جمهورية مصر العربية (arabsky)
Ǧumhūriyyat Miṣr al-ʿArabiyyah
-Nezávislost na Spojeném království
-Provizorní ústava
Egypt ( /ˈiːdʒɪpt/ (help – info); مصر, Miṣr arabsky: [mesˤɾ]; egyptsky arabsky: [mɑsˤɾ]; koptsky: Egyptská arabská republika (arabsky Ⲭⲏⲙⲓ Kīmi), oficiálně známá jako Egyptská arabská republika, je moderní stát nacházející se v severní Africe a jihovýchodní Asii, je tedy transkontinentální zemí. Na západě sousedí s Libyí, na východě s Izraelem a na jihu se Súdánem.
Egyptská ekonomika je jednou z nejdiverzifikovanějších ze všech zemí Blízkého východu a její odvětví zahrnují cestovní ruch, zemědělství, průmysl a služby na téměř stejné úrovni produkce.
Anglický název Egypt byl převzat ze středofrancouzského Egypte, z latinského slova Aegyptus, ze starořeckého Aígyptos (Αἴγυπτος), ze staršího lineárního B 𐁁𐀓𐀠𐀴𐀍 a-ku-pi-ti-yo. Přídavné jméno aigýpti-, aigýptios bylo do koptštiny převzato jako ⲅⲩⲡϯⲓⲟⲥ/ⲕⲩⲡϯⲓⲟⲥ gyptios, kyptios, a odtud do arabštiny jako قبطي qubṭī, zpětně utvořené v قبة qubṭ, odkud anglické Copt. Řecké tvary slova byly převzaty z pozdně egyptského (amarnského) Hikuptah “Memfis”, což je změna staršího egyptského jména Hwt-ka-Ptah (ḥwt-kꜣ-ptḥ), což v překladu znamená “domov ka (duše) Ptaha”, název chrámu boha Ptaha v Memfidě. Strabón připisoval slovo lidové etymologii, v níž se slovo Aígyptos (Αἴγυπτος) vyvinulo jako spojení Aigaiou huptiōs (Aἰγαίου ὑπτίως), což se překládá jako “pod Aeganem”. Miṣr, arabský a moderní oficiální název Egypta (egyptsky arabsky: Maṣr), pochází ze semitského původu a je přímo příbuzný s jinými semitskými slovy pro Egypt, jako je hebrejské מִצְרַיִם (Mitzráyim), což znamená “dva průlivy” (odkaz na dynastické rozdělení horního a dolního Egypta). Původní slovo konotovalo “metropoli” nebo “civilizaci” a znamená “zemi” nebo “pohraniční území”.
Staroegyptský název Kemet [𓆎𓅓𓏏𓊖] znamená “černá země”, což odkazuje na tmavě zbarvenou úrodnou půdu nilských záplavových oblastí v porovnání s pouštní “červenou zemí”. V koptské fázi egyptštiny se realizuje jako kīmi a kīmə a v rané řečtině se objevilo jako Χημία (Khēmía). Alternativní název zněl tꜣ-mry, což znamenalo “země říčního břehu”. Názvy Horního a Dolního Egypta byly Ta-Šeme’aw (tꜣ-šmꜥw) “sedlo” a Ta-Mehew (tꜣ mḥw) “severní země”.
Velká sfinga a Chafreho pyramida v Egyptě.
Existuje velké množství důkazů, které naznačují, že se lidé ve starověkém Egyptě poprvé usadili v 10. tisíciletí př. n. l., ale jednotný stát se vytvořil až v roce 3100 př. n. l.. Od této doby v průběhu následujících tří tisíciletí vládla egyptské zemi řada dynastií. Poté se Egypt stal součástí Achaimenovské říše a následně Ptolemaiovského království, Římské říše a Byzantské říše. Po skončení řecko-římské nadvlády v Egyptě vznikla v severovýchodní Africe a části Asie, včetně části Egypta, řada muslimských chalífátů a sultanátů. Ty vládly zemi až do roku 1517, kdy Osmanská říše zřídila v této oblasti provincii známou jako Egyptský ájalet a později Egyptský chedivát. V roce 1914 byl zřízen Egyptský sultanát, spravovaný jako britský protektorát, po němž následovalo Egyptské království, Egyptská republika, Sjednocená arabská republika a nakonec současný Egypt.
30. března 2011 byla v Egyptě po sérii protestů proti tehdejšímu prezidentovi Husnímu Mubarakovi přijata nová ústava.
Egyptská vláda investovala své peníze do komunikací a fyzické infrastruktury. Egypt dostává zahraniční pomoc od Spojených států (od roku 1979 v průměru 2,2 miliardy dolarů ročně), přičemž je třetím největším příjemcem těchto prostředků, po válce v Iráku. Hlavní příjmy Egypta však pocházejí z cestovního ruchu a také z dopravy procházející Suezským průplavem.
Egypt si vytvořil vlastní energetický trh, který je založen na uhlí, ropě, zemním plynu a hydraulice. Značná ložiska uhlí se nacházejí na severovýchodě Sinaje a těží se přibližně 600 000 tun (590 000 LT; 660 000 ST) ročně. Ropa a zemní plyn se však těží v západní poušti, Suezském zálivu a deltě Nilu. Egypt má obrovské zásoby zemního plynu, jejichž objem se odhaduje na 470 mil krychlových (1940 km³), a přepravuje zkapalněný zemní plyn do mnoha zemí.
Hospodářské podmínky v Egyptě se po období nečinnosti začaly výrazně zlepšovat v důsledku přijetí liberálnější hospodářské politiky ze strany vlády, jakož i zvýšených příjmů z cestovního ruchu a vzkvétajícího akciového trhu. Mezinárodní měnový fond (MMF) ve své výroční zprávě vyhodnotil Egypt jako jednu z nejlepších zemí na světě, která provádí hospodářské reformy. Mezi důležité hospodářské reformy, které egyptská vláda provedla od roku 2003, patří výrazné snížení cel a tarifů. Nový daňový zákon provedený v roce 2005 snížil daně z příjmu právnických osob ze 40 % na 20 %, což mělo do roku 2006 vést k navrhovanému 100% zvýšení daňových příjmů.
Turisté se projíždějí na tradiční nilské lodi po řece.
Přímé zahraniční investice (PZI) do Egypta se v posledních několika letech výrazně zvýšily a v roce 2006 dosáhly více než 6 miliard dolarů, což je důsledek nedávných liberalizačních opatření, která přijal egyptský ministr investic Mahmúd Mohíddín.
Přestože jednou z hlavních překážek egyptské ekonomiky je pronikání bohatství k průměrnému obyvatelstvu, někteří obyvatelé Egypta kritizují vládu za vyšší ceny základního zboží, zatímco jejich životní úroveň či kupní síla stále pokulhává. Za hlavní překážku dalšího hospodářského růstu obyvatelé často považují korupci. Vláda přislíbila rozsáhlou rekonstrukci infrastruktury v Egyptě, a to z peněz, které za novou třetí mobilní licenci (3 miliardy dolarů) zaplatila společnost Emirates Telecommunications Corporation ze Spojených arabských emirátů.
Nejznámějšími nadnárodními společnostmi z Egypta jsou Orascom Group a Raya Contact Center. V posledních několika letech došlo k rychlému rozvoji odvětví informačních technologií, kdy mnoho začínajících firem prodává outsourcingové služby do severoamerických a evropských zemí a spolupracuje se společnostmi jako Microsoft, Oracle a dalšími velkými korporacemi i malými a středními podniky. Mezi tyto menší podniky patří například Xceed Contact Center, Raya, E Group Connections a C3. Od té doby je odvětví informačních technologií stimulováno novými egyptskými podnikateli za podpory vlády.
První bankovka egyptské libry.
Jednou z prvních mincí ražených v dnešním Egyptě byl zlatý stater z doby vlády faraona Nectaneba II. V té době byla oblast součástí Achaimenovské říše, která zavedla měnový systém složený z dariků a siglů. Část Achaimenovské říše, včetně části Egypta, připojil Alexandr Veliký k Makedonii a zavedl v této oblasti drachmu. Po Alexandrově smrti začalo Egyptu vládnout Ptolemaiovské království, které v oblasti zavedlo své mince, jež byly jedinými mincemi povolenými k oběhu v Egyptě.
Kolem roku 30 př. n. l., poté co byl Egypt začleněn do Římské říše jako Ægyptus, začaly být v oběhu římské mince. Později se stal součástí Byzantské říše a byzantské solidi a nummi se začaly vyrábět v nově otevřené alexandrijské mincovně pod vedením císaře Justina I. V letech 617 až 628 ovládli Egypt Peršané a v roce 1640 vstoupila do Egypta muslimská vojska vedená Umarem. Přesto v oblasti nadále obíhaly byzantské mince, dokud nezačaly obíhat mince s křesťanskými nápisy a vyobrazením Ježíše Krista. V důsledku toho začali muslimští vládci Egypta vydávat vlastní dinárské a dirhemové mince, které nesly islámské nápisy. Mince tohoto typu razili Abbásovci, Tulunovci, Fátimovci, Ajjúbovci a Mamlúkové přibližně od roku 711 do roku 1517.
V roce 1517, po pádu mamlúckého sultanátu, ovládla Egypt Osmanská říše. V této době Egypťané vytvořili měnu piastr, která vycházela z tehdy platných peněz Osmanské říše. Současná egyptská oběživo, libra, bylo zavedeno v roce 1834 pod vedením chalífy Mahmúda II.
Egypt v cizí měně
Pečeť Spojených států na dolarové bankovce.
Na zadní straně Velké pečeti Spojených států je egyptská pyramida, nad níž se vznáší Oko Prozřetelnosti. Skládá se ze 13 vrstev, které odkazují na třináct původních kolonií. Pyramida představuje sílu a trvání. Pečeť se nachází na rubové straně dolarové bankovky USA. Podobná pyramida, kterou navrhl Francis Hopkinson, byla použita na kontinentální padesátidolarové bankovce.
V roce 1970 vydal Čad u příležitosti 10. výročí své nezávislosti pamětní mince v hodnotě 200 a 10 000 franků, na nichž byl vyobrazen egyptský prezident Gamal Abder Násir.
V roce 1997 vydal Gibraltar dvě pamětní mince s tématem evoluce lidstva, na nichž byli zobrazeni starověcí Egypťané, pyramidy a hieroglyfy. V témže roce vydal také ostrov Man minci v hodnotě 1 libry připomínající historii kočky, na jejíž rubové straně byla zobrazena egyptská bohyně.
Mezi další země a území, které na mincích uvádějí Egypt, patří Britské Panenské ostrovy, Kuba, Dominika a Saharská arabská demokratická republika.