Veškeré dotazy a připomínky týkající se tohoto konkrétního podtématu směřujte na tuto stránku. Po ukončení diskuse na této stránce může být toto oznámení odstraněno.
Republika e Shqipërisë (albánsky)
-Nezávislost na Osmanské říši
Albánská republika (albánsky: Republika e Shqipërisë) nebo jen Albánie (albánsky: Shqipëri/Shqipëria) je stát v jižní Evropě. Na severozápadě sousedí s Černou Horou, na severovýchodě s Kosovem, na východě s Makedonií a na jihu a jihovýchodě s Řeckem. Země má také pobřeží Jaderského moře na západě a Jónského moře na jihozápadě.
Albánie je středověký latinský název země, kterou její obyvatelé obvykle nazývají Shqipëri. Ve středověké řečtině se země kromě variant Albanitia a Arbanitia jmenuje také Albánie (řecky Ἀλβανία).
Název je pravděpodobně odvozen od ilyrského kmene Albánců, který zaznamenal Ptolemaios, jenž v roce 150 n. l. vypracoval mapu, na níž je zakresleno město Albanopolis, které se nachází nedaleko dnešního Krujë.
Osmanská říše v roce 1481.
Předpokládá se, že první lidé obývali území dnešní Albánie v období středního a svrchního paleolitu. Následně se v oblasti usadili Ilyrové, skupina kmenů obývající západní Balkán, která se stala známou jako Ilyrie. Od 7. století př. n. l. vznikaly na ilyrském pobřeží řecké kolonie. Nejvýznamnější z nich byly Apollónie, Avlóna, Buthrotum, Epidamnos a Lissus.
Území dnešní Albánie bylo následně začleněno do Římské říše, přičemž oblast nad řekou Drin se stala součástí provincie Illyricum a oblast na jihu součástí římské Makedonie. Illyricum bylo později rozděleno na Dalmácii a Panonii. Poté byla oblast postoupena provincii Themes Byzantské říše. V polovině 9. století se velká část území dnešní Albánie stala součástí První bulharské říše, o kterou se vedly spory s Byzancí, a stala se známou jako Kutmičevica. Region později získala zpět Druhá bulharská říše. Na konci 12. století byla Albánie začleněna do Srbské říše. První albánský stát, knížectví Arbër, byl založen v roce 1190 rodem Progonů. Po jeho pádu v roce 1255 bylo založeno Albánské království sicilským králem Karlem I. V roce 1368, po rozpadu Albánského království, vznikla řada albánských knížectví, která se nakonec sjednotila v Lezhë. V průběhu 14. století začaly Benátská republika a Osmanská říše vyvíjet na svaz knížectví nátlak a ta nakonec připadla Osmanům a Benátkám.
Albánie získala nezávislost na Osmanské říši v roce 1912. Během druhé světové války byla Albánie napadena Italským královstvím pod vedením fašistického diktátora Benita Mussoliniho a krátce poté se stala loutkovým státem nacistického Německa pod vedením Adolfa Hitlera. V roce 1944 pak Albánie znovu získala nezávislost a přijala socialistickou vládu až do roku 1991, kdy se stala unitární parlamentní republikou.
Albánie je na evropské poměry považována za chudou zemi. V roce 2010 činil její HDP na obyvatele 28 % průměru EU. Přesto s tím, jak se do země stěhuje mnoho podniků a jak se stává dostupné spotřební zboží od obchodníků z rozvíjejících se trhů, vykazuje Albánie potenciál pro hospodářský růst. Albánie, Kypr a Polsko jsou jedinými evropskými zeměmi, které v počáteční části roku 2009 zaznamenaly hospodářský růst. Mezinárodní měnový fond (MMF) předpověděl Albánii růst o 2,6 % v roce 2010 a o 3,2 % v roce 2011. Objevují se známky rostoucích investic a výpadky v dodávkách elektřiny se snížily do té míry, že Albánie nyní vyváží energii.
Nejvýznamnější albánské hospodářské odvětví, zemědělství, zaměstnává přibližně 58 % pracovní síly a vytváří přibližně 21 % HDP. Mezi plodiny, které se v zemi hojně pěstují, patří kukuřice, fíky, olivy, tabák a pšenice.
Návštěvníků Albánie každoročně postupně přibývá, což přispívá k růstu HDP země.
Albánské mince pocházejí z 5. století př. n. l. a byly zavedeny řeckými osadníky v Apollónii a Dyrrhachiu. Jak se na území dnešní Albánie začaly usazovat další řecké městské státy, začala se vyrábět větší škála mincí. Po začlenění Albánie do Římské říše začaly obíhat její mince. Po pádu Římské říše bylo území zahrnující dnešní Albánii postoupeno Byzantské říši, která začala v této oblasti vydávat své mince, jež byly později nahrazeny mincemi Benátské republiky. Osmanské piastry byly vydávány od počátku osmanské nadvlády v Albánii až do roku 1881, kdy byla zavedena osmanská lira. Po získání nezávislosti v roce 1912 začala Albánie používat mince Latinské měnové unie z Francie, Řecka a Itálie a také rakouskou korunu, a to až do roku 1925, kdy Albánie zavedla vlastní měnu frank. V roce 1946 byla franga nahrazena lekem, který země používá v současnosti.