Co je to znehodnocení měny?
Znehodnocení měny je pokles hodnoty měny z hlediska jejího směnného kurzu vůči jiným měnám. Znehodnocení měny může nastat v důsledku faktorů, jako jsou ekonomické fundamenty, rozdíly v úrokových sazbách, politická nestabilita nebo averze investorů k riziku.
Klíčové způsoby
Odpisy měny
Pochopení znehodnocení měny
Země se slabými ekonomickými fundamenty, jako jsou chronické schodky běžného účtu a vysoká míra inflace, mají zpravidla znehodnocující měny. Znehodnocování měny, pokud je spořádané a postupné, zlepšuje exportní konkurenceschopnost státu a časem může zlepšit jeho obchodní deficit. Náhlé a značné znehodnocení měny však může vystrašit zahraniční investory, kteří se obávají dalšího propadu měny, což by je vedlo ke stažení portfoliových investic ze země. Tyto kroky vyvinou další tlak na snižování měny.
Snadná měnová politika a vysoká inflace jsou dvě z hlavních příčin znehodnocení měny. Když jsou úrokové sazby nízké, stovky miliard dolarů se honí za nejvyšším výnosem. Očekávané rozdíly úrokových sazeb mohou vyvolat vlnu znehodnocení měny. Centrální banky zvýší úrokové sazby, aby bojovaly s inflací, protože příliš vysoká inflace může vést ke znehodnocení měny.
Kromě toho může inflace vést k vyšším vstupním nákladům na vývoz, což pak sníží konkurenceschopnost exportu daného státu na globálních trzích. To prohloubí obchodní deficit a způsobí znehodnocení měny.
Kvantitativní uvolňování a klesající USD
V reakci na globální finanční krizi v letech 2007-2008 se Federální rezervní systém pustil do tří kol kvantitativního uvolňování (QE), které poslalo výnosy dluhopisů na rekordní minima. Po oznámení Federálního rezervního systému o prvním kole QE 25. listopadu 2008 začal americký dolar (USD) devalvovat. Index amerického dolaru (USDX) klesl během tří týdnů po zahájení QE1 o více než 7%.
V roce 2010, kdy se Fed pustil do QE2, byl výsledek stejný. Během znehodnocení USD v letech 2010 až 2011 se zelená měna dostala na historická minima vůči japonskému jenu (JPY), kanadskému dolaru (CAD) a australskému dolaru (AUD).
Politická rétorika a znehodnocování měny
Zatímco ekonomické fundamenty většinou určují hodnotu měny, politická rétorika může způsobit pád i měny.
V letech 2015 až 2016 spolu USA a Čína opakovaně vedly slovní souboj o vzájemnou hodnotu měny. V srpnu 2015 Čínská lidová banka (PBOC) devalvovala tamní měnu jüan vůči americkému dolaru zhruba o 2%. Čínští představitelé uvedli, že tento krok je nutný, aby se zabránilo dalšímu propadu vývozu.
V roce 2019 Trumpova administrativa označila Čínu za měnového manipulátora s tím, že čínští představitelé záměrně devalvují její měnu, což vede k neférovým výhodám v oblasti obchodu. V roce 2018 se americká a čínská politická rétorika obrátila k protekcionismu, který vyústil v dlouhodobý obchodní spor mezi dvěma největšími ekonomikami světa.
Volatilita a znehodnocování měny
Náhlé záchvaty znehodnocování měny, zejména na rozvíjejících se trzích, nevyhnutelně zvyšují strach z „nákazy“, kdy mnohé z těchto měn postihují podobné obavy investorů. Mezi nejvýraznější patřila asijská krize z roku 1997, která byla vyvolána kolapsem thajského bahtu, který způsobil prudkou devalvaci většiny měn jihovýchodní Asie.
V jiném příkladu měny států jako Indie a Indonésie obchodovaly v létě 2013 výrazně níže, protože rostly obavy, že Federální rezervní systém je připraven ukončit své masivní nákupy dluhopisů. Měny rozvinutých trhů mohou také zažívat období extrémní volatility. 23. června 2016 oslabila britská libra (GBP) vůči americkému dolaru o více než 10% poté, co si Velká Británie odhlasovala vystoupení z Evropské unie, označované jako brexit.
Příklad znehodnocení měny
Turecká měna, lira, ztratila v srpnu 2018 více než 20% své hodnoty vůči USD. Ke znehodnocení vedla kombinace faktorů. Za prvé, investoři se začali obávat, že turecké společnosti nebudou schopny splácet úvěry denominované v dolarech a eurech, protože hodnota liry stále klesá.
Za druhé, prezident Trump schválil zdvojnásobení cel na ocel a hliník uvalených na Turecko v době, kdy už panovaly obavy z ekonomiky země, která se potýká s problémy. Lira prudce klesla poté, co Trump zveřejnil zprávu prostřednictvím tweetu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nakonec turecké centrální bance nedovolil zvýšit úrokové sazby a zároveň země neměla dostatečné množství amerických dolarů na obranu své měny na devizových trzích. Turecká centrální banka nakonec v září 2018 zvýšila úrokové sazby ze 17,75% na 24%, aby stabilizovala svou měnu a omezila inflaci.
V poslední době, v roce 2020, lira výrazně devalvovala kvůli geopolitickým rizikům v důsledku turecké politiky na Blízkém východě a jinde. V říjnu 2020 lira klesla na historická minima. Klesla nad 8,05 k americkému dolaru. V roce 2020 lira ztratila 26% své hodnoty a od konce roku 2017 více než 50%.