Co je nové paradigma?
V investování je nové paradigma revoluční nový koncept nebo způsob, jak dělat věci, který nahrazuje staré přesvědčení a způsoby, jak dělat věci.
Klíčové způsoby
Pochopení nového paradigmatu
Nová paradigmata vycházejí z myšlenky posunů paradigmat, v nichž technologie nebo nové poznatky zcela mění způsob, jakým lidé o daném tématu přemýšlejí nebo s ním jednají. Investoři mohou sledovat, jak se jim před očima odvíjejí nová paradigmata, když sledují společnosti, které jsou na hranici inovací. Akcie mohou prudce stoupat na základě svého revolučního způsobu jednání.
Nová paradigmata mohou vyplývat z politické nebo ekonomické události, nového zjištění v akademické sféře, nových technologií nebo inovací, nového podnikatelského nebo podnikatelského lídra nebo jiné důležité události. Myšlenky nového paradigmatu jsou natolik revoluční, že mnoho lidí věří, že to, jak myslíme a jednáme dál, se zásadně změní.
Investoři si ale musí uvědomit, že ne všechna nová paradigmata vycházejí. Zatímco společnosti jako Amazon (AMZN) – které očekávaly poptávku po nákupech přes internet a vydělávaly na tom – zaznamenaly velký úspěch, ne všechny společnosti ho zaznamenaly. Farmaceutický sektor je plný společností „na pokraji“ objevů, které změní svět, a přesto mnoho léčebných postupů nikdy neopustí vývojovou fázi. Jejich akcie mohou (nebo nemusí) díky spekulativní poptávce vylétnout výš, aby se pak hned propadly tam, kde začínaly, nebo níž.
Investoři, kteří sázejí na společnosti, které skutečně zakládají nové paradigma, nebo na něm vydělávají, mohou dlouhodobě vydělat spoustu peněz, ale najít tyto společnosti není snadné. Tyto společnosti jsou často vysoce spekulativní, mají záporné zisky a ve svých počátečních fázích jsou nepochopeny. Teprve v pozdějších fázích, jakmile se cena akcií výrazně pohne nahoru, většina investorů uzná změnu paradigmatu a začne po ní skákat. To může vytvořit velkou volatilitu, takže je pro investory těžké držet se nových akcií paradigmatu na dlouhou trať.
Ukázkovým příkladem je Amazon. Mezi lety 1997 a 2009 zaznamenaly akcie Amazonu sedm propadů o 60% a více a mezi lety 2000 a 2001 akcie klesly o 95%. Po primární veřejné nabídce akcií (IPO) akcie klesly o 46%, načež sestoupily ze svých minim ve výši 1,50 dolaru za akcii. Někteří raní investoři možná slušně profitovali, ale pravděpodobně by byli otřeseni mnoha prudkými propady dlouho předtím, než cena akcií v roce 2020 zastínila 3500 dolarů.
Zatímco Amazonu se dařilo vycházet z bubliny dotcomu – která byla založena na novém paradigmatu internetu – mnoha dalším internetovým akciím se to nedařilo. Trvalo mnoho let, než dotcomy znovu získaly úroveň cen, které dosáhly v roce 2000. Ani Amazon se definitivně nedostal nad své maximum z roku 2000 až do roku 2009.
Nová paradigmata ne vždy zpočátku uspějí. Mnoho dotcomových společností například po dotcomové bublině zbankrotovalo a ty, které přežily, tak učinily za výrazně nižší ceny akcií.
Po nových paradigmatech často následuje zúčtování, protože investoři přeceňují, jak moc se změní. Ženou příliš vysoko valuace a ceny výrazně klesají poté, co nastane realita. V konečném důsledku musí firmy vytvářet zisky, aby ospravedlnily vysoké ceny akcií. Pokud firmy nedokážou vytvářet zisky, bez ohledu na to, jak neotřelý je jejich nápad nebo produkt, investoři se nakonec unaví a akcie opustí.
Příklady nového paradigmatu
Termín „nové paradigma“ se stal široce užívanou frází v devadesátých letech, kdy marketingové firmy a firmy začaly používat tento termín pro téměř jakýkoli nový produkt nebo kampaň. Byl používán zejména během období rozmachu dotcomu. Občas se zdálo, že cokoliv a vše, co se týká internetu, bylo popisováno jako „nové paradigma“ nebo „změna paradigmatu“.
Roky na konci 90. let byly charakterizovány vysoce letícími technologickými akciemi, které nakonec spadly. Od roku 1995 do roku 2000 index NASDAQ ovládaný technologiemi vzrostl z méně než 1000 bodů na více než 5000 bodů. Technologické společnosti se staly novým paradigmatem pro investory a analytiky, protože jejich produkty a způsoby myšlení měly schopnost zásadně změnit způsob, jakým podniky fungovaly a rostly. Internet jistě věci změnil, ale investoři zpočátku oceňovali společnosti příliš vysoko. Jejich reálná hodnota byla v té době podstatně nižší než nejvyšší ceny, na které investoři tyto společnosti hnali.
Velká recese také poskytla mnoha investorům nové paradigma, když se na výsluní dostala představa vykořenění a podpory udržitelnějších investic. Pro některé investory a správce aktiv začalo být důležité brát při investování v potaz environmentální, sociální a řídící faktory (ESG). Jak se ukázalo s bublinou na trhu nemovitostí a krizí, složité finanční nástroje jako cenné papíry kryté hypotékou bez zdravých podkladových aktiv se ukázaly jako katastrofální.