, které by lidé mohli zvážit, patří měřítka hospodářského rozvoje, finanční vyspělosti nebo sociálního blahobytu. Analytik by se například mohl podívat na index lidského rozvoje (HDI) OSN, který kvantifikuje úroveň vzdělání, gramotnosti a zdraví v dané zemi do jednoho čísla, jako na rychlý způsob klasifikace vyspělé ekonomiky.
K roku 2020 MMF zařadil do kategorie vyspělých ekonomik 39 států. Patří mezi ně Spojené státy a Kanada, většina států v Evropě, Japonsko a asijští tygři, jakož i Austrálie a Nový Zéland. Klasifikace MMF zejména vylučuje Čínu i Rusko, místo toho je řadí mezi rozvíjející se ekonomiky.
Vyspělé ekonomiky vs. nevyspělé ekonomiky
Ve vyspělé ekonomice mají populace a hospodářský růst tendenci být stabilní a investice jsou více vázány na spotřebu a kvalitu života.
Rozvojové nebo rozvíjející se tržní ekonomiky mají naopak tendenci utrácet velké částky za infrastrukturu a další projekty fixních aktiv, které pohánějí hospodářský růst. Velkou část svého zboží vyvážejí ke spotřebitelům žijícím v bohatších vyspělých ekonomikách a díky tomu, že vycházejí z nižší základny, často registrují rychlejší růst HDP.
Protekcionismus
Vyspělé ekonomiky mohou přijmout politiky, které mají hluboký vliv a dopad na menší, rozvojové ekonomiky. Pokud například země s vyspělou ekonomikou čelí hospodářskému útlumu, mohla by zavést změny sazeb politik, aby ochránila svůj vlastní průmysl a zboží před výrobky a službami vyrobenými v zahraničí. To by mohlo zahrnovat změnu úrokových sazeb s cílem změnit hodnotu své měny.
Mohly by být také zavedeny nové podmínky obchodních ujednání, které by prospěly domácímu zboží. Taková opatření by mohla poškodit rozvojové ekonomiky, které mají jen málo alternativ pro obchod nebo omezené prostředky pro vyjednávání s většími ekonomikami.
Zvláštní úvahy
Když vyspělé ekonomiky kýchnou
Zdraví vyspělých ekonomik může mít kaskádový vliv na jiné země a globální trh jako celek. Je to dáno vzájemnou provázaností vyspělých ekonomik a rozvojových ekonomik, které s nimi mají obchodní a investiční vztahy. Pokud recese nebo jiné trvalé poklesy brzdí tok investic rozvinutou ekonomikou, může to ohrozit růst dalších zemí.
Když například minulé finanční krize zasáhly Spojené státy, přenesly se dopady do mnoha dalších států. Vyspělé ekonomiky tvoří základ globální ekonomiky, takže když stagnují, mají také tendenci tlačit srovnatelné trendy napříč systémem. Rozvojové ekonomiky mají naopak tendenci mít nominální dopady na mezinárodní trh.
V roce 2020 MMF uvedl, že sedmi největšími ekonomikami v HDP na základě tržních směnných kurzů jsou Spojené státy, Japonsko, Německo, Francie, Itálie, Velká Británie a Kanada. Tyto země jsou také známé jako velké vyspělé ekonomiky nebo skupina sedmi (G7).