Co je Advance Refunding?
Zálohová refundace se týká zadržení výnosů z nové emise dluhopisů po dobu delší než 90 dnů před jejich použitím na splacení (refundaci) nesplacených závazků emise dluhopisů. Zákon o daňových škrtech a pracovních místech (TCJA) zrušil vyloučení úroků z hrubého příjmu u dluhopisů vydaných na zálohovou refundaci jiného dluhopisu.
Zálohová refundace by neměla být zaměňována s pre-refundací, která zahrnuje vydání dluhopisu splatného na požádání.
Klíčové způsoby
Pochopení zálohy Refunding
V korporátních financích a kapitálových trzích je refundace proces, kdy emitent s pevným příjmem stáhne některé své nesplacené dluhopisy splatné na požádání a nahradí je novými dluhopisy, obvykle za výhodnějších podmínek pro emitenta, aby snížil náklady na financování. Nové dluhopisy se používají k vytvoření potápějícího se fondu ke splacení původních emisí dluhopisů, známých jako refundované dluhopisy.
Zálohová refundace (Advance refunding) odkazuje na praxi, kdy jsou finanční prostředky získané z nové emise dluhopisů použity ke splacení dluhu předchozí emise. K tomu může dojít až po uplynutí 90 dnů. Emise nového dluhopisu je obvykle za nižší úrokovou sazbu než starší, nesplacený závazek.Obce obvykle používají zálohovou refundaci k nižším výpůjčním nákladům a k využití nižších úrokových sazeb.
Předběžná refundace může také odkazovat na emisi dluhopisu, při které se nové dluhopisy prodávají za nižší sazbu než ty nesplacené. Emitent dluhopisu ukládá výtěžek z prodeje novější emise (refundující dluhopis) na účet u třetí osoby, dokud nevyřadí starší (refundovanou) emisi dluhopisu.
Zálohové splácení nejčastěji využívají vlády, které se snaží oddálit splátky svých dluhů, místo aby musely v současnosti splácet velké množství dluhů. V některých ohledech je to srovnatelné s hypotečním refinancováním majitele nemovitosti.V roce 2017 činily dluhopisy s zálohovým splácením 91 miliard dolarů a tvořily 22,2 procenta z celkového trhu komunálních dluhopisů v hodnotě 3,8 bilionu dolarů.
Regulace zálohového vrácení peněz
Regulační orgány projevily určité obavy z možného zneužívání vracení záloh. Vzhledem k tomu, že obecní dluhopisy mívají nižší sazby, mohly by obce potenciálně využít vracení záloh k vydání neomezených částek dluhů s nízkou sazbou. Město by pak mohlo investovat do investic s vyšší sazbou. Z tohoto důvodu regulační orgány zavedly pravidla, která omezují status úroků z vrácených dluhopisů osvobozených od daně. Navíc kvůli ustanovení v zákoně o snížení daní a pracovních místech z roku 2017 není výnos z úroků osvobozen od daně u dluhopisů s vrácenou zálohou vydaných po 31. prosinci 2017.
Jednotlivé státy mají zákony, které stanovují limity pro vracení záloh, jako jsou zákonné splatnosti a limity úrokových sazeb. IRS omezuje výnos z investic z emise dluhopisů s předčasným splacením. Navíc arbitrážní předpisy obvykle povolují obcím zálohovat dluhopisy s předčasným splacením pouze jednou za dobu životnosti dluhopisu. Před zahájením předčasného splacení musí města nejprve zajistit, aby částka, která má být díky transakci ušetřena, stála za případné náklady emise.
Příklad vrácení záloh
Zálohové vracení je populární v prostředí s nízkými úrokovými sazbami, kdy se emitenti dluhopisů mohou snažit využít nižších sazeb refinancováním nesplacených dluhopisů, které ještě nejsou splatné. Například předpokládejme, že obec chce refinancovat své současné nesplacené dluhopisy za novou, nižší sazbu. Město by si vzalo výnosy z prodeje dluhopisů, které vracejí, a investovalo by je do státních pokladničních poukázek USA nebo jiných zdanitelných státních cenných papírů. Státní pokladniční poukázky jsou pak uloženy do portfolia u úschovy. Jistina a úrok získaný ze státních pokladničních poukázek v portfoliu u úschovy jsou použity na splacení starých dluhopisů.