Vztahy Aladina.
Setkání s Jasmínou bylo první událostí, která změnila Aladdinův život. Aladdin byl okamžitě uchvácen princezninou krásou a tvrdil, že vyčnívá z pravidelného davu, který se hemžil Agrabahem. Večer po jejich prvním setkání byl Aladdin také představen Jasmíně jako osobnost, protože se projevila jako dobročinná, komediální a zatížená společenskými tlaky a touhou uniknout a být svobodná. Tyto rysy byly spjaty s Aladdinem, který si všiml Jasmíniny osobnosti – byla „chytrá a zábavná“, jak popisoval – jako prvního příkladu toho, proč se do ní zamiloval, když se vyznal ze svého obdivu k princezně Džinovi. Jasmína byla také první lidskou postavou ve filmu, která ukázala Aladdinovi jakoukoli formu laskavosti nebo se k němu chovala jako k sobě rovnému, namísto někoho pod ní. Na oplátku byl Aladdin první, kdo se k Jasmíně choval jako k osobě, spíše než jako k objektu, jako by byl palácový život, tím, že naslouchal jejím problémům a projevoval upřímnou péči o její city.
Jakmile se však Aladin dozví Jasmíninu pravou identitu princezny, jeho nejistota ho přemůže, protože okamžitě předpokládá, že Jasmína vidí jeho charakter a sny o lepším životě jako ubohý vtip, protože je to pouliční krysa a oni jsou považováni za nejnižší formu života v Agrabahu, podle normy. To by vedlo k Aladinovu prvnímu přání přestrojit se za „prince Aliho“, protože by věřil, že mu přestrojení dá alespoň šanci s ní znovu komunikovat. Aladinovy názory na královskou rodinu kazí jeho vystoupení, protože sám sebe vykresluje jako vychloubačného a arogantního, jako je většina členů královské rodiny, i když to okamžitě obrátí Jasmínu proti němu, protože ho pod jeho přestrojením nepozná. Až když Aladin dovolí, aby jeho akt vybledl a jeho pravé barvy nabyly účinku, Jasmína projeví zájem, ale jeho nejistota mu opět brání, aby jí řekl pravdu o své identitě. Vina ze lži Jasmine ho frustruje natolik, že se konečně smíří s faktem, že musí Jasmine říct pravdu, i když nad lampou ztrácí kontrolu dřív, než se mu to podaří.
Aladdinova pravá identita je odhalena, ale díky své prohnanosti a hrdinství je schopen zachránit Jasmínu před Jafarem tím, že riskuje a málem přijde o život, což dokazuje jeho lásku k Jasmíně. Jasmína Aladdinovi jeho činy odpustí, protože pochopí důvody, které za nimi stojí, ale Aladdin odmítá dál žít ve lži tím, že využije své poslední přání, aby mu byl navrácen jeho knížecí titul, místo toho, aby ho použil k osvobození Džina, což opět dokazuje jeho čisté srdce a hodnotu. To je dost na to, aby sultán prohlásil, že Aladdin je hoden oženit se se svou dcerou, přestože není princ, k velké radosti mladého páru. Jak bylo vidět během finále, oba pak přijmou novou kapitolu svého života a skutečnost, že ji mohou začít společně.
V průběhu pokračování a televizních seriálů Aladdinův a Jasmínin vztah stále roste a princezna je často centrem různých Aladdinových dobrodružství, většinou kvůli jeho touze neustále ochraňovat, ohromovat nebo jinak dokazovat svou lásku k prvnímu.
Aladdinův přítel a partner, ti dva jsou si blízcí jako bratři. Jsou spolu od té doby, co Aladdin začal svou zlodějskou kariéru dávno předtím, než potkal všechny ostatní. Zatímco Abu se ukázal být výhodným v tom, jak Aladdina dostat z bryndy, pro Aladdina byl také stejně problematický kvůli opičím kleptomanským způsobům. Nicméně Abu také čas od času slouží jako Aladdinovo svědomí. Stejně jako Aladdin je Abu mazaný a nepolapitelný, což jim nejednou pomohlo utéct z Jafarových spárů a získat lampu poté, co se je Jafar pokusil zradit. Kdykoli je Aladdin v nebezpečí, Abu je první, kdo přijde a zachrání ho, i když v obou případech byl v důsledku toho proklet. Aladdin také chrání Abu a zjevně si ho cení nad většinou postav, kromě Jasmíny. Důkazem toho je Aladdinovo vyhnání na konec světa v původním filmu, kde navzdory tomu, že sám umrzl, bylo bezprostředním zájmem pouliční krysy najít Abu a zajistit, aby byl v bezpečí.
Džin je jedním z Aladinových nejbližších přátel. Na rozdíl od většiny Džinových bývalých pánů respektoval Aladin Džina spíše jako osobu než jako předmět, a to díky zlodějově soucitné povaze; dokonce zašel tak daleko, že v rámci jeho posledního přání složil slib, že ho osvobodí. Navzdory tomu nebyl Džin z těch, kteří by se rádi nechali ošálit, ale byl ochoten přiznat svou naivitu, i když by žádné další přání zadarmo nepřipustil. Aby pomohl v Aladinově princovském převleku, pomohl Džin okouzlit jeho image, i když se stále snažil dávat rady, jak se přiblížit k Jasmíně, ale marně. Nicméně, když se Aladin málem utopil poté, co byl hozen do oceánu, Džin dobrovolně zachrání Aladina jako druhé přání, i když Aladin technicky neřekl, že to má udělat přímo, což dokazuje, jak moc Džinovi na jeho příteli záleží.
Aladdin a Genie mají nadále silné přátelství, kdy Genie často označuje Aladdina jako „Al“.
Koberec je Aladinův známý, podobně jako jeho vztah s Abú. Ale zatímco Abú byl zpočátku vůči Kobercově povaze nepřátelský, Aladin ho uvítal a pozval ho, aby se připojil k duu na jejich cestě. Věrný Aladinovi, Koberec přichází Aladinovi mnohokrát na pomoc a přepravu. Stejně jako Abú, i Koberec byl ochoten riskovat, aby ochránil Aladina bez ohledu na to, jak nebezpečný nepřítel je nebo co se mu stane. Aladin má velkou důvěru v Koberec a vychází s ním dobře, protože Koberec je často zodpovědnější než Abú, Jago nebo Džin. Nicméně může být stejně otrávený jako zbytek Aladinových přátel, když se Aladin snaží držet krok se lží nebo být arogantní.
Aladin byl zprvu Iagovi nedůvěryhodný, protože původně sloužil jako Jafarův přisluhovač.
Ale když prokázal svou hodnotu poté, co zachránil své přátele a zničil Jafara, získal si Jaago respekt a přátelství s ním.
Ačkoli Aladdin stále nesnášel Iagovu lačnost po pokladech a hlavně konání dobrých skutků v naději na odměnu, která je občas přivedla do problémů, udržovali si dobré vztahy.
Aladin se poprvé setkal se Sadirou poté, co ji zachránil před Razoulem na trhu. Sadira se do něj bohužel zamilovala a náhodou se stala čarodějnicí dávných tajemství písku. Zkoušela různé způsoby, jak ho přimět, aby ji také miloval, i když jí řekl, že on to tak necítí a Jasmína je ta, kterou miluje. Ale Sadira nebral ne jako odpověď.
Po třech neúspěšných pokusech si Sadira konečně uvědomila, že Aladdinova láska bude vždy jen pro Jasmínu a on ji viděl jen jako přítelkyni. Pokusila se to pak jemu a jeho přátelům vynahradit. Nicméně Aladdin se k ní nyní stal nedůvěryhodným, i když ji Jasmína ujišťovala, že se změnila. Nakonec, když Sadira riskovala svůj život, aby ho zachránila před nějakými dávnými písečnými čarodějnicemi, Aladdin cítil, že si zasloužila jeho přátelství a později ji pozval jako hosta na svatbu jeho a Jasmíny.
Aladdinův vztah byl zpočátku napjatý, protože Cassim ho a jeho matku opustil, když byl dítě, aby pro ně získal lepší život.
Poté, co se konečně konala Aladdinova svatba s Jasmínou, se Aladdin vydal za svým otcem a pozval ho. Byl zděšen, když se ukázalo, že Cassim je vůdce bandy lupičů zvané Čtyřicet zlodějů a poté, co ho přivedl zpět do Agrabahu, viděl, že jeho otec nezmění své zlodějské způsoby a postupně vůči němu ještě více zahořkl.
Po jistém přesvědčování od svých přátel se Aladdin vydává zachránit svého otce, kterého zlý Sa’Luk nutí najít artefakt zvaný Ruka Midasova. Avšak v následném boji, který končí zabitím Sa’Luka, si Cassim začíná uvědomovat, že Aladdin byl jeho pravým pokladem a hodí ruku do moře. Jejich vztah se napraví a po svatbě Aladdina a Jasmine se rozejdou.
Aladin (jako princ Ali) s Jafarem.
Jafar a Aladdin sdílejí vztah postavený na podvodu, nenávisti a pomstě. Když byl Aladdinovi poprvé představen jako jedinec, Jafar v něm neviděl nic jiného než posléze využitelný nástroj ve svém spiknutí, jak se zmocnit království. I během vyvrcholení, přestože se neustále předváděl, Jafar na Aladdina přímo pohlížel jako na „nic“ bez svého džina. Jakmile dostal příležitost, neměl žádné výčitky svědomí, že nechal Aladdina zemřít v zapadlé Jeskyni divů. I když Aladdin projevil krátký hněv vůči Jafarově manipulaci a zradě, od té chvíle v sobě neměl žádné hořké pocity (i když si nebyl vědom Jafarovy pravé identity, protože ten byl v přestrojení, když se s Aladdinem poprvé setkal), protože se nezmínil ani nenaznačil o žebrákovi, který ho zradil, a smířil se s faktem, že je to další nenávistný jedinec, se kterým se bohužel setkal. Jakmile se Jafar pokusil zabít Aladina (pod rouškou „prince Aliho“), Aladin se pomstil, aby zabránil vezírovi způsobit škodu Jasmíně nebo sultánovi, nakonec to byl on, kdo odhalí Jafarovu zrádnou povahu.
Aladdinovo neustálé hrdinství a schopnost překazit jeho spiknutí by Jafara natrvalo obrátily proti pouliční kryse a následovala by neustávající ambice zabít Aladdina z touhy po pomstě. To by se nejvýrazněji projevilo v Návratu Jafara, kde Jafar spojil svou touhu vládnout Agrabahovi s cílem jak mučit, tak nakonec zabít Aladdina, a pečlivě zorganizoval události, které by uspěly v obou úkolech současně.