Katherine Jenkins (* 29. června 1980) je velšská mezzosopranistka. Je klasickou populární crossoverovou zpěvačkou, která vystupuje napříč spektrem operních árií, populárních písní, hudebního divadla a hymnů.
Jenkins se narodila v Neathu ve Walesu, kde ji a její sestru Lauru vychovávali jejich rodiče Selwyn John a Susan. Z otcova prvního manželství má nevlastní sestry, ani jednu z nich dosud nepotkala.
Navštěvovala Alderman Davies Church ve Walesu základní školu v Neath a později Dwr-y-Felin Comprehensive School, obdržela známky A v GCSE a A Levels a podílela se na inscenacích jako Calamity Jane a Guys and Dolls. Navštěvovala hodiny zpěvu s Johnem Hughem Thomasem a složila zkoušky 8. stupně s vyznamenáním jak ve zpěvu, tak na klavír.
V letech 1990 až 1996 byla členkou Royal School of Church Music Cathedral Singers a získala cenu St Cecilia Award, nejvyšší ocenění RSCM pro ženské sboristky. Tři roky byla také členkou National Youth Choir of Wales, dvakrát vyhrála soutěž BBC Radio 2 Welsh Choirgirl of the Year a soutěž BET Welsh Choirgirl of the Year. Byla také oceněna Pelenna Valley Male Voice Choir Scholarship pro nejnadějnější mladou zpěvačku. V sedmnácti letech získala stipendium ke studiu na Royal Academy of Music, kde studovala italštinu, němčinu, francouzštinu a ruštinu, absolvovala s vyznamenáním a obdržela diplom učitele hudby.
Poté, co pracovala jako učitelka zpěvu na volné noze, průvodkyně na London Eye a jako modelka, přihlásila se do modelingové soutěže a stala se Face of Wales 2000. Poté se rozhodla pokračovat v hudební kariéře. Universal Classics a Jazz slyšeli její demo a ona byla pozvána na rozhovor, na kterém zpívala Rossiniho „Una voce poco fa“. Universal nabídl Jenkinsovi smlouvu na šest alb, nejlukrativnější v historii klasického nahrávání ve Spojeném království, údajně v hodnotě 1 milionu liber.
Šest ze sedmi Jenkinsových studiových alb dosáhlo v letech 2004 až 2008 prvního místa v klasické hitparádě a prodalo se jich celkem více než 4 miliony kopií. Po svém prvním albu Premiere se stala dosud nejrychleji prodávanou mezzosopranistkou a stala se první britskou klasickou crossoverovou umělkyní, která měla dvě alba na prvním místě ve stejném roce. Je první ženskou umělkyní, která vyhrála dvě po sobě jdoucí Classical BRIT Awards: její druhé album Second Nature dosáhlo šestnáctého místa v UK Albums Chart a v roce 2005 se stalo albem roku v BRIT Awards.
Jenkinsova italská verze písně „I Will Always Love You“ od Dolly Partonové („L’Amore Sei Tu“), která poprvé zazněla živě v Nostell Priory v hrabství West Yorkshire dne 28. srpna 2005, byla prvním sestřihem jejího třetího alba Living a Dream. Po vydání tohoto alba se jedinečně držela na prvních třech místech v žebříčku klasické crossoverové hudby. Album se drželo na první pozici téměř rok a dosáhlo na čtvrté místo v žebříčku popových alb. Jenkinsová zopakovala úspěch písně Second Nature se svým albem Living a Dream, když podruhé získala klasickou cenu BRIT za album roku.
Její čtvrté album Serenade bylo vydáno 6. listopadu 2006 a dosáhlo pátého místa v mainstreamových žebříčcích, kterých se za první týden prodalo více než 50 000 kopií, což je v tomto žánru rekord. Čtyři nejlepší alba v klasických žebříčcích HMV byla její.
Její páté album, Rejoice, bylo vydáno 19. listopadu 2007 a obsahovalo písně napsané speciálně pro ni, dvě od Take That’s Garyho Barlowa. Album vstoupilo do popových albových žebříčků na třetím místě, porazilo Spice Girls a Girls Aloud. Jenkins to komentoval slovy: „Nikdy jsem si nepředstavovala, že když jsem byla mladá holka a poslouchala je v rádiu, že bych předčila Spice Girls a Celine Dion. Je toho na mě skoro moc. Nemůžu dostatečně poděkovat svým fanouškům za všechnu jejich podporu.“
Dne 20. října 2008 vydala Jenkinsová album Sacred Arias, což je její poslední album s Universal Music. Dne 19. října The Daily Telegraph uvedl, že Jenkinsová podepsala s Warner Music největší smlouvu na klasickou nahrávku v historii, a to za 10 milionů amerických dolarů (5,8 milionu korun).
Jenkinsová vydala své poslední album Believe 26. října 2009, první s Warner Music. Na tomto albu se podílel Andrea Bocelli a další hudebníci jako André Rieu a Chris Botti. V televizi vystoupila s různými hudebníky jako GMTV, Something for the Weekend a Piers Morgan’s Life Stories 24. října 2009 a v The Graham Norton Show 2. listopadu 2009. Předvedla téma z The Godfather, Parla Piu Piano v Gary Barlow’s Children In Need Rock The Albert Hall s violoncellistou Julianem Lloydem Webberem. Později v prosinci 2009 vystoupila s coververzí Evanescencovy písně „Bring Me to Life“ na The Royal Variety Performance. 23. května 2010 jela poprvé do Argentiny a zpívala Parla Piu Piano v populární argentinské show Susana Giménez.
Jenkinsová se poprvé dostala do povědomí veřejnosti, když zpívala ve Westminsterské katedrále na počest stříbrného jubilea papeže Jana Pavla II. v říjnu 2003 a poté podporovala Aleda Jonese na turné. Na mistrovství světa v ragby v roce 2003 debutovala v Sydney Opera House a v srpnu 2004 se poprvé objevila v USA, když podporovala Hayley Westenru v Joe’s Pub v New Yorku.
Jenkinsová byla první osobou, která předvedla hymnu Home Nations „The Power of Four“ a začala pravidelně zpívat velšskou národní hymnu „Hen Wlad Fy Nhadau“ na zápasech velšské mezinárodní ragbyové unie, zpívala s Brynem Terfelem na zápase Wales-England Six Nations v roce 2005 na Millennium Stadium. Nyní je oficiálním maskotem velšského ragbyového týmu.
22. ledna 2005 zpívala Jenkinsová v Cardiffu na koncertě Tsunami Relief Concert a v dubnu a květnu téhož roku podporovala irského tenoristu Ronana Tynana na jeho prvním americkém turné jako sólová umělkyně. Toho května zpívala na Trafalgarském náměstí patnáctitisícovému publiku oslavujícímu 60. výročí Dne VE. Na berlínském pódiu Live 8 v roce 2005 zazpívala Jenkinsová hymnu „Amazing Grace“ a později pomohla v Covent Garden uvést makovou výzvu Královské britské legie, když měla na sobě šaty z 2500 makovic.
S Blue Man Group zazpívala Jenkins „I Feel Love“ před královnou na Royal Variety Performance 21. listopadu 2005. Vystoupila na koncertu Nobelovy ceny míru v norském Oslu 11. prosince 2005.
V listopadu 2006 vystoupila před královnou na Royal British Legion Festival of Remembrance v Royal Albert Hall a připojila se k kolegovi velšskému zpěvákovi Jamesi Foxovi v závěrečné sloce písně „Anthem“ z muzikálu Chess.
V červenci 2007 Jenkins koncertoval v Margam Parku v jižním Walesu, kde vystupoval po boku Paula Pottse a Juana Diega Flóreze. Jenkins osobně pozval Pottse, aby na koncertě zazpíval „Nessun dorma“.
V září 2007 se Jenkins předvedla na módní přehlídce pro charitu Naomi Campbell v šatech Juliena Macdonalda, které pak koupil sir Philip Green za 10 000 liber.
V listopadu 2007 opět zpívala na festivalu Royal British Legion Festival of Remembrance v Royal Albert Hall a byla jmenována klasickou interpretkou roku na udílení cen Variety Club Showbiz Awards.
S Darcey Bussellovou se objevila v divadelní písňové a taneční inscenaci s názvem Viva la Diva, vzdávající hold hvězdám včetně Madonny a Judy Garlandové. Show měla premiéru v Manchesteru v listopadu 2007. Jenkinsová se naučila stepovat, osm hodin týdně se učila choreografii a běhala tři míle denně, aby se dostala do kondice. Velšskou národní hymnu předvedla 17. května 2008 na finále FA Cupu mezi Cardiffem City a Portsmouthem a stala se první osobou, která to dokázala na finále FA Cupu.
Na začátku roku 2009 vystoupil Jenkins v Jižní Koreji s Plácidem Domingem. To byl Jenkinsův třetí koncert s Domingem, který s ním vystoupil v roce 2008 v Hongkongu a v roce 2007 v Aténách. Poté spolu vystoupili v květnu 2009 na The Classical Brit Awards.
Dne 8. července 2009 vystoupila Jenkins na zahajovacím ceremoniálu Ashes Test Series mezi Anglií a Austrálií na kriketovém hřišti Sophia Gardens v Cardiffu. V sobotu 12. září 2009 vystoupila v Hyde Parku na Last Night of the Proms. V pondělí 21. září vystoupila na zádušní mši za sira Bobbyho Robsona a na žádost Lady Robson zazpívala „Pie Jesu“.
Dne 12. listopadu 2009 vystoupil Jenkins s violoncellistou Julianem Lloydem Webberem na albu Children In Need v Royal Albert Hall. Ve stejném měsíci vystoupil Jenkins s písní „I Believe“ (z Believe) s Andreou Bocellim na jeho PBS Christmas Special. Duet se objevuje na jeho albu My Christmas.
Své první turné v Areně měla Jenkinsová odehrát v březnu 2010.
Katherine Jenkins vystupuje v pořadu Magic Numbers od ITV1.
Dne 24. května 2010 v rámci Argentinského dvoustého výročí vystoupila na Argentinském VS s kanadskou hymnou. Kanadské mistrovství světa v zahřívacím fotbalovém zápase na stadionu River Plate v Buenos Aires. Dne 11. června 2010 vystoupila Jenkinsová s arménským komediálním klavíristou Kevem Orkianem na soukromé narozeninové oslavě, na které vystoupila legenda Motownu Lionel Richie spolu s LSO (London Symphony Orchestra) a komiky Bobby Davro a Jethro. Komediální skeč byl aktualizovanou verzí staré sestavy Victora Borgea, kterou Orkianová napsala a vyvinula s Jenkinsovou. Ve svém oficiálním blogu Jenkinsová zmiňuje, že jednoho dne bude moci tuto sestavu předvést na veřejnosti. Dne 3. července 2010 vystoupila Jenkinsová s Národním symfonickým orchestrem na pódiu Cheltenham Racecourse. Podpořila ji houslistka Diana Yukawa.
23. prosince 2006 se Jenkins objevila v Parkinsonově show na ITV, za podpory sboru Froncysyllte Male Voice Choir a dechové kapely.
Objevila se ve dvou epizodách seriálu Emmerdale, který vidělo 11,6 milionů diváků, kteří si naladili, aby zjistili, kdo zabil populární postavu Toma Kinga, který byl zavražděn na Štědrý den. Objevila se v seriálu 16. a 17. května 2007, který viděl její zahájení vesnické soutěže krásy.
V červenci 2007 vystoupila živě v pořadu Saving Planet Earth na BBC 1, aby získala peníze pro BBC Wildlife Fund
Dne 21. října 2007 zazpívala s Andreou Bocellim píseň „Time to Say Goodbye“ v pořadu Strictly Come Dancing results show. Jenkins a Darcey Bussell předvedli část svého pořadu Viva la Diva před Queen na 79. Royal Variety Performance, vysílaném 9. prosince 2007. Dne 15. prosince Jenkins vystoupila ve finále X Factoru se soutěžícím Rhydianem Robertsem, s písní „You Raise Me Up“.
Jenkins se objevil v pořadu Saturday Kitchen LIVE v prosinci 2008.
Jenkins se objevil ve 3. epizodě páté série The Apprentice, kde v rámci soukromého recitálu vítěznému týmu Ignite předvedl Hallelujah Leonarda Cohena. Program byl odvysílán na BBC One 8. března 2009. 2009 viděl Jenkinse účinkovat ve velkém množství televizních pořadů – The Royal Variety Performance, Children In Need Rocks The Albert Hall, The Alan Titchmarsh Show, This Morning, GMTV, Something for the Weekend, The Paul O’Grady Show, uváděl pro BBC týdenní seriál The Week We Went To War, Životní příběhy Pierse Morgana pro ITV1, Strictly Come Dancing, The Graham Norton Show a The Andrew Marr Show.
Katherine rozříznutá napůl Stephenem Mulhernem a Ollym Mursem v pořadu Magic Numbers televize ITV1.
Jenkinsová začala rok 2010 tím, že se objevila jako jedna ze dvou mentorek v páteční show ITV1 v hlavním vysílacím čase, Popstar to Operastar. V srpnu 2010 se jako host objevila v sobotní show Magic Numbers v hlavním vysílacím čase ITV1. Toto vystoupení vzniklo jako výsledek rozhovoru, který měla s moderátorem show Stephenem Mulhernem na večírku po udílení cen, během kterého přiznala dlouholetou ambici být asistentkou kouzelníka a být rozřezána napůl. Během svého vystoupení v show předvedla směs písní předtím, než ji Mulhern a hostující Olly Murs rozřezali napůl v Les Arnoldem navrženém předchůdci jasné řezačky známé jako Clearly Impossible. Objevila se ve vánočním speciálu z roku 2010 Doctor Who „A Christmas Carol“, ve kterém hrála Abigail Pettigrewovou – její první velkou hereckou roli.
Jenkins se objevila jako hlavní zpěvačka v epizodě 11. dubna 2011 v show stanice ABC Dancing with the Stars (DWTS), kde zpívala „Con te partirò“ (Time To Say Goodbye) a „O mio babbino caro“. Později zpívala „The Flower Duet“ s pravidelným členem DWTS Beverley Staunton.
V dubnu 2017 se objevila v jednorázové kouzelnické show Operation: Magic na ITV1, kde působila jako asistentka kouzelníka a vítěze soutěže Britain’s Got Talent Richarda Jonese. Během show se zúčastnila triku se čtením myšlenek, který zahrnoval vojenskou kapelu, a také asistovala při řadě iluzí, včetně toho, že byla levitována, zmizela, sťata gilotinou a rozřezána napůl.
Její otec Selwyn zemřel na rakovinu plic ve věku 70 let, když jí bylo 15 let. Poznamenala, že jí chybí v poznámkách k albu a věnovala mu veškeré ocenění, které obdržela.
Když Jenkinsová studovala na Královské hudební akademii, v devatenácti letech ji napadl a málem znásilnil muž, který ji následoval z autobusu poté, co si užila večer s přáteli. Když šla Jenkinsová kousek od svého domu v Londýně, muž ji popadl a snažil se ji zatáhnout do uličky, ale podařilo se jí utéct. V pronásledování pokračoval a srazil ji k zemi, kde se schoulila do klubíčka, aby ji nemohl znásilnit. Poté, co ji opakovaně kopal, vzal jí peněženku a odešel. Nikdy ho nechytili. „Bylo to prostě hrozné. Byla jsem tak otřesená. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostala, a moje máma byla zničená. Upřímně věřím, že jsem měla velké štěstí,“ komentovala Jenkinsová.
Poté, co Jenkins a Dame Vera Lynn byli spolu v centru dění na 60. výročí VE Day v roce 2005 během písně „We’ll Meet Again“, noviny přezdívaly Jenkins „the new Forces’ Sweetheart“, což je přezdívka, kterou Lynn dostala během druhé světové války. Lynn řekla Jenkins, že by měla „jít ven a bavit vojáky“, což Jenkins slíbila, že půjde. V prosinci 2005 a 2006 Jenkins cestovala do Iráku, aby pobavila vojáky na Vánoce. Při své první návštěvě Iráku v roce 2005, když cestovala do Shaibah, největší britské základny v jižním Iráku, byla helikoptéra, ve které cestovala, zaměřena raketami. Protiraketové světlice byly rozmístěny a skupina bezpečně přistála.
V listopadu 2008 Jenkinsová prozradila Daily Mailu, že když byla studentkou, brala drogy třídy A (kokain a extázi) a konopí. Poznamenala, že ji s nimi seznámili lidé, se kterými se v té době stýkala, a že je přestala brát poté, co v roce 2003 podepsala nahrávací smlouvu. V článku Jenkinsová uvedla, že „brát drogy je největší lítost mého života“.
Jenkinsova autobiografie Time to Say Hello byla vydána 28. ledna 2008 a byla také serializována v The Mail on Sunday.
Na začátku roku 2007 se Jenkinsová poprvé objevila v britském žebříčku mladých lidí Sunday Times Rich List, který ji zařadil jako šedesátou druhou nejbohatší mladou osobu v Británii s odhadovaným majetkem 9 milionů liber. V roce 2010 ji Sunday Times Rich List umístil na společné 11. místo v žebříčku Top 20 mladých milionářů po boku Leony Lewisové a Charlotte Churchové s odhadovaným majetkem 11 milionů liber.
V červenci 2010 si prý Jenkinsová koupila dům s televizním moderátorem Gethinem Jonesem. V únoru 2011 oznámili Jenkinsová a Jonesová své zasnoubení a v červenci 2011 se vzali při malém rodinném obřadu. Dne 30. prosince 2011 oznámili Jenkinsová a Jonesová, že se rozcházejí a žádají o rozvod, který byl dokončen v dubnu 2012.
V srpnu 2012 zveřejnila Jonesová na Twitteru sérii vzkazů, které popřely zprávy o tom, že měla poměr s fotbalistou Davidem Beckhamem.