Jaký je poměr ocenění?
Hodnotící poměr je poměr používaný k měření kvality schopnosti investičního manažera.
Poměr ukazuje, kolik jednotek aktivního výnosu manažer produkuje na jednotku rizika. Toho se dosáhne porovnáním alfa fondu, tedy výše nadměrného výnosu, který manažer získal nad referenční hodnotou fondu, s nesystémovým rizikem portfolia nebo zbytkovou směrodatnou odchylkou.
Klíčové způsoby
Pochopení hodnotícího poměru
Manažeři aktivního investičního fondu mají za úkol vybrat takový koš investic, který je schopen překonat návratnost příslušné referenční hodnoty nebo celkového trhu. I když to v praxi zní jednoduše, jen málokomu se pravidelně daří tohoto cíle dosáhnout, zejména při zohlednění poplatků, které si účtují.
Naštěstí existuje několik způsobů, jak mohou investoři analyzovat, jak dobře si manažeři fondů práce vedou. Jednou z metod, jak určit jejich schopnost vybírat investice, je použít poměr ocenění.
Hodnotící poměr měří výkonnost manažerů porovnáním výnosu jejich burzovních tipů se specifickým rizikem těchto výběrů. Alfa, část výnosu, za kterou odpovídá aktivní management, se porovnává s nesystémovým rizikem: část rizika spojená s realizovanými investicemi spíše než s celým trhem cenných papírů obecně.
Poměr se vypočte takto:
Poměr ocenění
=
Alfa
Nesystematické riziko
kde:
Alfa
=
míra návratnosti pro výběr zásob
Nesystematické riziko
=
riziko výběru zásob
\begin{aligned} &\text{Poměr ocenění} = \frac { \text{Alfa} }{ \text{Nesystematické riziko} \\ &\textbf{kde:} \\ &\text{Alfa} = \text{míra návratnosti pro výběr zásob} \\ &\text{Nesystematické riziko} = \text{riziko výběru zásob} \\ \end{aligned}
Poměr ocenění=Nesystematické riziko Alfakde:Alfa=míra návratnosti pro výběr zásob Nesystematické riziko=riziko výběru zásob
Čím vyšší je poměr, tím lepší je výkonnost dotyčného správce. Nízké poměry ocenění signalizují, že fond je špatně řízen a podstupuje velké riziko, aby generoval výnosy, které přináší. Vysoká hodnota je naopak pozitivní, což znamená, že správce překonává jejich pasivní portfoliové měřítko, aniž by se investoři příliš potili tím, že by je vystavoval nadměrnému riziku nebo volatilitě.
Důležité
Alfa a nesystémové hodnoty rizika pro konkrétní fondy lze najít na internetu, a to i na několika makléřských webech.
Poměr ocenění vs. Sharpe poměr
Stejně jako poměr ocenění funguje Sharpův poměr také jako ukazatel výnosnosti upravené o riziko. Jsou tu ale určité výrazné rozdíly.
Sharpův poměr vychází z rozdílu mezi výnosem portfolia a bezrizikovou mírou výnosu. Hodnotící poměr se naopak zabývá měřením výnosu upraveného o riziko ve vztahu k referenční hodnotě, jako je Standard & Poor’s 500 Index (S&P 500), na rozdíl od bezrizikového aktiva, u něhož je zaručeno, že investorům přinese peníze, jako je například cenný papír ministerstva financí USA.
Obě finanční měřítka se mohou hodit. Jednou z oblastí, kde má snad poměr ocenění výhodu, je srovnání indexů. Indexové fondy jsou typicky měřítkem používaným při srovnávání investiční výkonnosti a tržní výnos je obvykle vyšší než bezrizikový výnos.
Poměr ocenění je také obecně užitečnější pro měření konzistence výkonnosti investice.
Omezení hodnotícího poměru
Poměry, které měří výnosy upravené o riziko, lze interpretovat různě. Ne všichni jsou stejní a každý investor bude mít různou míru tolerance rizika v závislosti na faktorech, jako je věk, finanční situace, příjem a obecná osobnost.
Dalším bodem, který stojí za zmínku, jsou komplikace, které mohou vzniknout při porovnání více fondů s určitou referenční hodnotou. Každý fond může mít různé cenné papíry, rozdělení aktiv pro každý sektor a vstupní body ve svých investicích, což ztěžuje interpretaci takových hodnocení.
Stejně jako u všech finančních ukazatelů je obecně nejlepší konzultovat několik z nich, než spoléhat jen na jeden. Čím více informací je bráno v úvahu, tím větší šanci mají investoři na komplexnější a informovanější rozhodování o tom, kam své peníze přidělit.