Omezené akcie, známé také jako listinné akcie nebo cenné papíry s omezeným převodem, označují akcie společnosti, které nejsou plně převoditelné, dokud nejsou splněny určité podmínky. Po splnění těchto podmínek se akcie stávají převoditelnými pro osobu, která je držitelem ocenění. Omezené akcie se často používají jako forma odměny pro zaměstnance a v takovém případě se obvykle stávají převoditelnými (“vests”) po splnění určitých podmínek, jako je pokračování v zaměstnání po určitou dobu a někdy dosažení určitých cílů v oblasti zisku na akcii nebo jiných finančních cílů. Omezené akcie jsou oblíbenou alternativou k akciovým opcím, zejména pro vedoucí pracovníky, a to díky příznivým účetním pravidlům a daňovému režimu.
V poslední době se mezi rizikovými společnostmi staly populárními omezené podílové jednotky (RSU), které jsou hybridem akciových opcí a omezených akcií. RSU zahrnují příslib zaměstnavatele, že v určitém okamžiku v budoucnu poskytne akcie s omezeným převodem, přičemž obecným záměrem je odložit uznání příjmu zaměstnance a zároveň zachovat výhodný účetní režim akcií s omezeným převodem.
Typické podmínky nároku na akcie s omezeným převodem ve startupech podporovaných rizikovým kapitálem mohou zahrnovat následující:
Postupy odměňování vedoucích pracovníků se ve Spojených státech staly předmětem zvýšené kontroly ze strany Kongresu, když se na veřejnost dostaly případy zneužívání v podnicích, jako je Enron. Zákon o vytváření pracovních míst v USA z roku 2004 (P.L. 108-357) přidal § 409A, který urychluje příjem zaměstnanců, kteří se účastní určitých nekvalifikovaných plánů odloženého odměňování (včetně plánů akciových opcí). Později v roce 2004 vydal FASB prohlášení č. 123(R), Úhrada akciemi, které vyžaduje účtování nákladů na akciové opce pro roční období počínaje rokem 2005. (Prohlášení č. 123(R) je nyní začleněno do kodifikace účetních standardů FASB, Topic 718, Kompenzace – Akciové kompenzace).
Před rokem 2006 byly akciové opce oblíbenou formou odměňování zaměstnanců, protože bylo možné vykázat náklady na odměnu jako nulové, pokud se realizační cena rovnala reálné tržní hodnotě akcií v době jejich poskytnutí. Podle stejných účetních standardů by přiznání omezených akcií vedlo k vykázání nákladů na kompenzaci ve výši reálné tržní hodnoty omezených akcií. Změny obecně uznávaných účetních zásad (GAAP), které vstoupily v platnost v roce 2006, však vedly k tomu, že se akcie s omezeným převodem staly oblíbenější formou kompenzace. Společnost Microsoft přešla v roce 2003 z akciových opcí na akcie s omezeným převodem a do května 2004 přibližně dvě třetiny všech společností dotazovaných personálně-poradenskou společností Mercer uvedly, že změnily své programy odměňování vlastním kapitálem tak, aby odrážely dopad nových pravidel pro exponování opcí.
Medián počtu akciových opcí (na společnost) udělených firmami z žebříčku Fortune 1000 klesl v letech 2003 až 2005 o 40 % a medián počtu omezených akcií se ve stejném období zvýšil o téměř 41 % (“Expensing Rule Drives Stock Awards”, Compliance Week, 27. března 2007). Od roku 2004 do roku 2010 se počet omezených akcií všech vykazujících vedoucích pracovníků v indexu S&P 500 zvýšil o 88 %.
Podle § 83 daňového zákoníku je hodnota majetku převedeného v souvislosti s poskytováním služeb zahrnuta do hrubého příjmu v den, kdy již nehrozí podstatné riziko propadnutí majetku, nebo v den, kdy se majetek stane převoditelným, podle toho, co nastane dříve. V případě akcií s omezeným převodem se první datum obecně nazývá “datum nabytí práv” a je datem, kdy zaměstnanec vykáže příjem pro daňové účely (za předpokladu, že akcie s omezeným převodem nejsou převoditelné k dřívějšímu datu, což je způsob, jakým zaměstnavatelé obvykle strukturují své odměny v podobě akcií s omezeným převodem). Zaměstnanci platí daň z příjmu z hodnoty omezených akcií v roce, kdy na ně vznikne nárok, a poté platí daň z kapitálových výnosů z jakéhokoli následného zvýšení nebo snížení hodnoty omezených akcií v roce, kdy je prodávají.
Příjemce akcií s omezeným převodem může provést “volbu 83(b)” pro uznání příjmu z poskytnutí akcií s omezeným převodem na základě reálné tržní hodnoty akcií s omezeným převodem v době poskytnutí, nikoli v době vzniku nároku. Tento postup je často žádoucí pro minimalizaci daňové povinnosti z příjmu, pokud jsou omezené akcie poskytnuty ve velmi nízké hodnotě, ale je riskantní v tom, že daň zaplacená z přidělení akcií je nevratná, i když akcie nakonec nevzniknou.
Finanční úřady ve Spojeném království a Irské republice vydaly pokyny ke zdanění akcií s omezeným převodem a odměn RSU.
Omezené akcie se obvykle zahrnují do ocenění vlastního kapitálu společnosti tak, že se odměny za omezené akcie započítávají jako akcie, které jsou vydány a jsou v oběhu. Tento přístup neodráží skutečnost, že omezené akcie mají nižší hodnotu než neomezené akcie v důsledku podmínek, které jsou s nimi spojeny, a proto může být tržní kapitalizace společnosti s omezenými akciemi v oběhu nadhodnocena. Omezené akcie však mají v tomto ohledu menší dopad než akciové opce, protože počet přidělených akcií bývá nižší a diskont za nelikviditu bývá menší.