Primární kótování takové společnosti je obvykle na burze v zemi jejího založení a sekundární kótování na burze v jiné zemi. Křížový listing je běžný zejména u společností, které začínaly na malém trhu, ale rozrostly se na větší trh. Například řada velkých kanadských společností je kótována na newyorské burze cenných papírů nebo na burze NASDAQ a také na torontské burze cenných papírů, například Enbridge a Research In Motion. Některé organizace, například Liberty Media, Comcast a Viacom, mají více kotací odrážejících různá hlasovací práva.
Motivace pro zařazení do křížového seznamu
Odborná literatura uvádí řadu různých argumentů, které vedle kotace na domácí burze vedou ke křížovému kótování v zahraničí. Roosenboom a van Dijk (2009) rozlišují následující motivace:
Rozhodnutí o křížovém kótování má však i své nevýhody: zvýšený tlak na vedoucí pracovníky v důsledku přísnější veřejné kontroly, zvýšené požadavky na podávání zpráv a zveřejňování informací, dodatečná kontrola ze strany analytiků ve vyspělých tržních ekonomikách a dodatečné poplatky za kótování. Některá finanční média tvrdí, že zavedení zákona Sarbanes-Oxley v USA snížilo atraktivitu newyorské burzy pro křížové kótování, ale nedávný akademický výzkum to potvrzuje jen málo, viz Doidge, Karolyi a Stulz (2007).
Vytvářejí křížové seznamy hodnotu?
O dopadu křížových kotací na hodnotu křížově kotovaných podniků existuje rozsáhlá odborná literatura. Většina studií (např. Miller, 1999) zjistila, že křížový úpis akcií na americkém akciovém trhu neamerickou firmou je spojen s výrazně pozitivní reakcí ceny akcií na domácím trhu. Toto zjištění naznačuje, že akciový trh očekává, že křížový listing bude mít pozitivní dopad na hodnotu firmy. Doidge, Karolyi a Stulz (2004) ukazují, že společnosti s křížovým listingem v USA mají vyšší ocenění než společnosti nekótované na burze, a to zejména u firem s vysokými růstovými příležitostmi sídlících v zemích s relativně slabou ochranou investorů. Prémie, kterou zjišťují, je větší u společností kótovaných na oficiálních amerických burzách (programy ADR II. a III. úrovně) než u mimoburzovních kotací (program ADR I. úrovně) a soukromých úpisů (ADR podle pravidla 144A). Doidge, Karolyi a Stulz (2004) tvrdí, že křížový listing v USA snižuje míru, do jaké se mohou majoritní akcionáři podílet na vyvlastňování (díky “vazbě” na vysoké standardy správy a řízení společností v USA), a tím zvyšuje schopnost firmy využívat růstové příležitosti. Nedávný výzkum, viz www.crosslisting.com , ukazuje, že prémie za křížový listing se vypařila v důsledku nových amerických předpisů a konkurence jiných burz. Některé nedávné akademické výzkumy zjistily, že menší zahraniční firmy, které hledají místa pro křížový listing, se mohou rozhodnout pro britské burzy místo amerických burz kvůli nákladům, které jim ukládá zákon Sarbanes-Oxley. Na druhou stranu větší firmy, které hledají “vazební” výhody z kotace na burze v USA, nadále usilují o kotaci na burze v USA.
V odborné literatuře se křížové kótování na neamerických burzách z velké části ignoruje. Existuje však mnoho křížových kotací na burzách v Evropě a Asii. Dokonce i americké firmy jsou křížově kótovány v jiných zemích. V 80. letech 20. století došlo k vlně křížových kotací amerických firem v Japonsku. Roosenboom a van Dijk (2009) analyzují 526 křížových listingů ze 44 různých zemí na 8 hlavních burzách a dokládají významné reakce cen akcií v průměru o 1,3 % u křížových listingů na burzách v USA, 1,1 % na londýnské burze, 0,6 % na burzách v kontinentální Evropě a 0,5 % na tokijské burze. Tato zjištění naznačují, že křížové kótování na anglosaských burzách vytváří větší hodnotu než na ostatních burzách. Poukazují také na neúplné pochopení důvodů, proč firmy křížově kótované mimo Spojené království a USA, protože mnoho výše uvedených argumentů (zvýšená likvidita, lepší zveřejňování informací a vazby) neplatí.