Deprecated: File registration.php is deprecated since version 3.1.0 with no alternative available. This file no longer needs to be included. in /home/html/jardakral.savana-hosting.cz/public_html/menstruacni-pomucky.cz/wp-includes/functions.php on line 6031
Cycnorhamphus - Magazín MP.cz

Cycnorhamphus

Cycnorhamphus (což znamená „labutí zobák“) je rod pterodaktyloidního pterosaura z období pozdní jury Francie a Německa. Pravděpodobně je synonymem rodu Gallodactylus.

Historie a klasifikace

V roce 1855 fosilie v břidlicové desce z Tithonianu, nalezená poblíž Nusplingenu ve Württembersku, holotyp GPIT „Orig. Quenstedt 1855, Taf. 1“, byl pojmenován Pterodactylus suevicus Friedrichem Augustem Quenstedtem. V roce 1870 jej Harry Govier Seeley přiřadil k novému rodu: Cycnorhamphus. V roce 1907 však Felix Plieninger toto rozdělení odmítl, názor tehdy sdílela většina paleontologů. V roce 1974 Jacques Fabre, když dospěl k závěru, že jím nalezený a pojmenovaný nový druh, Gallodactylus canjuersensis, byl stejným rodem jako P. suevicus, Cycnorhamphus neoživil, ale usoudil, že druhý název je nedostupný kvůli chybám v diagnóze podle Seeleyho. P. suevicus se tak stal Gallodactylus suevicus. Nicméně v roce 1996 Christopher Bennett poukázal na to, že takové chyby jméno neruší, a že tedy Cycnorhamphus má přednost, čímž se z Gallodactylus canjuersensis C. canjuersensis stává Gallodactylus canjuersensis. V letech 2010 a 2012 Bennett publikoval další studie fosílií a dospěl k závěru, že rozdíly mezi těmito dvěma druhy lze vysvětlit věkem, pohlavím nebo individuálními odchylkami a formálně se jedná o synonyma C. canjuersensis a C. suevicus.

U Cycnorhamphusu se historicky předpokládalo, že měl dlouhé čelisti se zuby na samém vrcholu, podobné těm z Pterodactylus antiquus. Nicméně nedávná práce na exempláři nazvaném “Malíř pelikán” odhalila, že zvíře má velmi neobvyklou čelistní anatomii, s kolíkovitými zuby na špičkách čelistí – u starších jedinců tupější a statnější -, čelistní zakřivení za zmíněnými zuby, které tvoří šikmé oblouky směrem od povrchu kousnutí, a tvoří tak otvor, a dvě špatně pochopené struktury měkkých tkání zabírající tento otvor z horní čelisti, vykazující mineralizaci. Účel těchto úprav není znám, ale jsou zřetelnější a dobře vyvinuté u dospělých zvířat. Spekulovalo se, že funkce podobná funkci u čápů ploštičných, umožňující zvířeti držet tvrdé bezobratlé jako měkkýše a buď je rozdrtit nebo rozpůlit.