Tento článek je o filmu z roku 1961. Pro hraný remake viz 101 dalmatinů (film z roku 1996). Pro televizní seriál viz 101 dalmatinů: The Series.
Sto a jeden dalmatin
Sto a jeden dalmatin, také nazvaný 101 dalmatinů, je americký animovaný komediálně-dobrodružný film z roku 1961, který produkoval Walt Disney podle stejnojmenného románu Dodie Smithové. Sedmnáctý film v Disneyho animovaném kánonu byl původně uveden do kin 25. ledna 1961, distribuován Buena Vista Distribution.
Ve filmu hrají hlavní role Rod Taylor jako hlas Ponga, Cate Bauer jako hlas Perdity a Betty Lou Gerson jako hlas zlotřilé Cruelly De Vil. Děj se soustředí na osud patnácti dalmatských štěňat Ponga a Perdity poté, co jsou „pronásledována“ zlotřilou Cruellou De Vil, která je chce zabít pro jejich srst.
Toto je druhý celovečerní Disneyho animovaný film (prvním filmem byl Dumbo, který se konal v roce vydání 1941) odehrávající se v době, kdy byl natočen (konec padesátých a začátek šedesátých let), protože všechny ostatní předchozí celovečerní filmy (kromě Dumba) byly buď zasazeny do dobových kusů, nebo do nějakého fantasy světa bez specificky rozpoznatelného časového období. Tento film, který byl uveden do kin 25. ledna 1961, měl velký úspěch a vytáhl studio z finančních problémů, způsobených kasovním neúspěchem předchozího celovečerního Disneyho animovaného filmu Šípková Růženka, a to díky použití xerografie pro levnou animaci. Toto byl první celovečerní animovaný film, který použil tento proces, i když byl testován v Šípkové Růžence.
Pongo je dalmatin, který žije v londýnském staromládeneckém bytě se svým ‘mazlíčkem’ (majitelem), profesionálním písničkářem Rogerem Radcliffem. Pongo, znuděný staromládeneckým životem, se na rozdíl od Rogera, který tráví dny psaním hudby, rozhodne najít Rogerovi manželku a partnerku pro sebe. Když pozoruje z okna různé ženské páry psa a člověka, zahlédne perfektní pár, ženu jménem Anita a její ženskou dalmatinku Perditu (nebo zkráceně Perdy), jak míří do Regent’s Parku. Rychle dostane Rogera z domu a táhne ho parkem, aby si domluvili schůzku. Po trapném a neobvyklém setkání, které se zvrtne, včetně toho, že Roger i Anita nešťastnou náhodou spadli do rybníka, se Pongův plán vyplatí, protože se do sebe zamilují.
Šest měsíců poté, co se Roger a Anita (a Pongo a Perdita) vezmou, porodí Perdita nečekaně velký vrh patnácti štěňat. Jedno vypadá, že se narodilo mrtvé, ale Roger je schopen ho oživit tím, že ho vetře do ručníku (kvůli čemuž ho pojmenovali „Lucky“). Téhož večera je navštíví Cruella De Vil, psychotický a bohatý sociální parazit, kterého Anita zná ze školních let. Poté, co projevila zájem od předchozí návštěvy, nabízí, že za velkou částku odkoupí celý vrh, ale Roger pevně tvrdí, že štěňata nejsou na prodej. O několik týdnů později, když odmítla přijmout ne jako odpověď, si Cruella tajně najme dva zloděje jménem Jasper a Horace, aby je všechny pronásledovali. Lidé se snaží štěňata najít, ale marně. Když Scotland Yard není schopen je najít nebo dokázat, že je Cruella ukradla, Pongo a Perdita použijí „Stmívání štěkotu“, což je obvykle psí drbna, aby upozornili a požádali o pomoc ostatní psy v Londýně, aby je našli. První dva, kteří na volání odpoví, jsou doga a jeho teriérský přítel Hampstead. Brzy se poplach šíří po celé Anglii.
Zpráva dorazí na anglický venkov v Suffolku, kde zprávu obdrží starý pes jménem Towser spolu s husičkou Lucy. Towser pak pošle zprávu do stodoly, kde plukovník, starý ovčácký pes, pobývá spolu se svými krajany kapitánem, vysloužilým šedým jezdeckým koněm a seržantem Tibbsem, mourovatou kočkou. Plukovník a Tibbs najdou štěňata na místě zvaném Hell Hall (alias The De Vil Place) spolu s dalšími, která Cruella legálně koupila v různých psích obchodech. Poté, co Tibbs těsně unikne Badunovým, zpráva o ukradených štěňatech je rychle odeslána zpět do Londýna. Po obdržení zprávy Pongo a Perdita okamžitě opouštějí britské hlavní město, aby si vyzvedli svá štěňata. Mezitím Tibbs zaslechne Cruellin plán, že ze štěňat udělají kožichy ze psí kůže a ona nařídí Jasperovi a Horaceovi, aby je zabili a stáhli z kůže ještě tu noc ze strachu, že je policie brzy najde. V reakci na to se je Tibbs pokusí sám zachránit, zatímco Jasper a Horác se dívají na televizi, ale oni svůj pořad dokončí a přijdou si pro ně dřív, než je Tibbs stihne dostat z domu. Pongo a Perdita vtrhli oknem právě ve chvíli, kdy je Jasper a Horác zahnali do kouta a chystají se je zabít. Během zuřivé potyčky je Horác sražen do zapáleného krbu a Jasper si nechá strhnout kalhoty od rozzuřených rodičů, než oba způsobí, že se na ně zřítí strop, zatímco Plukovník a Tibbs vedou štěňata z domu do jejich stodoly.
Po šťastném shledání s vlastními štěňaty si Pongo a Perdita uvědomí, že Cruella s nimi má 84 dalších. Pongo a Perdita jsou šokováni, když se dozví o jejích plánech, a rozhodnou se je všechny adoptovat, protože si jsou jisti, že Roger a Anita by je nikdy neodmítli. Vydají se na cestu zpět do Londýna za pomoci dalších zvířat, včetně kolie a několika krav, které jim poskytnou přístřeší a potravu. Cruella, Jasper a Horace je však pronásledují a nezastaví se před ničím, aby je chytili. Dalmatinci dorazí do Dinsfordu, kde jim pomáhá černý labradorský retrívr. Než se však Dalmatinci stihnou vplížit do dodávky, která míří do Londýna, přijedou je hledat Cruella, Jasper a Horace. Aby se je pokusili oklamat, zahalí se Dalmatinci sazemi, takže vypadají jako černí labradorští retrívři.
Lest vyjde a rodina se úspěšně dostane dovnitř dodávky. Avšak zatímco Pongo a Perdy nakládají posledních pár štěňat dovnitř, kape led a smývá saze. Cruella si všimne přestrojení a vydá se za dodávkou. Jasper a Horác ve svém náklaďáku a Cruella ve svém autě a v šíleném vzteku následují dodávku se psy uvnitř. Cruella se opakovaně pokouší narazit do ní ze silnice a útesu (okamžitě přitom poškodí její auto), zatímco Jasper a Horác se ji snaží odříznout z jiného směru tím, že do ní narazí. Jasperovi se málem podaří narazit do dodávky, ale ve chvíli, kdy se k tomu chystá, zpanikařený Horác omylem vytrhne volant z palubní desky náklaďáku a způsobí, že se vozidlo vymkne kontrole. Kvůli tomu se nakonec srazí s Cruellou a jejím autem a obě vozidla se zřítí do hluboké rokle. Komicky se ukáže, že jsou dobře mezi troskami svých zdemolovaných vozidel. Když Cruella křičí vzteky a frustrací a spílá Jasperovi (který se jí konečně postaví) a Horácovi, že všechno zničili, začne plakat nad ztrátou auta i svého vysněného kabátu, zatímco dodávka odjíždí.
V Londýně se Roger a Anita pokoušejí oslavit Vánoce a Rogerův první velký hit, dosti nelichotivou píseň o Cruelle, ale chybí jim jejich psí přátelé. Najednou je venku slyšet štěkot a poté, co jejich chůva otevře dveře, je dům plný psů. Poté, co setřou více sazí, jsou potěšeni, že dalmatský klan se vrátil domů. Rozhodnou se použít peníze z písně na nákup velkého domu na venkově, aby si mohli nechat všech 101 dalmatinů.
Film je mezníkem v historii animace z mnoha důvodů. Byl prvním, který vytvořil jediný vypravěč (Bill Peet).
Produkce filmu také signalizovala změnu grafického stylu Disneyho animace. Ub Iwerks, který měl ve studiu na starosti speciální procesy, experimentoval s Xero fotografií, aby napomohl animaci. Do roku 1959 upravil fotoaparát Xerox tak, aby přenášel kresby animátorů přímo do celů, eliminoval inkoustový proces a zachoval spontánnost tužkou načrtnutých prvků.
Zavedení xerografie zmírnilo požadavky na grafickou reprodukci, ale za cenu, že se kvůli omezením nové technologie (a úspoře času a peněz) nebude moci odchýlit od kostrbatého stylu obrysů. Vzhledem k tomu, že by linie neodpovídala do té doby používanému „kulatému“ stylu kresby Disneyho (s výjimkou Šípkové Růženky), byl pro tento i následující filmy zvolen grafičtější, hranatější styl. Rotoskopie, technika dříve používaná pro sledování živých lidských postav do animovaných kreseb, ztratila na významu.
Dalším důvodem pro jeho vzhled byla skutečnost, že animátoři byli zvyklí vytvářet kresby načrtnuté, protože čištění probíhalo v procesu přenášení kreseb do buněk. Animovaná animace zůstala tak, jak ji animátoři kreslili. Později se stalo běžným čištění na papíře před kopírováním animace a s časem a zkušenostmi se proces zlepšoval.
Podle Chucka Jonese byl Disney schopen natočit film za zhruba polovinu toho, co by stálo, kdyby museli animovat všechny psy a spoty.
Studio po neúspěchu velmi drahé Šípkové Růženky zrušilo oddělení animace, což mělo za následek snížení počtu zaměstnanců z více než 500 na méně než 100. Waltu Disneymu, který po několik let věnoval svou pozornost spíše televizi a svému zábavnímu parku Disneyland a méně svým animovaným rysům, se tento vývoj nelíbil. „Nákrevný“ grafický styl zůstal u Disneyho normou několik let, dokud se technologie nezlepšila před vydáním filmu Záchranáři. V pozdějších animovaných rysech mohly být xeroxované řádky tištěny v různých barvách.
Na rozdíl od mnoha animovaných filmů Walta Disneyho se ve filmu objevují pouze tři písně, přičemž jen jedna, „Cruella De Vil“, v ní hraje velkou roli Další dvě písně jsou „Kanine Krunchies“ (zpívaná Lucille Bliss, která namluvila Anastasii Tremaine v Disneyho Popelce) a „Dalmatian Plantation“, v níž Roger na konci zpívá pouze dvě řádky. Písničkář Mel Leven napsal pro film dokonce několik dalších písní včetně „Don’t Buy a Parrot from a Sailor“, což je cockney chant, který měli zpívat Jasper a Horace v Hell Hall, a „March of the One Hundred and One“, který měli psi zpívat poté, co utekli Cruelle dodávkou.
Aby animátoři dosáhli skvrnitých dalmatinů, považovali skvrnitý vzor za konstelaci. Jakmile měli jeden „kotevní bod“, další byl umístěn ve vztahu k tomuto jednomu místu a tak dále a tak dále, dokud nebylo dosaženo úplného vzoru. Celkem film obsahoval 6 469 952 skvrn, přičemž Pongo měl 72 skvrn, Perdita 68 a každé štěně 32.
Stejně jako u jiných Disneyho filmů, Walt Disney najal herečku, aby předvedla živé akční scény jako referenci pro proces animace. Herečka Helene Stanley předvedla živé akční referenci pro postavu Anity. Stejný druh práce dělala pro postavy Popelky v titulním filmu a Aurory v Šípkové Růžence.
Podle Christophera Finche, autora knihy The Art of Walt Disney: „Disney trval na tom, že všechny scény s lidskými postavami by měly být natočeny jako první v živém filmu, aby se určilo, že budou fungovat, než bude dovoleno začít s nákladným byznysem animace. Animátorům se tento způsob práce nelíbil, měli pocit, že jim ubírá na schopnosti vytvářet charakter. Animátoři pochopili nutnost tohoto přístupu a zpětně uznali, že Disney zvládl věci se značnou jemností.“
1985 a 1991 Re-Release Plakát.
Film byl vydán na VHS 10. dubna 1992 jako součást videoseriálu Walt Disney Classics.
Znovu byl vydán 9. března 1999 jako součást videosérie Walt Disney Masterpiece Collection, ale pouze na „sto a jeden“ den.
Dne 9. listopadu 1999 bylo vydáno první DVD jako součást Disneyho série Limited Issue.
Dvojdiskové DVD Platinum Edition bylo vydáno 4. března 2008.
V Evropě a na Středním východě byl film vydán na neupomínkové Blu-ray speciální edici, obsahující statické menu a žádné nové bonusové funkce.
Film měl premiéru na Diamond Edition ve Spojených státech dne 10. února 2015.
Dne 6. listopadu 2018 bylo vydáno limitované vydání Disney Movie Clubu, které však obsahovalo pouze disky z Diamond Edition.
Nakonec byla jeho Signature Edition vydána 24. září 2019.
Film byl desátým nejvýdělečnějším filmem roku 1961, kdy během prvního roku uvedení vydělal 6 400 000 dolarů v domácích pronájmech distributora (USA a Kanada) a patřil k nejpopulárnějším ve studiu této dekády. Do kin byl znovu vydán v letech 1979, 1985 a 1991. Repríza z roku 1991 byla dvacátým nejvýdělečnějším filmem roku pro domácí výdělky. Za svou dlouhou historii vydělal 215 880 014 dolarů v domácích tržbách. V současné době má 97% „čerstvé“ hodnocení od kritiků a uživatelů v pořadu Rotten Tomatoes. Tento film se setkal s negativní kritikou. Phillip Martin z Arkansas Democrat-Gazette udělil filmu pouze 2/5 hvězdy. V roce 2011 jej Craig Berman z MSNBC zařadil a jeho remake z roku 1996 mezi dva nejhorší dětské filmy všech dob, když řekl: „Zápletka sama o sobě je trochu praštěná. Dělat ze psů kabát? Kdo to dělá? Ale horší než módní smysl Cruelly de Vil je fakt, že vaše děti si určitě začnou k dalším narozeninám přát vlastního Dalmatina.“
V letech od původního uvedení filmu Disney převzal majetek různými směry. Nejstarším z těchto počinů byl hraný remake 101 dalmatinů s Glennem Closem v hlavní roli Cruelly De Vill. Žádné ze zvířat v něm nemluvilo. Jeho úspěch v kinech vedl k vydání 102 dalmatinů, které bylo vydáno 22. listopadu 2000.
Po první hrané verzi filmu byl spuštěn kreslený film 101 dalmatinů: The Series. Design postav byl dále stylizován, aby umožňoval ekonomickou animaci a apeloval na současné trendy.
101 dalmatinů II: Záplatkovo londýnské dobrodružství, oficiální pokračování původního animovaného filmu, bylo vydáno přímo na VHS/DVD 21. ledna 2003.
V poslední době si Lucky a Freckles zahráli v několika krátkých filmech na Disney Junior.
V roce 2019 vznikl druhý animovaný seriál 101 Dalmatin Street, který slouží jako pokračování původního animovaného filmu o dobrodružstvích novodobých potomků Ponga a Perdity a jejich nevlastních sourozenců v novodobém Londýně.
Cruella, živý prequel s Emmou Stone jako Cruella De Vil, byl vydán 28. května 2021.
Následující: Strange World (2022) • Foster (2023) • Naditu (2024)
Nadcházející: Elemental (2023)