V zoologické nomenklatuře je paratyp oficiálně definován jako „každý exemplář typové řady jiné než holotyp“.
To zase závisí na definici „typové řady“. Typová řada je materiál, který byl citován v původní publikaci nového druhu nebo poddruhu a autor ho nevyloučil z toho, aby byl typovým materiálem (vyloučení může být implicitní, např. pokud autor zmíní „paratypy“ a následně zmíní „jiný zkoumaný materiál“, ty druhé nejsou zahrnuty v typové řadě), ani se o nich nemluví jako o variantě, nebo jsou jen pochybně zahrnuty v taxonu (např. tvrzení jako „mám před sebou exemplář, který ve většině ohledů souhlasí se zbytkem typové řady, i když se ještě může ukázat jako odlišný“ by tento exemplář vyloučilo z typové řady).
Takže v typové řadě pěti vzorků, pokud je jeden holotyp, ostatní čtyři budou paratypy.
Paratyp může pocházet z jiné lokality než holotyp. Paratyp se nemůže stát lekotypem, i když je způsobilý (a často žádoucí) pro označení jako neotyp.
Mezinárodní kód zoologické nomenklatury (ICZN) ne vždy vyžadoval typový exemplář, ale každý druh nebo poddruh nově popsaný po konci roku 1999 musí mít určený holotyp nebo syntypy.
Souvisejícím termínem je alotyp, termín, který označuje exemplář, který znázorňuje opačné pohlaví holotypu, a je téměř bez výjimky označen v původním popisu, a tudíž je součástí typové řady, a tedy i paratypem; v takových případech se funkčně neliší od jakéhokoli jiného paratypu. Nemá vůbec žádné nomenklaturní postavení, a i když praxe označení alotypu je kodexem uznávána, nejedná se o „typ nesoucí jméno“ a neexistují žádná formální pravidla, která by kontrolovala, jak je člověk označen. Relativně málo autorů si někdy dá práci s označením takového exempláře, podle toho. Není neobvyklé, že alotyp je příslušníkem zcela jiného druhu, než je holotyp, a to kvůli nesprávné asociaci původního autora.
Termín „paratyp“ se používá také v systematické botanice. Paratyp je definován Mezinárodním kódem botanické nomenklatury jako „exemplář citovaný v protologu [tj. původní popis], který není ani holotypem, ani isotypem, ani jedním ze syntypů, pokud dva nebo více exemplářů byly současně označeny jako typy“ (čl. 9.5).
Podle této definice nejsou paratypy v původním popisu nutně výslovně označeny jako takové.
Paratypy jsou užitečné v tom, že umožňují následným botanikům vědět, které sbírky byly zkoumány původním autorem a považovány za součást stejného taxonu při přípravě popisu nového taxonu, zejména když holotyp a izotypy mohou být nedostupné, nekvalitní nebo postrádající určité detaily.
Paratypy jsou také užitečné při poskytování jedné nebo více kolekcí, ze kterých může být lekotyp určen, pokud neexistuje žádný holotyp, isotyp, syntyp nebo isosyntyp (čl. 9.10).