Co je stočený trh?
Stočený trh, neboli stočená pružina, je trh, který má velký potenciál učinit silný krok jedním směrem poté, co byl po určitou dobu tlačen opačným směrem nebo držen na místě. Představa je taková, že pokud by měl trh vzhledem ke svým základům směřovat jedním směrem, ale zažil tlak opačným směrem, nakonec učiní silný korektivní krok směrem k základním základům.
Stočený pohyb pružiny bude často podstatnější než to, co by jinak mohlo být, kdyby trh pokračoval postupně ve směru řízeném základy bez zásahů.
Klíčové způsoby
Pochopení stočených trhů
Ke stočeným trhům dochází, když je trh uměle držen dole. Na komoditních trzích, jako je zlato a stříbro, obvykle dojde k stočenému trhu, ale může postihnout jakýkoli trh.
Technický analytik hledá na grafech obrazce trojúhelníků, aby odhalil potenciální cívky. V tomto obrazci grafů, jak se horní a spodní část trojúhelníku přibližují k sobě, se hromadí větší tlak na cenu.Stejně jako u tektonických desek v zemi, nakonec bude nahromaděný tlak hledat uvolnění. Jak se nahromaděná energie zvyšuje, teoreticky, tím masivnější bude průlom.
V určitém okamžiku se ceny budou pohybovat mimo hranice trojúhelníku. Otázkou je, zda se budou pohybovat výše nebo níže. V grafu níže vidíme, že trh má tendenci hluboko pod spodní hranicí trojúhelníkového útvaru, což naznačuje potenciálně stočený trh.
Příklad stočeného trhu
Výborným příkladem stočeného trhu je vláda, která intervenuje ve své měně. Pozorovatelé trhu často poukazují na Čínu, když hovoří o potenciálu stočeného trhu jüanu. Čínská vláda má zálibu v zavádění kontrol jüanu, konkrétně v jeho umělém udržování na nízké úrovni vzhledem k jeho reálné tržní hodnotě (FMV). Pokud by vláda náhle kontroly zrušila, měna by pravděpodobně rostla rychlým tempem.
Oživení na stočeném trhu však není vždy vyšší. Trh britské libry šterlinků (GBP) se stočil opačným směrem, což vedlo až k 16. září 1992, jinak známému jako Černá středa. Toho dne donutil kolaps libry šterlinků Británii vystoupit z Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM).
ERM byl zaveden na konci 70. let minulého století s cílem stabilizovat evropské měny v rámci příprav na Hospodářskou a měnovou unii a zavedení eura. Země, které usilovaly o nahrazení svých peněz eurem, musely po několik let udržovat hodnotu své měny v určitém rozmezí.