Deprecated: File registration.php is deprecated since version 3.1.0 with no alternative available. This file no longer needs to be included. in /home/html/jardakral.savana-hosting.cz/public_html/menstruacni-pomucky.cz/wp-includes/functions.php on line 6031
Etika podnikání - Magazín MP.cz

Etika podnikání

Co je obchodní etika?

Podnikatelská etika je studium vhodných podnikatelských politik a postupů týkajících se potenciálně kontroverzních témat včetně správy a řízení společností, insider tradingu, úplatkářství, diskriminace, společenské odpovědnosti firem a svěřeneckých povinností. Právo se často řídí podnikatelskou etikou, ale jindy podnikatelská etika poskytuje základní vodítko, kterým se mohou podniky řídit, aby získaly souhlas veřejnosti.

Klíčové způsoby

Etika podnikání

Pochopení podnikatelské etiky

Podnikatelská etika zajišťuje, že existuje určitá základní úroveň důvěry mezi spotřebiteli a různými formami účastníků trhu s podniky. Správce portfolia musí například brát stejný ohled na portfolia rodinných příslušníků a drobných individuálních investorů. Tyto druhy praktik zajišťují spravedlivé zacházení s veřejností.

Koncept podnikatelské etiky začal v 60. letech 20. století, kdy si korporace začaly více uvědomovat rostoucí společnost založenou na spotřebitelích, která projevovala obavy týkající se životního prostředí, sociálních příčin a firemní odpovědnosti. Zvýšené zaměření na „sociální otázky“ bylo charakteristickým znakem desetiletí.

Od té doby se koncept podnikatelské etiky vyvinul. Podnikatelská etika přesahuje pouhý morální kodex dobra a zla; pokouší se sladit to, co musí firmy dělat legálně, se zachováním konkurenční výhody oproti jiným podnikům. Firmy prezentují podnikatelskou etiku několika způsoby.

Podnikatelská etika má zajistit určitou míru důvěry mezi spotřebiteli a korporacemi a zaručit veřejnosti spravedlivé a rovné zacházení.

Příklady podnikatelské etiky

Zde je několik příkladů podnikatelské etiky v praxi, kdy se korporace snaží vyvážit marketingovou a společenskou odpovědnost. Společnost XYZ například prodává obiloviny s přírodními ingrediencemi. Marketingové oddělení chce používat přírodní ingredience jako prodejní bod, ale musí mírnit nadšení pro produkt oproti zákonům, které upravují etiketovací postupy.

Reklamy některých konkurentů vychvalují obiloviny s vysokým obsahem vlákniny, které mají potenciál snížit riziko některých typů rakoviny. Dotyčná společnost vyrábějící obiloviny chce získat větší podíl na trhu, ale marketingové oddělení nemůže činit pochybná zdravotní tvrzení na krabicích obilovin bez rizika soudních sporů a pokut. I když konkurenti s větším podílem na trhu odvětví obilovin používají pochybné postupy značení, neznamená to, že by se každý výrobce měl dopouštět neetického chování.

ČTĚTE:   Maloobchodní prodej

Pro další příklad uveďme otázku kontroly kvality u firmy, která vyrábí elektronické součástky pro počítačové servery. Tyto součástky musí být dodány včas, jinak výrobci součástek hrozí ztráta lukrativní zakázky. Oddělení kontroly kvality odhalí možnou závadu a každá součástka v jedné zásilce čelí kontrole.

Kontroly mohou bohužel trvat příliš dlouho a okno pro včasné dodání by mohlo pominout, což by mohlo oddálit vydání výrobku zákazníkem. Oddělení kontroly kvality může součástky odeslat s nadějí, že ne všechny jsou vadné, nebo zásilku pozdržet a vše vyzkoušet. Pokud jsou součástky vadné, může společnost, která součástky kupuje, čelit bouři odporu spotřebitelů, což může vést zákazníka k hledání spolehlivějšího dodavatele.

Zvláštní úvahy

Pokud jde o prevenci neetického chování a nápravu jeho negativních vedlejších účinků, společnosti se často obracejí na manažery a zaměstnance, aby nahlásili všechny případy, které pozorují nebo zažívají. Tomu však mohou zabránit překážky v samotné firemní kultuře (například strach z odvety za nahlášení pochybení).

Průzkum Global Business Ethics Survey z roku 2021, který zveřejnila iniciativa Ethics & Compliance Initiative (ECI), se týkal více než 14 000 zaměstnanců v 10 zemích různých typů pochybení, která pozorovali na pracovišti. 49% dotázaných zaměstnanců uvedlo, že pochybení pozorovali, přičemž 22% uvedlo, že pozorovali chování, které by označili za zneužití. 86% zaměstnanců uvedlo, že pochybení, které pozorovali, nahlásili. Na dotaz, zda zažili odvetu za nahlášení, celých 79% uvedlo, že byli odvetou potrestáni.

Strach z odplaty je totiž jedním z hlavních důvodů, které zaměstnanci uvádějí za to, že neoznámili neetické chování na pracovišti. ECI říká, že společnosti by měly pracovat na zlepšení své firemní kultury tím, že posílí myšlenku, že oznamování podezření na pochybení je pro společnost prospěšné, a uznají a odmění odvahu zaměstnance za vypracování zprávy.

ČTĚTE:   Získaná osoba

Co je obchodní etika?

Podnikatelská etika se týká etických dilemat nebo kontroverzních otázek, kterým společnost čelí. Podnikatelská etika často zahrnuje systém praktik a postupů, které pomáhají budovat důvěru u spotřebitele. Na jedné úrovni jsou některé podnikatelské etiky zakotveny v zákoně, jako je minimální mzda, omezení obchodování zasvěcených osob a ekologické předpisy. Na druhé straně může být podnikatelská etika ovlivněna chováním managementu s dalekosáhlými účinky v celé společnosti.

Co je příkladem podnikatelské etiky?

Vezměme si zaměstnance, kterému je na schůzce řečeno, že společnost bude čelit výpadku zisku za čtvrtletí. Tento zaměstnanec také vlastní podíly ve firmě. Bylo by neetické, aby zaměstnanec prodal své podíly, protože by podléhali zasvěceným informacím. Alternativně, pokud by se dva velcí konkurenti spojili, aby získali nespravedlivou výhodu, například kontrolu cen na daném trhu, vyvolalo by to vážné etické obavy.

Proč je obchodní etika důležitá?

Podnikatelská etika je důležitá, protože má trvalé důsledky na několika úrovních. Se zvýšeným povědomím investorů o ekologických, sociálních a správních otázkách je v sázce pověst společnosti. Například pokud se společnost podílí na neetických praktikách, jako jsou špatné postupy a ochrana soukromí zákazníků, může to vést k narušení dat. To zase může vést ke značné ztrátě zákazníků, narušení důvěry, méně konkurenceschopnému přijímání zaměstnanců a poklesu cen akcií.