Po finančních ztrátách Pinocchia a Fantasie vzniklo Dumbo s relativně nižším rozpočtem. Jeho příběh a animace byly záměrně jednoduché a se svými 64 minutami patří k nejkratším celovečerním hraným dílům Disneyho. Po vydání zaznamenalo Dumbo velký úspěch a stalo se ikonickým pro druhou světovou válku, protože bylo kritikou i publikem oslavováno jako radostný film, vhodný pro tak vulgární dobu.
Film patří mezi nejoceňovanější animované filmy všech dob a sklízí chválu za své emoce, poselství a hudbu. Získal řadu ocenění, včetně Oscara za nejlepší bodování muzikálového snímku a nominací na několika seznamech AFI. Úspěch Dumba vedl k četným spinoffům, jako je televizní seriál, oblíbená atrakce zábavního parku a adaptace hraných filmů, která byla uvedena do kin v roce 2019.
Film je také osobním favoritem samotného zesnulého Walta Disneyho a dalších osobností jako Leonard Maltin, Floyd Norman nebo John Lasseter.
Film se odehrává v cirkuse na Floridě, v současnosti v roce 1941, a začíná formací čápů, kteří roznášejí novorozená mláďata různým cirkusovým zvířatům. Mládě paní Jumbo je jí opožděně porozeno vyčerpaným čápem a mládě je ostatními dobře přijato – dokud se po kýchnutí neobjeví velikost jeho uší. On, přezdívaný „Dumbo“, je jimi škádlen. Paní Jumbo je však ignoruje, dokud není uvězněna jako „šílený slon“ poté, co se ho snaží bránit před davem znepřátelených chlapců. Myš jménem Timothy se s ním spřátelí a vymyslí plán, jak z něj udělat hvězdu cirkusu.
Timothy podprahově přesvědčí Pána prstenů (ve spánku), aby postavil „pyramidu tlustokožců“, na jejíž vrchol Dumbo vyskočí (pomocí odrazového můstku). Kvůli jeho dlouhým uším se dějství nezdaří, velký vrchol spadne na zem, ostatní sloni jsou zraněni, cirkus se musí přemístit a Dumbo je neobřadně zredukován na klauna. Jeho klaunské vystoupení zahrnuje pád z obrovské plošiny v dramatizované požární záchraně do kádě s náplní koláčů. Diváci na dějství reagují dobře a klauni se rozhodnou upravit dějství pro další představení tak, aby Dumbo spadl z plošiny mnohonásobně vyšší, než byla ta původní.
Po emotivní návštěvě cely paní Jumbo se Timothy snaží rozveselit Dumba, který nemohl přestat plakat. Usadí se na skleničku vody před stanem klaunů. Aniž by to věděli, voda byla klauny omylem okořeněna šampaňským a oni se stávají opilými a halucinačními, když vidí Pink Elephants zpívat a tančit před jejich očima.
Dumbo a Timothy se druhý den ráno probudí – na stromě ve výšce přes třicet metrů, probuzeni hejnem pobavených vrán. Timothy hádá, že Dumbo s nimi letěl na vrchol stromu, když byli opilí, což vránám připadá legrační. Poté, co jim Timothy vypráví Dumbovu žalostnou historku, rozhodnou se pomoci Timothymu naučit Dumba létat. Přesvědčili ho, že umí létat s použitím „kouzelného pírka“ a podaří se jim ho přimět létat.
Dumbo se objeví na svém dalším klaunském představení se svým kouzelným pírkem, ale po skoku z plošiny ho ztratí. Timothy Dumbovi přizná, že bez něj může létat, a protože se jen tak tak vyhne smrti pádem, otevře uši a k úžasu diváků se vznáší vzduchem. Řada titulků zní „Slon létá!“, následují titulky zachycující Dumba jako cirkusovou hvězdu, Timothy Mouse podepisuje hollywoodskou smlouvu a armáda pověřuje letku „Dumbo bombardérů“, aby podpořila válečné úsilí. Film končí tím, kde je paní Jumbová osvobozena a dána soukromému trenérovi Casey Juniorovi, cirkusovému jemnému stroji, který byl k vidění již dříve ve filmu. Cirkusoví sloni zpívají po boku vrán v repríze „Když vidím létat slona“, zatímco Dumbo letí ve formaci s Vránami, pak přistane, aby byl po boku své matky, zatímco Vrány přistanou na telefonním sloupu a přejí Dumbovi štěstí v jeho novém úspěchu.
Film byl navržen jako úsporný snímek, který měl studiu Disney pomoci generovat příjmy po finančních problémech Pinocchia i Fantasie v roce 1940. Vypravěč Dick Huemer a Joe Grant byli hlavními postavami ve vývoji zápletky, založené na rukopisu, který napsali Helen Abersonová a Harold Pearl pro dětskou knížku.
Když se počátkem roku 1941 začal film natáčet, dostal dohlížející režisér Ben Sharpsteen rozkaz, aby film zůstal jednoduchý a levný. V důsledku toho Dumbo postrádá okázalé detaily předchozích tří animovaných filmů od Disneyho (Fantazie, Pinocchio a Sněhurka a sedm trpaslíků). Tvorba postav je jednodušší, kresby na pozadí jsou méně detailní a v animaci postav byl použit menší počet celů (nebo rámečků). Jednoduchost však osvobodila animátory od přílišné starostlivosti o detail a umožnila jim soustředit se na nejdůležitější prvek animace postav: herectví. Animace Dumba od Billa Tytla je dnes považována za jeden z největších úspěchů americké tradiční animace.
29. května 1941, během natáčení filmu, velká část zaměstnanců studia Disney stávkovala. Stávka trvala pět týdnů a ukončila rodinnou atmosféru a kamarádství ve studiu. Řada stávkujících je do tohoto filmu karikována jako klauni, kteří chtějí Dumbo vystavit riziku pro vlastní zisk a jít udeřit velkého šéfa pro zvýšení platu.
Aby se ušetřily náklady, použila se k vykreslení pozadí akvarelová barva. Dumbo a Sněhurka jsou jediné dvě klasické disneyovky, které používají techniku, která byla pravidelně používána pro různé disneyovské animované šortky. Ostatní disneyovky používají olejovou barvu a kvaš. Lilo & Stitch z roku 2002, jednoduchý, emotivní příběh s vlivy Dumba, také využívá akvarelová pozadí.
Film byl dokončen a dodán Disneyho distributorovi, RKO Radio Pictures, na podzim 1941. RKO se zalekla faktu, že běžel jen 64 minut, a požadovala, aby Walt Disney buď:
Disney odmítl všechny tři možnosti a RKO neochotně vydalo Dumbo v nezměněné podobě jako A-film.
Po uvedení do kin 23. října se film ukázal být velkým finančním úspěchem. Jeho výroba stála pouze 813 000 dolarů, což je polovina nákladů na Sněhurku a méně než třetina nákladů na Pinocchia. Dumbo nakonec během svého původního uvedení utržil 1,3 milionu dolarů; spolu se Sněhurkou byly jedinými dvěma disneyovými filmy před rokem 1943, které vykázaly zisk. Spojené státy vstoupily do druhé světové války v prosinci 1941, čímž snížily kasovní lákadlo filmu, který byl nicméně finančně nejúspěšnějším disneyovským filmem 40. let díky reedici z roku 1949.
Film získal v roce 1941 Oscara za originální hudbu, kterou získali hudební režiséři Frank Churchill a Oliver Wallace. Churchill a textař Ned Washington byli v roce 1941 nominováni na Oscara za nejlepší píseň pro Baby Mine, píseň, která hraje během návštěvy Dumba v cele paní Jumbo. Film také získal cenu za nejlepší animovaný design na filmovém festivalu v Cannes v roce 1947.
Vrány ve filmu jsou ve skutečnosti afroamerické karikatury; vedoucí vrána, kterou namluvil kavkazský herec Cliff Edwards, se jmenovala „Jim Crow“, ale v pozdějších letech, od 50. let, byla ve snaze vyhnout se kontroverzím dočasně přejmenována na „Dandy Crow“ a byla použita i v materiálech souvisejících s Dumbem. Původní název měl být jen sarkastickým výsměchem zákonům Jima Crowa v jižních USA, „kresleným bodnutím“, ale žádné jméno ve filmu stejně není zmíněno. Ve skutečnosti se postava stále jmenuje „Dandy Crow“ ve střihové kontinuitě filmu, obsažené v archivu Walta Disneyho, ale oba názvy byly použity v pozdějších letech, po čase se používalo jen nové jméno. Ostatní vrány namlouvají afroameričané, všichni členové sboru Halla Johnsona. I když je film často kritizován za zařazení černých vrán, je pozoruhodné, že jsou to jediné skutečně sympatické postavy ve filmu kromě Dumba, paní Jumbo a Timothyho. Omlouvají se za to, že si dobírají Dumba a Timothyho a jsou to ve skutečnosti ti, kteří Timothymu pomáhají naučit malého slona létat. Je také pozoruhodné, že se nikdy Dumbovi nevysmívali kvůli jeho velkým uším a nejsou založeny na stereotypu Stepina Fetchita, který byl běžný v předchozím desetiletí. Mezi obránci vrán patří Floyd Norman, Whoopi Goldberg, Leonard Maltin, Micheal Wilmington, Alex Wainer, Neal Gabler, Eric Goldberg, John Canemaker, John Grant a hlavní animátor postav Ward Kimball.
Film získal další vyznamenání v roce 1981, kdy byl prvním z Disneyho kánonu animovaných filmů, který byl uveden na domácím videu.
Rozdíl mezi filmem a knihou
V původním příběhu se paní Jumbová původně jmenovala Ella. Nebyla zavřená poté, co bránila Dumba před nějakými násilníky. Postava jménem Jack by ohlásila pyramidu tlustokožců, ne Pána prstenů. Timothy Mouse byl původně Červený Robin. Byl tam také profesor Sova Hoot, který ho učil létat místo Vran. Ella pojmenovala své dítě jen Jumbo, ne Jumbo Jr. Gossipy Elephants ho chválili za jeho velké uši, místo aby se mu vyhýbali. Jack a Pán prstenů ho hodili do oslího auta a na jeho vědru přeškrtli J na D jako Dumbo, odlišné od slonů, kteří ho tak okamžitě přejmenovali. V románu mluví, ale ve filmu ne.
Zrušené pokračování direct-to-video
V roce 2001 se na VHS a DVD Dumba objevil plíživý pohled na Dumba II, včetně nových návrhů postav a storyboardů. Režie se měl ujmout Robert C. Ramirez (Joseph: King of Dreams), ve kterém Dumbo a jeho cirkusoví přátelé navigovali velké město poté, co je opustil jejich putovní cirkus. Snažil se také vysvětlit, co se stalo s Dumbovým otcem, panem Jumbem. Mezi Dumbovy cirkusové přátele patřila chaotická dvojčata, Claude a Lolly, zvědavá zebra Dot, starší, nezávislý hroch Godfry a dobrodružný pštros Penny. Zvířata byla metaforou pro různá stádia dětství. Mělo se odehrávat v den, který bezprostředně následoval po konci prvního filmu. John Lasseter ho zrušil brzy poté, co byl v roce 2006 jmenován hlavním kreativním ředitelem Walt Disney Animation Studios.
Některé z pozadí vytvořené pro Dumbo II byly použity v Lišce a ohaři 2.
Dumbo se objeví v první hře Kingdom Hearts jako přivolávací kouzlo. Když na něm jede Sora, je nezranitelný a stříká vodu na nepřátele (což se počítá jako ledová magie). Když vyprší časový limit, zmizí. Někdy mu Timothy pomáhá hrát na tubu v Mickey Mouse Revue.
Dumbo dělá cameo vzhled v hračkářství v The Great Mouse Detective jako hračka, která fouká bubliny z nosu.
Dumbo’s Circus: Lionel • Fair Dinkum • Q.T. • Barnaby • Lilli • Sebastian • Flip & Flap • Little Bo Peep • Little Red Riding Hood • Big Bad Wolf
Smazáno: Penny • Godfry • Dot • Claude and Lolly
Remake: Holt Farrier • V.A. Vandevere • Colette Marchant • Milly Farrier • Max Medici • Joe Farrier • Miss Atlantis • Rongo • Puck • Pramesh Singh • Ivan Báječný • Kateřina Větší • Neils Skellig • J. Griffin Remington • Sotheby • Hans Brugelbecker • Rufus Sorghum
Nadcházející: Podivný svět (2022)
Nadcházející: Lightyear (2022) • Elemental (2023)