Neandertálec (anglicky Neanderthal Man, v angličtině vyslovováno /niːˈændərtɑːl/, /niːˈændərθɔːl/) nebo /neɪˈændərtɑːl/; také spelledNeandertal) je vyhynulý člen rodu Homo, který je znám z pleistocénních exemplářů nalezených v Evropě a částech západní a střední Asie. Neandertálci jsou buď klasifikováni jako poddruh (nebo rasa) člověka (Homo sapiens neanderthalensis) nebo jako separatespecies (Homo neanderthalensis).
Přesné datum jejich vyhynutí je sporné. Fosilie nalezené v jeskyni Vindija v Chorvatsku jsou staré 33 000 až 32 000 let a artefakty neandrtálců z Gorhamovy jeskyně na Gibraltaru jsou považovány za méně než 30 000 let staré, ale nedávná studie zpracovala fosilie na dvou španělských nalezištích jako 45 000 let staré, o 10 000 let starší, než se dříve myslelo, a může zpochybnit nedávné datování jiných nalezišť. Kromaňonské kosterní pozůstatky vykazující některé „neandrtálské rysy“ byly nalezeny v Lagar Velho v Portugalsku a datovány do doby před 24 500 lety a v Cioklovině v Rumunsku do doby před 35 000 lety, což naznačuje, že mohlo dojít k rozsáhlému smísení kromaňonské a neandrtálské populace v celé Evropě.
S neandertálci v Evropě je spojeno několik kulturních shromáždění. Nejstarší, mousteriánská kultura kamenných nástrojů, pochází z doby před asi 300 000 lety. Pozdní mousteriánské artefakty byly nalezeny v Gorhamově jeskyni na jižním pobřeží Gibraltaru.
S průměrnou lebeční kapacitou 1600 cm3 je lebeční kapacita neandertálců výrazně větší než 1400 cm3 průměrná u moderních lidí, což naznačuje, že velikost jejich mozku byla větší. Vzhledem k větší velikosti těla jsou však neandertálci méně encefalizovaní. V roce 2008 skupina vědců vypracovala studii využívající trojrozměrné počítačově asistované rekonstrukce neandertálských kojenců na základě fosilií nalezených v Rusku a Sýrii. Studie ukázala, že neandertálský a moderní lidský mozek byly při narození stejně velké, ale v dospělosti byl neandertálský mozek větší než moderní lidský mozek. Byli mnohem silnější než moderní lidé, měli obzvláště silné ruce a paže. Samci měřili 164–168 cm (65–66 palců) a samice asi 152–156 cm (60–61 palců) na výšku.
Genetické důkazy publikované v roce 2010 naznačují, že neandertálci přispěli k DNA anatomicky moderních lidí, pravděpodobně křížením před 80 000 až 28 000 lety s populací anatomicky moderních lidí. Podle studie v době, kdy se tato populace začala rozptylovat po celé Eurasii, tvořily geny neandertálců až 1-4% jejího genomu (což zhruba odpovídá tomu, že měli jednoho praprapraprapraprarodiče neandertálce). Bylo zjištěno, že ledovec Ötzi, nejstarší dochovaná mumie v Evropě, má ještě vyšší procento neandertálských předků. Nedávné nálezy naznačují, že neandertálských genů může být u neandertálců ještě více, než se dříve očekávalo: přibližně 20% genofondu neandertálců bylo přítomno v širokém vzorku neandertálských jedinců, přesto genom každého jedince tvořili pouze 2% neandertálců.
V prosinci 2013 vědci oznámili důkazy, že neandertálci praktikovali pohřební chování a úmyslně pohřbívali své mrtvé. Vědci navíc poprvé oznámili celý genom neandertálce. Genom byl extrahován z prstní kosti 130 000 let starého neandertálce nalezené v sibiřské jeskyni.
Druh je pojmenován podle místa svého prvního objevu, asi 12 km (7,5 mi) východně od Düsseldorfu v Německu, v jeskyni Feldhofer v údolí řeky Düssel Neander pojmenované po Joachimu Neanderovi, německém pastorovi a hymnistovi ze 17. století. Neanderovo vlastní jméno bylo zase řeckým překladem německého Neumanna (lit. „Nový člověk“). Thal je starší pravopis Tal (oba se stejnou výslovností), německé slovo pro „údolí“ (příbuzné s anglickým dale).
Německá výslovnost neanderthalera a neandertalera je v mezinárodní fonetické abecedě [neˈandɐːtʰaːlɐ]. V britské angličtině se „neanderthal“ vyslovuje s /t/ jako v němčině, ale s různými samohláskami (IPA: /niːːˈændərtɑːl/). V laické americké angličtině se „neanderthal“ vyslovuje s /θ/ (bezhlasá th jako tenká) a /ɔ/ místo delší britské /aː/ (IPA: /niːændərθɔːl/), i když vědci obvykle používají /t/ jako v němčině.
Vědci již nějakou dobu diskutují o tom, zda by neandertálci měli být klasifikováni jako Homo neanderthalensis nebo Homo sapiens neanderthalensis, přičemž posledně jmenovaný řadí neandertálce mezi poddruhy H. sapiens. Některé morfologické studie podporují názor, že H. neanderthalensis je samostatný druh a nikoli poddruh. Jiní, například profesor Univerzity v Cambridge Paul Mellars, tvrdí, že „nebyl nalezen žádný důkaz o kulturní interakci“ a důkazy ze studií mitochondriální DNA byly interpretovány jako důkaz, že neandertálci nebyli poddruhem H. sapiens.