Sell side je termín používaný v odvětví finančních služeb. Je to obecný termín, který označuje firmu, která prodává investiční služby firmám spravujícím aktiva, obvykle označovaným jako buy side, nebo korporátním subjektům. Tyto služby zahrnují širokou škálu činností, včetně zprostředkování/obchodování, investičního bankovnictví, poradenských funkcí a investičního výzkumu.
V postavení makléře-dealera se “prodejní strana” vztahuje na firmy, které přijímají příkazy od firem na straně nákupu a následně je “zpracovávají”. Toho se obvykle dosahuje jejich rozdělením na menší příkazy, které se pak posílají přímo na burzu nebo jiným firmám. Firmy na straně prodeje jsou zprostředkovatelé, jejichž úkolem je prodávat cenné papíry investorům (obvykle na straně nákupu, tj. investičním institucím, jako jsou podílové fondy, penzijní fondy a pojišťovny).
Prodejní společnosti jsou placeny prostřednictvím provizí účtovaných z prodejní ceny akcií. Firmy na straně prodeje zaměstnávají výzkumné analytiky, obchodníky a prodejce, kteří se společně snaží generovat nápady a realizovat obchody pro firmy na straně nákupu a lákají je k obchodům. Součástí práce výzkumných analytiků je zveřejňování výzkumných zpráv o veřejných společnostech, tyto zprávy analyzují jejich podnikání a poskytují doporučení ohledně nákupu nebo prodeje akcií.
Jedním z nedávných trendů v odvětví je oddělování provizních sazeb; zjednodušeně řečeno jde o proces oddělování nákladů na obchodování s akciemi (např. platů obchodníků) od nákladů na výzkum (např. platů výzkumných analytiků). Tento proces umožňuje firmám na straně nákupu nakupovat výzkum od nejlepších výzkumných firem a obchodovat prostřednictvím nejlepších obchodních firem, což často není jedno a totéž.
Po splasknutí bubliny dot-com bylo mnoho amerických prodejních firem obviněno ze samopodvodu v rámci žaloby, kterou podal newyorský generální prokurátor Eliot Spitzer. Kromě výše popsaných obchodů s buy side firmami prováděly sell side firmy také služby investičního bankovnictví pro podniky, jako jsou nabídky akcií a dluhopisů, půjčky atd. Tito korporátní klienti obecně neradi viděli, když se o jejich vlastních společnostech psalo negativně. Ve snaze zabránit zveřejnění negativního výzkumu vyvíjeli korporátní klienti nátlak na prodejní firmy tím, že jim vyhrožovali, že jim odepřou lukrativní bankovní obchody, nebo požadovali stejně lukrativní podíly na IPO – v podstatě upláceli prodejní firmy. Urovnání této žaloby ve výši 1,4 miliardy dolarů sice znamenalo významný pokrok v očistě tohoto odvětví v USA, je však pozoruhodné, že žaloba se týkala pouze firem na straně prodeje a ponechala pravděpodobně stejně provinilé korporace relativně bez úhony.