Co je správa aktiv/pasiv?
Správa aktiv/pasiv je proces řízení využívání aktiv a peněžních toků s cílem snížit riziko ztráty firmy z neplacení závazku včas. Dobře spravovaná aktiva a pasiva zvyšují obchodní zisky. Proces správy aktiv/pasiv se obvykle používá u portfolií bankovních úvěrů a penzijních plánů. Zahrnuje také ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu.
Pochopení správy aktiv/pasiv
Koncepce správy aktiv/pasiv se zaměřuje na načasování peněžních toků, protože manažeři společností musí plánovat úhradu závazků. Tento proces musí zajistit, aby aktiva byla k dispozici pro úhradu dluhů v okamžiku jejich splatnosti a aby aktiva nebo výnosy mohly být převedeny na hotovost. Proces správy aktiv/pasiv se vztahuje na různé kategorie aktiv v rozvaze.
[Důležité: Společnost může čelit nesouladu mezi aktivy a závazky kvůli nelikviditě nebo změnám úrokových sazeb; správa aktiv a závazků snižuje pravděpodobnost nesouladu.]
Zohlednění penzijních plánů definovaných požitků
Penzijní plán definovaných požitků poskytuje zaměstnancům po odchodu do důchodu fixní, předem stanovenou penzijní dávku a zaměstnavatel nese riziko, že aktiva investovaná do penzijního plánu nemusí postačovat k výplatě všech požitků. Společnosti musí předvídat dolarovou částku aktiv dostupných k výplatě požitků požadovaných plánem definovaných požitků.
Předpokládejme například, že skupina zaměstnanců musí od 10 let dostávat celkem 1,5 milionu dolarů na výplatách penzí. Společnost musí odhadnout míru návratnosti dolarů investovaných do penzijního plánu a určit, kolik musí firma každý rok přispívat, než za 10 let začnou první výplaty.
Příklady úrokového rizika
Správa aktiv/pasiv se používá také v bankovnictví. Banka musí platit úroky z vkladů a také účtovat úrokovou sazbu z úvěrů. Pro správu těchto dvou proměnných bankéři sledují čistou úrokovou marži nebo rozdíl mezi úroky placenými z vkladů a úroky získanými z úvěrů.
Předpokládejme například, že banka vydělá průměrnou sazbu 6% z tříletých úvěrů a zaplatí 4% sazbu z tříletých vkladových listů. Úroková marže, kterou banka generuje, je 6% – 4% = 2%. Vzhledem k tomu, že banky jsou vystaveny úrokovému riziku, nebo riziku zvýšení úrokových sazeb, klienti požadují vyšší úrokové sazby ze svých vkladů, aby si v bance udrželi aktiva.
Poměr pokrytí aktiv
Důležitým poměrem používaným při správě aktiv a závazků je ukazatel krytí aktiv, který vypočítává hodnotu aktiv, která jsou k dispozici na úhradu dluhů firmy. Poměr se vypočítá takto:
Poměr krytí aktiv
=
(
BVTA
−
IA
)
−
(
CL
−
STDO
)
Celkový nesplacený dluh
kde:
BVTA
=
účetní hodnota celkových aktiv
IA
=
nehmotná aktiva
CL
=
krátkodobé závazky
STDO
=
krátkodobé dluhové závazky
\begin{aligned} &\text{Poměr krytí aktiv} = \frac{ ( \text{BVTA} – \text{IA} ) – ( \text{CL} – \text{STDO}) }{ \text{Celkový nesplacený dluh} \\ &\textbf{kde:} \\\ &\text{BVTA} = \text{účetní hodnota celkových aktiv} \\\ &\text{IA} = \text{nehmotná aktiva} \\\ &\text{CL} = \text{krátkodobé závazky} \\ &\text{STDO} = \text{krátkodobé dluhové závazky} \\\\ \end{aligned}
Poměr krytí aktiv=Celkový nesplacený dluh(BVTA−IA)−(CL−STDO)kde:BVTA=účetní hodnota celkových aktiv
Hmotná aktiva, jako jsou zařízení a stroje, se vykazují v jejich účetní hodnotě, což je pořizovací cena aktiva minus oprávky. Nehmotná aktiva, jako jsou patenty, se ze vzorce odečítají, protože tato aktiva se obtížněji oceňují a prodávají. Dluhy splatné za dobu kratší než 12 měsíců se považují za krátkodobý dluh a tyto závazky se ze vzorce také odečítají.
Poměr krytí počítá aktiva, která jsou k dispozici na úhradu dluhových závazků, i když likvidační hodnotu některých aktiv, jako jsou nemovitosti, může být obtížné vypočítat. Neexistuje žádné pravidlo, co představuje dobrý nebo špatný poměr, protože výpočty se liší podle odvětví.
Klíčové způsoby
[Fast Fact: Asset/liability management je dlouhodobá strategie řízení rizik. Například majitel domu musí zajistit, aby měl dostatek peněz na splácení hypotéky každý měsíc tím, že bude spravovat své příjmy a výdaje po dobu trvání úvěru.]