První Mexická federativní republika (španělsky Primera República Federal de México) byla založena 4. října 1824 po svržení mexického císařství Agustína de Iturbide (1783-1824). V nové ústavě republika přijala název Spojené státy mexické (španělsky: Estados Unidos Mexicanos) a byla definována jako reprezentativní federativní republika s katolicismem jako oficiálním a výlučným náboženstvím.
Většina obyvatelstva ji však většinou ignorovala. Když po Guadalupe Victoriovi (1786-1843) nastoupil do úřadu Vicente Guerrero (1782-1831), který vyhrál volby, ale prohrál v lidovém hlasování, konzervativní strana viděla příležitost převzít kontrolu a vedla převrat pod vedením Anastasia Bustamanteho (1780-1853), který byl prezidentem v letech 1830-1832 a znovu v letech 1837-1841.
Tento převrat určil vzor mexické politiky v 19. století. V období nestability, způsobené mimo jiné kontrolou hospodářského systému ze strany velkých pozemkových vlastníků, bojem o status severních území Mexika, který skončil zničující porážkou na konci mexicko-americké války, a propastí v bohatství a moci mezi elitou španělského původu a rasově smíšenou většinou, se vystřídalo mnoho vlád.
Hlavními politickými stranami v tomto období byli konzervativci, kteří upřednostňovali katolickou církev (konfesní stát), statkáře a monarchii, a liberálové, kteří upřednostňovali sekularismus (světský stát), bezzemky a republiku.