Co je to přímá zahraniční investice (ODI)?
Přímá investice směrem ven (anglicky Ouward direct investment, ODI) je obchodní strategie, při které tuzemská firma rozšiřuje své aktivity do zahraničí.
ODI může mít v závislosti na společnosti mnoho různých podob. Některé společnosti například uskuteční investici na zelené louce, což je případ, kdy mateřská společnost vytvoří dceřinou společnost v cizí zemi. K fúzi nebo akvizici může dojít i v cizí zemi (a tak může být považována za přímou investici směrem ven). V neposlední řadě se společnost může rozhodnout rozšířit stávající zahraniční facilitu jako součást strategie ODI. Zaměstnávání ODI je pro firmy přirozeným vývojem, pokud se jejich domácí trhy nasytí a v zahraničí jsou k dispozici lepší obchodní příležitosti.
Klíčové způsoby
ODI se také nazývá přímé zahraniční investice nebo přímé zahraniční investice.
Pochopení přímých investic směrem ven (ODI)
Rozsah vnějších přímých investic státu lze považovat za známku toho, že jeho ekonomika je vyspělá. Ukázalo se, že ODI zvyšují investiční konkurenceschopnost země a ukázaly se jako klíčové pro dlouhodobý, udržitelný růst. Americké, evropské a japonské firmy například dlouho rozsáhle investovaly mimo své domácí trhy.
Kvůli rychlejšímu tempu růstu dostávají rozvíjející se tržní ekonomiky často velké množství ODI, jako tomu bylo v posledních dvou desetiletích v Číně. V roce 2019 byla Čína druhým největším příjemcem zahraničních investic. I některé země s rozvíjejícími se trhy však začaly investovat v zahraničí.
V roce 2015 čínské zahraniční investice poprvé v historii převýšily přímé zahraniční investice (FDI) v Číně. V roce 2016 dosáhla čínská ODI vrcholu: čínské společnosti investovaly v zámoří přes 170 miliard dolarů.Počínaje rokem 2017 začala ODI sestupný trend, který pokračuje. V roce 2018 čínský příliv přímých zahraničních investic (FDI) opět převýšil její ODI (čímž se země opět stala čistým dlužníkem).
Je důležité rozlišovat mezi přímými zahraničními investicemi a přímými zahraničními investicemi. K přímým zahraničním investicím dochází, když nerezident investuje do akcií rezidentské společnosti. K přímým zahraničním investicím dochází, když rezidentská společnost investuje do stoprocentně vlastněné dceřiné společnosti nebo společného podniku v nerezidentské zemi v rámci strategie rozšíření svého podnikání.
V roce 2019 klesla čínská oficiální rozvojová pomoc o 8,2% na 110,6 miliardy dolarů. V jüanech se snížila o 6% na 807,95 miliardy jüanů v roce 2019. Většinu čínské oficiální rozvojové pomoci tvoří příliv do nájemních a komerčních služeb, výroby, distribuce a maloobchodu. Počínaje rokem 2016 začal Peking zpřísňovat své kapitálové kontroly. V důsledku toho byla řada čínských zámořských projektů omezena. Cílem těchto omezujících opatření bylo omezit odliv kapitálu – když aktiva nebo peníze rychle odtékají ze země. Zároveň čínskou oficiální rozvojovou pomoc zbrzdil i domácí hospodářský útlum v Číně, především kvůli přetrvávajícím dopadům obchodní války s USA. Kvůli stagnujícímu domácímu růstu se investice do zahraničních aktiv staly méně lákavými. Dříve byly zahraniční investice čínských firem významným motorem globálních cen aktiv, většinou v důsledku prodeje nemovitostí a fúzí a akvizic.