Co je řízení odpovědnosti?
Správa závazků je praktika bank spočívající v udržování rovnováhy mezi splatností aktiv a závazků, aby byla zachována likvidita a usnadněno poskytování úvěrů a zároveň zachovány zdravé rozvahy. V této souvislosti závazky zahrnují peníze vkladatelů i prostředky vypůjčené od jiných finančních institucí.
Banka praktikující řízení závazků se o tyto prostředky stará a také se zajišťuje proti změnám úrokových sazeb. Banka může čelit nesouladu mezi aktivy a závazky kvůli nelikviditě nebo změnám úrokových sazeb a řízení závazků snižuje pravděpodobnost nesouladu.
Klíčové způsoby
Pochopení řízení odpovědnosti
Banka musí platit úroky z vkladů a také účtovat úrokovou sazbu z úvěrů. Pro správu těchto dvou proměnných bankéři sledují čistou úrokovou marži nebo rozdíl mezi úroky placenými z vkladů a úroky získanými z úvěrů.
Banky začaly aktivně spravovat aktiva vs. pasiva v 60. letech vydáním obchodovatelných CD. Ta mohla být prodána před splatností na sekundárním trhu s cílem získat další kapitál na peněžním trhu. Tato strategie, známá také jako správa aktiv/pasiv, hraje důležitou roli ve zdraví banky. Během období před finanční krizí v letech 2007–2008 některé banky špatně řídily závazky tím, že se spoléhaly na dluh s krátkou splatností vypůjčený od jiných bank k financování hypoték s dlouhou splatností, což byla praxe, která podle vládní zprávy o krizi přispěla k úpadku britského poskytovatele hypoték Northern Rock.
Výbor pro aktiva a pasiva (ALCO), také známý jako tým banky pro řízení přebytku, je dozorčí skupina, která koordinuje správu aktiv a pasiv s cílem dosáhnout adekvátních výnosů. Tím, že ALCO efektivně spravuje závazky společnosti, poskytuje dohled pro lepší vyhodnocení rozvahového a podrozvahového rizika instituce. Členové začleňují do provozního modelu banky úrokové riziko a protiplnění za likviditu.
Bankovní průmysl
Banky jako finanční zprostředkovatel přijímají vklady, za které jsou povinny platit úroky (závazky), a nabízejí úvěry, za které dostávají úroky (aktiva). Kromě úvěrů tvoří bankovní aktiva také portfolia cenných papírů. Banky musí řídit úrokové riziko, což může vést k nesouladu aktiv a závazků. K tomuto problému přispěly kolísavé úrokové sazby a zrušení nařízení Q, které omezovalo sazbu, za kterou mohly banky platit vkladatelům.
Čistá úroková marže banky – rozdíl mezi sazbou, kterou platí za vklady, a sazbou, kterou dostává za svá aktiva (úvěry a cenné papíry) – je funkcí citlivosti na úrokové sazby a objemu a skladby aktiv a závazků. V rozsahu, v jakém si banka krátkodobě půjčuje a dlouhodobě půjčuje, často dochází k nesouladu, který musí banka řešit strukturováním svých aktiv a závazků nebo použitím derivátů (např. swapy, swapce, opce a futures), aby zajistila, že uspokojí všechny své závazky.
Řízení závazků v penzijních plánech
Penzijní plán definovaných požitků (DB) poskytuje zaměstnancům po odchodu do důchodu fixní, předem stanovenou penzijní dávku a zaměstnavatel nese riziko, že aktiva investovaná do penzijního plánu nemusí stačit na výplatu všech požitků. Firmy musí předvídat dolarovou částku aktiv, která jsou k dispozici na výplatu požitků požadovaných plánem definovaných požitků.
Předpokládejme například, že skupina zaměstnanců musí od 10 let dostávat celkem 1,5 milionu dolarů na výplatách penzí. Společnost musí odhadnout míru návratnosti dolarů investovaných do penzijního plánu a určit, kolik musí firma každý rok přispívat, než za 10 let začnou první výplaty.