Můj první pán je film z roku 2001, který napsala Jill Franklyn a režírovala herečka Christine Lahti. Film je příběhem odcizeného gothského teenagera (Leelee Sobieski), který si vytvoří nepravděpodobné přátelství s majitelem obchodu s oblečením pro osamělé muže (Albert Brooks). Ve filmu hrají také Carol Kane, John Goodman a Desmond Harrington.
Jennifer (Sobieski), sedmnáctiletá krysa z obchoďáku, punk-goth dívka, se zamiluje do 49letého manažera losangeleského obchodu s oblečením Randalla Harrise (Brooks), který si jí také všimne. V nepravděpodobném tahu jí dá práci prodavačky ve skladu, ale ona si najde cestu do přední části obchodu a začne komunikovat s — a prodávat oblečení — zákazníkům.
Když ti dva navážou nepravděpodobné přátelství, uvědomí si, že ani jeden z nich nemá blízké přátele, se kterými by si mohli promluvit. Dávají si přezdívky „J“ a „R“. Randall pomáhá Jennifer získat vlastní byt se zálohou na její plat. Kupuje jí šaty do práce. I když si nemůže nechat udělat tetování, jde s ní na hřbitov, aby si lehl na hroby a cítil „energii“ zesnulé – což dělá pravidelně. V jednu chvíli Jennifer odhalí Randallovi, že se zabývá sebepoškozováním
Poté, co Randall zkolabuje na ulici, když se jde projít, Jennifer zjistí, že má smrtelnou nemoc, leukémii a že mu nezbývá mnoho života. Když sbírá jeho osobní věci v jeho domě, zjistí adresu jeho bývalé manželky. Nemůže ji kontaktovat telefonem, J jede do Albuquerque v Novém Mexiku, jen aby zjistil, že zemřela před šesti měsíci při autonehodě. J se setká s ženiným (a Randallovým) synem Randym, hluboce cynickým mladým mužem, kterému bylo řečeno, že jeho otec zemřel ještě před jeho narozením. Jennifer ho přesvědčí, aby se vrátil do L.A. ještě předtím, než Randall zemře. Kvůli Jennifer mají krátký čas na to, aby se poznali.
Přátelství s Randallem ji inspiruje k hledání přátelštějšího vztahu s vlastní matkou, otcem a nevlastním otcem. V Randallových posledních dnech uspořádá Jennifer večeři, na které se sejde jeho syn s Jenniferinou rodinou, aby oslavili jeho život.
Tento film nebyl první, kdy Michael McKean a Christine Lahti spolupracovali. Byli na zkouškách pro částečně improvizovaný komediální film s názvem „Polib nevěstu“. Projekt se nikdy nedostal na stříbrné plátno. Režíroval by ho Bob Balaban.
Postava Leelee Sobieski, Jennifer, má řadu piercingů v obličeji a piercingů chrupavky v obou uších, ale nemá piercingy v ušních lalůčcích – o čemž se ve filmu zmiňuje. V době, kdy byl film natočen, neměla sama Sobieski piercingy v ušních lalůčcích, protože si je nechala udělat až v roce 2006. Speciálně pro svou roli v tomto filmu si však nechala propíchnout obě nosní dírky, obočí a spodní ret, spolu s chrupavkou obou uší. Po dokončení natáčení piercingy odstranila a nechala je znovu zavřít, ale šperky si nechala jako suvenýr z filmu.
Režisérka Christine Lahti v komentáři k DVD tleská práci herců a štábu a poznamenává: „[Já] měla velké štěstí, že měla tak báječný štáb…“ Během castingu na ni udělala velký dojem vášeň Alberta Brookse pro tuto roli. Když byla Sobieski zmíněna pro roli „J“, Lahti byla skeptická, že by „…tak krásná tvář“ vystihla pocit a vzhled izolace, který byl pro postavu potřebný, ale změnila názor, když využila příležitosti setkat se se Sobieskim pro tuto roli. Cítila lítost, že film byl ohodnocen jako R, za jazyk, zoufala si, že by film nemuseli vidět teenageři, kteří by měli rádi postavy a měli by s nimi vztah. Lahti také několikrát zmínila, že by ráda měla více času na natáčení různých pohledů, aby usnadnila dějový oblouk.
Filmový kritik Roger Ebert film pochválil a napsal: „Tyto dvě postavy jsou tak specifické a sympatické, že by je celý film mohl jednoduše pozorovat… Nejodvážnější na filmu je způsob, jakým nepodléhá multiplexu pro teenagery s dalším příběhem o hloupých dospělých a pohodových dětech. Můj první pán je o oslovení, o setkání s druhou osobou, o tom, že má co říct a je schopen naslouchat. Co na tom, že konec je v autopilotovi? Alespoň stojí za to absolvovat let.“